AFGHÁNISTÁN

Datum vzniku: 1709

18. století: Vznik Durraniho říše kolem roku 1747 pod vedením Ahmad Šáh Durráního.

19. století: Afghánistán se stává nezávislým státem a vyhlašuje svou nezávislost na britském impériu v roce 1919.

20. století: Afghánistán se snaží o modernizaci a sekularizaci pod vedením krále Amanulláha v 20. letech. V roce 1979 začíná sovětská invaze do země, což vede k dlouhodobému konfliktu.

80. léta: V Afghánistánu probíhá ozbrojený konflikt mezi mudžáhidy (bojovníky za svobodu) a sovětskými vojsky. USA a další země poskytují podporu mudžáhidům.

90. léta: Po stažení sovětských vojsk v roce 1989 zažívá Afghánistán občanskou válku a politickou nestabilitu. V roce 1996 přichází k moci Taliban, kteří nastolí tvrdý islámský režim.

2001: Po teroristických útocích z 11. září v USA vstupují Spojené státy a jejich spojenci do Afghánistánu a svrhávají Taliban. Zahajuje se válka v Afghánistánu.

Po roce 2001: Následuje éra obnovy a pokusu o budování stabilního afghánského státu. Dochází k volbám, ale země zůstává nestabilní.

2010 a později: Násilí se zvyšuje a v zemi stále působí povstalci a teroristické skupiny. USA a další země postupně snižují svou vojenskou přítomnost.

2021: V srpnu stáhne Spojené státy své vojska a Taliban znovu přebírá kontrolu nad Afghánistánem, což vede k rychlému pádu afghánské vlády.

Srpen 2021: Po rychlém postupu Talibanu do města Kábulu a útěku afghánského prezidenta uprchne Spojené království a USA odhadují celkový počet uprchlíků, kteří opouštějí zemi.

 

 

Mezinárodní zkratka: AFG

 

Měna: Afghání  (AFG)

Afghán je dále rozdělen na menší jednotky nazývané pul, přičemž 1 afghání je roven 100 pulům.

Hodnota afghání se v průběhu času měnila v důsledku politických a hospodářských turbulencí v Afghánistánu.

 

Internetová doména: .af

 

Telefonní předvolba: +93

 

Časové pásmo: GMT+4:30

 

Geografie:

Afghánistán je známý svými horskými oblastmi, především Hindúkúšskými horami na severu a západě. V Hindúkúši se nachází mnoho vysokých vrcholů, včetně Noshaq (nejvyšší hora Afghánistánu) a Tiricha Mir.

V jihovýchodní části Afghánistánu se nachází poušť Registán, která zahrnuje rozsáhlé písečné duny a je suchou a aridní oblastí.

Afghánistán má několik významných řek, včetně řeky Amudarja na severu a řeky Hilmend na jihu.

Mezi nejvýznamnější jezera patří jezero Hamun na jihu země, které se nachází na hranicích s Íránem, a jezero Šáhrud poblíž města Herát.

 

Nejvyšší vrchol: Nošak 7485 m.n.m.

Nachází v Hindúkúšských horách na severu země.

Hindúkúšské hory jsou částí pohoří Pamír, které se rozkládá v Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Afghánistánu a dalších středoasijských zemích.

 

Podnebí:

V jižních a východních částech Afghánistánu, zejména v oblasti pouště Registán, převládá suché a horké pouštní klima. Letní teploty zde mohou dosahovat velmi vysokých hodnot, zatímco zimy jsou mírné a suché.

V Hindúkúšských horách na severu a západě země panuje horské klima. Letní teploty jsou zde mírnější, zatímco v zimě může být v těchto oblastech velmi chladno a sněžit.

Střední a severovýchodní části Afghánistánu mají kontinentální klima se čtyřmi výraznými ročními obdobími. Letní teploty mohou být horké, zatímco v zimě mohou klesat pod bod mrazu.

V některých nižších oblastech, zejména na jihu a východě země, prevládá stepní klima. Zde je zima chladná a léta teplá, ale srážky jsou obvykle omezené.

V horských oblastech, jako jsou Hindúkúšské hory a Pámír, panuje chladný až arktický klima s krátkým letním obdobím a dlouhou, studenou zimou.

 

Fauna a flora :

V stepích a savanách Afghánistánu můžete najít různé druhy zvěře, včetně gazel, buvolů a kamzíků. Tyto oblasti jsou také domovem různých druhů ptáků, jako jsou dravci a perličky.

