JIŽNÍ SÚDÁN

Datum vzniku: 9. července 2011

Stručná historie chronologicky:

Kolonizace: Ve 19. století bylo území Jižního Súdánu kolonizováno Egyptem a poté Británií.

Nezávislost: V roce 1956 získal Súdán nezávislost po staletích koloniální nadvlády. Jižní Súdán, který měl převážně křesťanské a animistické obyvatelstvo, se stává součástí nového státu.

Občanská válka: Od počátku nezávislosti byla Jižnímu Súdánu upírána autonomie a ekonomický vývoj. To vedlo k dlouhodobé občanské válce mezi jižními povstalci a vládou v Chartúmu, která trvala téměř 40 let s přestávkami.

Mírová dohoda: V roce 2005 byla podepsána Mírová dohoda z Naivashy, která ukončila občanskou válku a zaručila Jižnímu Súdánu určitou autonomii a možnost konání referenda o nezávislosti.

Referendum a nezávislost: V roce 2011 se konalo referendum, kde se obyvatelé Jižního Súdánu vyslovili v převážné většině pro nezávislost na Súdánu. Dne 9. července 2011 byla vyhlášena nezávislost.

Konflikty: I po získání nezávislosti byla země sužována etnickými konflikty a problémy s vládou. V roce 2013 vypukl ozbrojený konflikt mezi prezidentem Salva Kiirem a jeho bývalým viceprezidentem Riekiem Macharem, což vedlo k humanitární krizi.

 

Mezinárodní zkratka: SS

 

Měna: jihosúdánská libra (SSP)

Tato měna byla zavedena po vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011. Předtím se používala v oblasti jižního Súdánu súdánská libra. Jihosúdánská libra byla zavedena jako samostatná měna, aby odpovídala ekonomickým potřebám nově vzniklého státu.

 

Internetová doména: .ss

 

Telefonní předvolba: +211

 

Časové pásmo: +2 GMT

 

Geografie:

Jižní Súdán je jednou ze zemí, kterými protéká řeka Nil, zde nazývána Bílý Nil. Řeka hraje klíčovou roli v zemědělství a dopravě a je životně důležitá pro mnoho obyvatel země.

Země má mnoho jezer a bažin, které jsou domovem bohatého ekosystému. Největším jezerem v zemi je jezero Albert na hranicích se Súdánem a Ugandou.

Jihozápadní část je pokryta savanou a stepí. Země má také aridní pouštní oblasti na severu. Na východě se nachází hory Imatong, které jsou součástí Východoafrického pohoří.

 

Nejvyšší vrchol: Kinyeti 3 187 m n.m.

Vrchol Kinyeti leží v pohoří Imatong na východě Jižního Súdánu. Pohoří je součástí Východoafrického pohoří.

Vrchol Kinyeti a okolní oblasti jsou známé svou krásnou přírodou, bujnými lesy a bohatým ekosystémem.

 

Podnebí:

Většina Jižního Súdánu má dvě hlavní období dešťů. Kratší deštné období trvá od března do května, zatímco delší deštné období přichází od června do listopadu. Během těchto měsíců dochází k pravidelným srážkám, které zajišťují dostatečné zásoby vody pro zemědělství.

Období sucha přichází během zimních měsíců, od prosince do února. Toto je období minimálních srážek, některé oblasti mohou být sužovány dlouhodobou suchem.

Teploty v Jižním Súdánu jsou v průměru vysoké po celý rok, s průměrnými teplotami mezi okolo 30°C .

Během období dešťů může dojít k povodním a záplavám, zejména v nížinných oblastech a oblastech kolem řeky Nil.

 

Fauna a flora:

Jižní Súdán je domovem velkých populací slonů, kteří obývají savany. Žije zde populace nosorožců bílých. Tito vzácní nosorožci jsou ohroženi pytláctvím.

Velké kočkovité šelmy, jako jsou lvice a leopardi, obývají savany a lesy. Vodní plochy Jižního Súdánu jsou domovem různých druhů krokodýlů, včetně nilských.

Jižní Súdán je rájem pro ornitology, s bohatou populací ptáků.

Země má několik druhů baobabů, z nichž některé mají velmi vysoké a mohutné kmeny. V savanách rostou různé druhy tráv, keřů a stromů, které jsou důležitou součástí afrického ekosystému.

