JIŽNÍ SÚDÁN

Datum vzniku: 9. července 2011

Kolonizace: Ve 19. století bylo území Jižního Súdánu kolonizováno Egyptem a poté Británií. Během této doby byla oblast ovlivněna koloniální vládou a křesťanskou misií.

Nezávislost: V roce 1956 získal Súdán nezávislost po staletích koloniální nadvlády. Jižní Súdán, který měl převážně křesťanské a animistické obyvatelstvo, se stává součástí nového státu.

Občanská válka: Od počátku nezávislosti byla Jižnímu Súdánu upírána autonomie a ekonomický vývoj. To vedlo k dlouhodobé občanské válce mezi jižními povstalci a vládou v Chartúmu, která trvala téměř 40 let, s přestávkami.

Mírová dohoda: V roce 2005 byla podepsána Mírová dohoda z Naivashy, která ukončila občanskou válku a zaručila Jižnímu Súdánu určitou autonomii a možnost konání referenda o nezávislosti.

Referendum a nezávislost: V roce 2011 se konalo referendum, kde se obyvatelé Jižního Súdánu vyslovili v převážné většině pro nezávislost na Súdánu. Dne 9. července 2011 byla vyhlášena nezávislost Jižního Súdánu.

Konflikty: I po získání nezávislosti byla země sužována etnickými konflikty a problémy s vládou. V roce 2013 vypukl ozbrojený konflikt mezi prezidentem Salva Kiirem a jeho bývalým viceprezidentem Riekiem Macharem, což vedlo k humanitární krizi.

 

Mezinárodní zkratka: SS

 

Měna: jihosúdánská libra (SSP)

Tato měna byla zavedena po vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011.

Předtím byla jižní část Súdánu součástí súdánské libry. JihoSúdánská libra byla zavedena jako samostatná měna, aby odpovídala ekonomickým potřebám nově vzniklého státu.

 

Internetová doména: .ss

 

Telefonní předvolba: +211

 

Časové pásmo: +2 GMT

 

Geografie:

Jižní Súdán je jednou z zemí, kterými protéká řeka Nil. Tato řeka hraje klíčovou roli v zemědělství a dopravě a je životně důležitá pro mnoho obyvatel země. Na území Jižního Súdánu leží část řeky Nilu, nazývaná Bílý Nil.

Jižní Súdán má mnoho jezer a bažin, které jsou domovem bohatého ekosystému. Největším jezerem v zemi je jezero Albert na hranicích se Súdánem a Ugandou.

Jihozápadní část Jižního Súdánu je pokryta savanou a stepí, které jsou domovem divoké zvěře, včetně slonů, lvicek, nosorožců a více. Země má také aridní pouštní oblasti na severu.

Na východě Jižního Súdánu se nachází hory Imatong, které jsou součástí Východoafrického pohoří.

 

Nejvyšší vrchol: Kinyeti 3 187 m.n.m.

Vrchol Kinyeti se nachází v pohoří Imatong na východě Jižního Súdánu. Toto pohoří je součástí Východoafrického pohoří.

Vrchol Kinyeti a okolní oblasti jsou známé svou krásnou přírodou, bujnými lesy a bohatým ekosystémem.

 

Podnebí:

Většina Jižního Súdánu má dvě hlavní období dešťů. Kratší deštné období trvá od března do května, zatímco delší deštné období přichází od června do listopadu. Během těchto měsíců dochází k pravidelným srážkám, které zajišťují dostatečné zásoby vody pro zemědělství.

Období sucha přichází během zimních měsíců, od prosince do února. Toto je období minimálních srážek, a některé oblasti mohou být sužovány dlouhodobou suchem.

Teploty v Jižním Súdánu jsou v průměru vysoké po celý rok, s průměrnými teplotami mezi 20 °C a 40 °C.

Vlhkost vzduchu může být v období dešťů relativně vysoká, zatímco během období sucha může vzduch ztratit vlhkost a stát se velmi suchým.

Během období dešťů může dojít k povodním a záplavám, zejména v nížinných oblastech a oblastech kolem řeky Nil.

 

Fauna a flora :

Jižní Súdán je domovem velkých populací slonů. Zde žijí africké slony, kteří obývají savany a lesy země.

Několik druhů nosorožců, včetně bílých nosorožců, se nachází v Jižním Súdánu. Tito vzácní nosorožci jsou ohroženi pytláctvím.

Velké kočkovité šelmy, jako jsou lvice a leopardi, obývají savany a lesy Jižního Súdánu.

Vodní plochy Jižního Súdánu jsou domovem různých druhů krokodýlů, včetně nilských krokodýlů.

Jižní Súdán je rájem pro ornitology, s bohatou populací ptáků.

Jižní Súdán má několik druhů baobabů, z nichž některé mají velmi vysoké a mohutné kmínky.

V savanách Jižního Súdánu rostou různé druhy tráv, keřů a stromů, které jsou důležitými součástmi afrického ekosystému.

Bažiny a mokřady jsou typické pro některé části Jižního Súdánu a jsou domovem vodního ptactva a dalších živočichů.