Velbloudi jsou často používáni jako zvířecí tažná síla v pouštních oblastech Afghánistánu. Jsou klíčovým prostředkem dopravy a obživy pro místní obyvatelstvo.

V horských oblastech, zejména v Hindúkúšských horách,žijí divoké kozy, skopce a další druhy kopytníků. V těchto oblastech se také vyskytují predátoři, jako jsou vlci a sněžní levharti.

Afghánský desman  je endemický druh zvířete, který se vyskytuje pouze v některých částech Afghánistánu. Afghánský desman je malý savec podobný krtek, který je ohrožený vyhynutím.

V pouštních oblastech Afghánistánu, jako je poušť Registán, dominuje xerofytní vegetace, která se přizpůsobila suchým podmínkám. Sem patří rostliny jako akácie, tamaryšky a agáve.

V nížinných stepích a travnatých oblastech rostou trávy, byliny a keře, které poskytují pastvu pro zvěř a dobytek. Mezi typické rostliny patří šafrán, ephedra a sýčkovník.

V horských oblastech rostou různé druhy rostlin, včetně alpínských květin, jako jsou hvězdice a pryšce.

V údolích řek a oázách rostou plodiny, jako je datle a granátová jablka, a také různé druhy dřevin a palmy.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny pěstované v Afghánistánu patří pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, oves, bavlna, cukrová třtina, granátová jablka, hroznové víno a mnoho druhů ovoce a zeleniny.

Zemědělství se často provozuje na rodinných farmách a menších polích. Tradiční zemědělství zahrnuje používání dobytka, tradičních zemědělských nástrojů a ručního zpracování polí.

V údolních oblastech, kde je zemědělství rozšířené, se využívají tradiční systémy zavlažování, včetně kárezy (kanálů) a kolových kola.

Afghánistán byl dlouho jedním z hlavních producentů opia a máku na světě. Vzhledem k nestabilitě v zemi byla tato plodina také zneužívána pro výrobu narkotik. Mezinárodní úsilí bylo zaměřeno na omezování pěstování máku a podporu náhradních plodin pro zemědělce.

Zemědělství v Afghánistánu čelí několika výzvám, včetně sucha, eroze půdy, nedostatečné infrastruktury a politické nestability. Zemědělci také potřebují lepší přístup k vodě, semennému materiálu a moderním zemědělským metodám.

Afghánistán je významným producentem některých plodin, jako je granátová jablka, která se vyvážejí do dalších zemí.

 

Těžba surovin:

Afghánistán je známý svou těžbou drahých kamenů, zejména lapis lazuli, který je modrý polodrahokam. Lapis lazuli z Afghánistánu je vysoce ceněný na trhu s drahými kameny.

Země má rozsáhlé zásoby mramoru, který se těží zejména v provinciích Helmand a Nangarhár. Afghánský mramor byl používán pro výrobu soch a stavební materiály.

Afghánistán má potenciál pro těžbu zlata, mědi, železa a dalších drahých kovů. V minulosti byly objeveny zlaté doly, ale těžba nebyla vzhledem k politické nestabilitě země plně rozvinutá.

V Afghánistánu byly také zjištěny zásoby uranu, což je důležitý prvek pro jadernou energetiku.

Afghánistán má rozsáhlé zásoby soli, která se těží ze solných dolů. Sůl se používá jak pro potravinářské účely, tak i pro průmyslové a chemické procesy.

 

Průmysl:

Textilní průmysl je jedním z největších průmyslových odvětví v Afghánistánu. Zahrnuje výrobu oděvů, koberců, tkanin a tradičních afghánských kusů.

Země má rozsáhlý potravinářský průmysl, který zahrnuje zpracování potravin, jako je mletí mouky, výroba oleje, konzervování ovoce a zeleniny a výroba tradičních afghánských pokrmů.

Vzhledem k potřebě obnovy infrastruktury a bydlení po dlouhodobém konfliktu bylo stavebnictví v Afghánistánu aktivním průmyslovým odvětvím. Zahrnuje výstavbu bytů, silnic, mostů a dalších infrastrukturních projektů.

Dřevozpracující průmysl se zabývá zpracováním dřeva z afghánských lesů na stavební materiály, nábytek a další výrobky.

