ARMÉNIE

Datum vzniku: 27. září 1991

Starověká Arménie: Arménie má bohatou historii sahající tisíce let zpět. Starověká Arménie vznikla kolem 6. století př. n. l. a byla ovládána různými mocnostmi, včetně Peršanů a Římanů.

Arménské království: Prvním arménským královstvím bylo Arménské království, které existovalo v prvních stoletích našeho letopočtu. Bylo to nezávislé království, které hrálo významnou roli v regionu.

Konverze křesťanství: V roce 301 n. l. se Arménie stala prvním státem na světě, který přijal křesťanství jako státní náboženství. Tato událost má pro arménskou historii zásadní význam.

Byzantská a Perská říše: V průběhu historie byla Arménie mnohokrát obsazena a ovládána Byzantskou říší a Perskou říší, což vedlo k několika arménským povstáním a konfliktům.

Osmanská říše: V 16. století se Arménie stala součástí Osmanské říše. Arménská populace byla vystavena různým perzekucím a masakrům, včetně arménské genocidy v průběhu první světové války.

Nezávislost: Arménie vyhlásila svou nezávislost v roce 1918 po rozpadu Osmanské říše. Následovala občanská válka a konflikty s sousedními státy, včetně Ázerbájdžánu.

Sovětská okupace: V roce 1920 byla Arménie okupována Sovětským svazem a stala se součástí Sovětského svazu jako Arménská SSR.

Nezávislá republika: Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 získala Arménie opět svou nezávislost jako Arménská republika. Toto období bylo poznamenáno politickými změnami a konflikty v regionu, zejména konfliktem v Náhorním Karabachu.

 

Mezinárodní zkratka: ARM

 

Měna: arménský dram  (AMD)

Měna je pojmenována po starověkém arménském dramu, což byla stříbrná mince používaná v Arménii v minulosti. Arménský dram se dělí na menší jednotky, včetně luma (1 dram = 100 luma).

 

Internetová doména: am

 

Telefonní předvolba: +374

 

Časové pásmo: GMT +4

 

Geografie:

Arménie sousedí s několika zeměmi včetně Turecka na západě, Gruzie na severu, Ázerbájdžánu na východě a Íránu na jihu.

Je převážně hornatou zemí s mnoha horskými řetězci. Nejvýznamnější horstvo je Velký Kavkaz na severu a Arménská vysočina na jihu.

Arménie zahrnuje také Náhorní Karabach, který je separatistickou oblastí, nad kterou vedla válku s Ázerbájdžánem. Náhorní Karabach byl vyhlášen za samozvanou republiku, ale jeho status zůstává sporný.

V Arménii se nacházejí různá jezera, z nichž největší je Sevan, známé jako jezero Sevan. Jezero Sevan je jedním z největších sladkovodních jezer v Asii a má význam pro zásobování vodou a turistický ruch.

Hlavními řekami Arménie jsou Araks (Aras) a Hrazdan. Řeka Araks tvoří většinu západní hranice země, zatímco Hrazdan protéká hlavním městem Kábul.

 

Nejvyšší vrchol: Aragac 4 095 m

Aragac je vulkánický komplex, který se nachází v severozápadní části země, poblíž turecké hranice. Je to nejvyšší hora v Arménii a v celém Jižním Kavkaze.

 

Podnebí:

Letní měsíce v Arménii jsou obvykle horké a suché, s teplotami stoupajícími nad 30 °C (86 °F) a výše.

Zimy jsou v Arménii studené a sněhové, zejména v horských oblastech. Teploty v zimě klesají pod bod mrazu, a to i v nižších polohách.

Arménie je relativně suchou zemí s nízkými srážkami. Většina srážek spadne v horských oblastech a na jaře, což zahrnuje tání sněhu z hor.

Podnebí Arménie se výrazně liší podle nadmořské výšky. Na vyšších horách je chladněji a s většími sněhovými srážkami, zatímco v nížinách může být tepleji.

V horských oblastech Arménie jsou běžné větry, které ovlivňují místní klima.

Jezero Sevan má významný vliv na místní mikroklima. Okolí jezera má mírnější klima než v jiných částech země a je místem letního turistického ruchu.

Arménie leží na zemětřesném pásu a často zažívá zemětřesení, což může ovlivňovat místní podnebí a životní podmínky.