Bažiny a mokřady jsou pro některé části Jižního Súdánu typické a jsou domovem vodního ptactva a dalších živočichů.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny pěstované v Jižním Súdánu patří kukuřice, maniok, fazole, hrách, batáty, čirok, sezam a rýže.

Zemědělství je převážně drobné, mnoho farmářů, pěstuje plodiny pro vlastní potřebu a místní trh. Chov dobytka, včetně hovězího a koz, je také důležitým zdrojem potravy a příjmů.

Řeka Nil a její přítoky hrají klíčovou roli v zemědělství. Zemědělci často využívají říční vodu pro zavlažování polí.

Jižní Súdán je stále zasažen akutními potravinovými krizemi, zejména v důsledku konfliktů a sucha. Světový potravinový program (WFP) a další organizace poskytují humanitární pomoc a potravinovou bezpečnost těm, kteří ji potřebují.

 

Těžba surovin:

Jižní Súdán má rozsáhlé zásoby ropy. Ropa se těží především v oblasti Unity State a Upper Nile State a tvoří značnou část příjmů z exportu, stává se tak klíčovým zdrojem financí pro vládu.

Kromě ropy jsou zde také zásoby zemního plynu. Zemní plyn byl objeven v oblasti Block 5A v Upper Nile State.

Země má také určité zásoby minerálů, zlata, železné rudy, mědi a dalších surovin.

 

Průmysl:

Těžební průmysl, hlavně těžba ropy a zemního plynu, hraje klíčovou roli v průmyslovém sektoru. Potravinářský průmysl je dalším důležitým odvětvím. Zahrnuje zpracování potravin, výrobu nápojů a dalších potravinářských výrobků.

Dřevozpracující průmysl je také významný, zejména v lesnatých oblastech východní části země. Zde se zpracovává dřevo pro stavebnictví a nábytek.

Stavebnictví má potenciál pro růst, v souvislosti s rekonstrukcí a rozvojem infrastruktury v zemi. Po letech konfliktu a nedostatečného investování je stavebnictví klíčovým průmyslovým odvětvím pro obnovu země.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: –

 

Přírodní a historické zajímavosti: mokřady Sudd, Bílý Nil, národní parky Boma a Bandigalo

Turismus v Jižním Súdánu má potenciál, ale zatím není rozvinutý na úrovneň mnoha jiných afrických zemí. Má nádhernou přírodní krajinu, která zahrnuje rozlehlé savany, bažiny, hory a jezera.

Bohatá historie, starověké království a kulturní dědictví.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: prezidentská republika

Jižní Súdán má prezidentský systém, kde hlavou státu a vlády je prezident. Prezident je volen na pětileté období. Exekutivní moc je svěřena prezidentovi, který jmenuje vládu, včetně premiéra a ministů. Premiér je obvykle předsedou nejsilnější politické strany v parlamentu.

Je rozdělen do několika státních jednotek. Každý stát má svého vlastního guvernéra a legislativu. Ústava byla přijata v roce 2011 po získání nezávislosti.

 

Hlavní město: Džuba

Nachází ve středu Jižního Súdánu.Po získání nezávislosti v roce 2011 byla Džuba vybrána jako nové hlavní město, nahrazující dosavadní hlavní město Chartúm, které zůstalo součástí Súdánu.

Město Džuba hraje také důležitou roli v ekonomice země. Nachází se zde obchody, banky, trhy a průmyslové zóny.

 

Rozloha: 644 329 km2

 

Počet obyvatel: 11 550 000 (2022)

Jižní Súdán je domovem mnoha etnických skupin, z nichž největší jsou Dinkové, Nuerové, Shillukové, Bari a Azande. Dinkové jsou nejpočetnější etnickou skupinou a tvoří významnou část populace.

Hovoří se zde mnoha různými jazyky, přičemž angličtina je oficiálním jazykem. Dalšími používanými jazyky jsou například arabština, dinká a nuerština. Většina obyvatel vyznává křesťanství, především katolické a protestantské větve. Existují však také menšiny praktikující domorodé náboženství a islám.

Vzdělání a zdravotní péče jsou zde omezené. Vláda a mezinárodní organizace pracují na zlepšení přístupu k těmto službám a zvýšení úrovně vzdělání v zemi.

 

Památky UNESCO: –

             

Národní parky: 6