Východní část země, zejména v horách Imatong, je porostlá hustými lesy, které jsou domovem mnoha druhů stromů a rostlin.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny pěstované v Jižním Súdánu patří kukuřice, maniok, fazole, hrách, batáty, čirok, sezam a rýže.

Zemědělství v Jižním Súdánu je převážně drobné, s mnoha farmáři, kteří pěstují plodiny pro vlastní potřebu a místní trh. Chov dobytka, včetně hovězího a koz, je také důležitým zdrojem potravy a příjmů.

Řeka Nil a její přítoky hrají klíčovou roli v zemědělství Jižního Súdánu. Zemědělci často využívají říční vodu pro zavlažování polí.

Světový potravinový program: Jižní Súdán je stále zasažen akutními potravinovými krizemi, zejména v důsledku konfliktů a sucha. Světový potravinový program (WFP) a další humanitární organizace poskytují humanitární pomoc a potravinovou bezpečnost těm, kteří ji potřebují.

 

Těžba surovin:

Jižní Súdán má rozsáhlé zásoby ropy. Hlavní ropa se těží především v oblasti Unity State a Upper Nile State. Ropa tvoří značnou část příjmů z exportu a stává se klíčovým zdrojem financí pro vládu Jižního Súdánu.

Kromě ropy jsou v Jižním Súdánu také zásoby zemního plynu. Zemní plyn byl objeven v oblasti Block 5A v Upper Nile State.

Jižní Súdán má také určité zásoby minerálů, včetně zlata, železné rudy, mědi a dalších surovin.

 

Průmysl:

Těžební průmysl, zejména těžba ropy a zemního plynu, hraje klíčovou roli v průmyslovém sektoru Jižního Súdánu. Ropa tvoří značnou část příjmů z exportu a stává se hlavním zdrojem financí pro vládu.

Potravinářský průmysl je dalším důležitým odvětvím průmyslu v Jižním Súdánu. Zahrnuje zpracování potravin, výrobu nápojů a dalších potravinářských výrobků.

Dřevozpracující průmysl je v Jižním Súdánu také významný, zejména v lesnatých oblastech východní části země. Zde se zpracovává dřevo pro stavebnictví a nábytek.

Stavebnictví má potenciál pro růst, zejména v souvislosti s rekonstrukcí a rozvojem infrastruktury v zemi. Po letech konfliktu a nedostatečného investování do infrastruktury je stavebnictví klíčovým průmyslovým odvětvím pro obnovu země.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: –

 

Přírodní a historické zajímavosti: mokřada Sudd, Bílý Nil, národní parky Boma a Bandigalo

Turismus v Jižním Súdánu má potenciál, ale zatím není rozvinutý na úrovni mnoha jiných afrických zemí.

Jižní Súdán má nádhernou přírodní krajinu, která zahrnuje rozlehlé savany, bažiny, hory a jezera.

Jižní Súdán má bohatou historii, která zahrnuje starověké království a kulturní dědictví. Existují archeologické lokality a historické památky, které mohou být zajímavé pro turisty se zájmem o historii.

 

Státní zřízení: prezidentská republika

Jižní Súdán má prezidentský systém, kde hlavou státu a vlády je prezident. Prezident je volen všeobecnými volbami na pětileté období.

Exekutivní moc je svěřena prezidentovi, který jmenuje vládu, včetně premiéra a ministů. Premiér je obvykle předsedou nejsilnější politické strany v parlamentu.

Jižní Súdán je rozdělen do několika státních jednotek, zvaných státy. Každý stát má svůj vlastní guvernéra a legislativu, což umožňuje určitou míru místní samosprávy.

Jižní Súdán má svou vlastní ústavu, která byla přijata v roce 2011 po získání nezávislosti. Ústava stanovuje základní práva občanů a určuje institucionální rámec země.

 

Hlavní město: Džuba

Nachází ve středu Jižního Súdánu.

Po získání nezávislosti v roce 2011 bylo Džuba vybráno jako nové hlavní město, nahrazující dosavadní hlavní město Chartúm, které zůstalo součástí Súdánu.

Město Džuba hraje také důležitou roli v ekonomice země. Nachází se zde obchody, banky, trhy a průmyslové zóny. Ekonomika města se rozvíjí, ačkoli čelí výzvám spojeným s infrastrukturou a hospodářským rozvojem.

 

Rozloha: 644 329 km2

 

Počet obyvatel: 11 550 000 (2022)

Jižní Súdán je domovem mnoha etnických skupin, z nichž největší jsou Dinkové, Nuerové, Shillukové, Bari, Azande a další. Dinkové jsou nejpočetnější etnickou skupinou a tvoří významnou část populace.

V Jižním Súdánu se hovoří mnoha různými jazyky, přičemž angličtina je oficiálním jazykem a slouží jako lingua franca pro komunikaci mezi různými etnickými skupinami. Dalšími používanými jazyky jsou například arabština, dinká a nuerština.

Většina obyvatel Jižního Súdánu vyznává křesťanství, především katolické a protestantské větve. Existují však také menšiny praktikující domorodé náboženství a islám.

Vzdělání a zdravotní péče jsou v Jižním Súdánu omezené. Vláda a mezinárodní organizace pracují na zlepšení přístupu k těmto službám a zvýšení úrovně vzdělání v zemi.