Afghánistán má rozsáhlé zásoby mramoru a jiných kamenných materiálů, což umožňuje rozvoj kamenného průmyslu pro stavebnictví a sochařství.

Tradiční rukodělný průmysl zahrnuje výrobu keramiky, kovových výrobků, keramiky a dalších uměleckých výrobků, které jsou prodávány na místních trzích a exportovány.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: nerozvinuté

 

Přírodní a historické zajímavosti: Darul Aman palace, minaret Jam, Kábul, Balch, Kandahár, Herát, Bamiyan, údolí Pandžšír

fghánistán má bohatou historii a kulturu, která zahrnuje starověké památky, jako jsou buddhistické kláštery v Bamyanu a historická města jako Herát a Kábul.

Afghánistán má rozmanitou přírodu, včetně krásných horských krajin v Hindúkúšských horách, údolích řek a pouští, jako je poušť Registán.

I přes bezpečnostní problémy a omezený turismus byly některé turistické aktivity v zemi provozovány. Patří sem výlety do historických měst, návštěvy trhů a festiválů, a také turistické expedice v horách.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu byla dlouho nesnadná a konflikty a teroristické útoky způsobily, že země nebyla pro turisty bezpečná. Mezinárodní cestovní varování obvykle nedoporučují cestování do Afghánistánu kvůli bezpečnostním hrozbám.

 

Státní zřízení: islámská autokracie

Afghánistán je oficiálně znám jako Islámská republika Afghánistán. Islám hraje klíčovou roli v právním systému a politice země. Islámská kultura a zákony jsou hluboce zakotveny v afghánském státním zřízení.

Prezident Afghánistánu byl volen prostřednictvím volby, přičemž občané měli možnost volit svého hlavu státu.

Afghánistán měl vládní systém s centrální vládou a provinčními a místními samosprávami. Země byla rozdělena do provincií, z nichž každá měla svého guvernéra a místní správní struktury.

Je třeba poznamenat, že politická situace v Afghánistánu se výrazně změnila v srpnu 2021, kdy vládu převzala militantní skupina Tálibán po stažení mezinárodních vojsk.

 

Hlavní město: Kábul

Nachází se v severní části země a leží v údolí obklopeném Hindúkúšskými horami.

Byl centrem starověkého státu Kábulšáh a hrál důležitou roli na obchodních trasách spojujících Asii, Blízký východ a Evropu. Město bylo postupně ovlivněno různými kulturami a říšemi, včetně Římské říše, Perské říše a islámských dynastií.

 

Rozloha: 647 500 KM2

 

Počet obyvatel: 40 230 000 (2022)

Největší etnickou skupinou v Afghánistánu jsou Paštúni, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Další významné etnické skupiny zahrnují Tádžiky, Hazary, Uzbeky, Balúčské, Nuristány a mnoho dalších menších etnických skupin.

Afghánistán je mnohojazyčnou zemí, kde se hovoří různými jazyky. Dvěma nejběžnějšími jazyky jsou paštština a dari (varianta perštiny), ale v zemi se mluví také mnoha dalšími jazyky a dialekty.

Většina obyvatel Afghánistánu jsou muslimové, přičemž většina praktikuje sunnitský islám. Existuje však také menší počet ší’itských muslimů a malé komunity s jinými náboženskými přesvědčeními.

Vzdělání bylo v Afghánistánu omezené kvůli konfliktům a nedostatečné infrastruktuře. Nicméně po pádu Tálibánu v roce 2001 byly zahájeny snahy o zlepšení přístupu k vzdělání.

 

Památky UNESCO: 2

  1. Minaret a archeologické naleziště Džám (2002) – Zahrnuje významný minaret a archeologické pozůstatky v oblasti Džám v Afghánistánu. Minaret je významným architektonickým dílem a je spojován s historií a kulturou regionu.
  2. Kulturní krajina a archeologické pozůstatky Bámjánského údolí (2003) – Toto naleziště se nachází v Bámjánském údolí v Afghánistánu a zahrnuje kulturní krajinu a archeologické pozůstatky, včetně slavných soch Buddhy vytesaných do skály.

 

Národní parky: 8

  1. Národní park Band-e-Amir
  2. Národní park Wakhan
  3. Národní park Kol-e-Hashmat Khan
  4. Národní park Bamiyan Plateau
  5. Národní park Nuristan
  6. Národní park Ghazni
  7. Národní park Takhar
  8. Národní park Imam Sahib District