 

Fauna a flora :

V nížinách a nízkých pohořích lze nalézt stepní a louční rostliny, jako jsou trávy, květiny a byliny.

V horských oblastech Arménie se nacházejí lesy s bukem, dubem, habrem, javorem a dalšími listnatými stromy.

Vysoko v horách rostou alpínské rostliny a keře, které jsou adaptované na extrémní podmínky, včetně kamenitých svahů a sněhových polí.

Okolí jezera Sevan je bohaté na vegetaci, včetně šáchoru Sevanského, který je endemickým druhem nalezeným pouze v této oblasti.

Arménie je domovem mnoha druhů ptáků, včetně orlů, sokolů, výrů a různých pěvců. Jezero Sevan je také důležitým stanovištěm pro vodní ptáky.

V horách a lesích Arménie žijí různí savci, včetně kamzíků, srnců, divokých prasat, lišek a zajíců.

V Arménii se vyskytuje několik druhů hadů, včetně zmijí a užovky. Také zde žijí ještěrky a různé druhy plazů.

 

Zemědělství:

Pěstování plodin hraje v arménském zemědělství významnou roli. K nejčastěji pěstovaným plodinám patří pšenice, ječmen, brambory, slunečnice, ovoce (včetně hroznů a jabek) a zelenina.

Chov hospodářských zvířat, jako jsou krávy, ovce, kozlata a slepice, je běžný v nížinách a údolích.

V horských oblastech Arménie, zejména v Kavkazských horách, je rozšířeno pastevectví, především pro chov ovcí a koz.

Arménské zemědělství čelí různým výzvám, včetně nedostatečného zavlažování, eroze půdy, nízké produktivity a obtížím v přístupu k trhům.

Arménie exportuje některé zemědělské produkty, včetně vína a ovoce, do zahraničí, což přispívá k ekonomice země.

 

Těžba surovin:

Arménie má významné zásoby mědi, které se těží v různých dolovacích lokalitách.

Další důležitou surovinou těženou v Arménii je molybden. Molybden se používá v různých průmyslových aplikacích, zejména v metalurgii.

Arménie má také zásoby zlata a dalších drahých kovů.

Země má některé zásoby drahých kamenů, jako jsou diamanty a drahé krystaly, které jsou těženy v různých lokalitách.

Arménie těží různé stavební materiály, včetně vápence, tufu a bazaltu, které se používají ve stavebnictví a infrastruktuře.

 

Průmysl:

Potravinářský průmysl je jedním z hlavních odvětví arménského průmyslu. Zahrnuje výrobu potravin, nápojů a potravinářských výrobků, včetně vína, mléčných výrobků, masa a dalších potravin.

V Arménii existuje farmaceutický průmysl, který se zabývá výrobou léků a lékařských prostředků.

Těžba mědi a molybdenu má v Arménii určitý význam.

Textilní a oděvní průmysl se v Arménii také rozvíjí, včetně výroby oděvů, textilního zboží a obuvi.

Energetický průmysl zahrnuje výrobu elektřiny a vytápění. Většina elektřiny v Arménii se vyrábí z obnovitelných zdrojů, zejména vodní energie.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: cestovní ruch

 

Přírodní a historické zajímavosti: středověké kláštery Geghard, Khor Virap a Haghpat, údolí Azat, jezero Sevan, města Sisian a Dilijan

Arménie má bohatou historii a mnoho starověkých památek. K nejznámějším patří Katedrála svatého Echmiadzina (nejstarší křesťanská katedrála na světě), klášterch Tatev a Geghard, historické město Gyumri a další.

Země je známá svými horskými krajinami, jezery a přírodními rezervacemi. Jezero Sevan je oblíbeným místem pro letní dovolenou, a Arménská vysočina nabízí krásné výhledy na okolní krajinu.

V Arménii se konají různé kulturní a folklórní festivaly, včetně tance, hudby a tradičních oslav.

Arménie má bohatou tradici výroby vína a tradiční arménská kuchyně je oblíbená pro své lahodné pokrmy, jako je dolma, kebab, lavash a mnoho dalších.

V Arménii najdete lázně a lázeňské centra, které nabízejí relaxaci a léčebné procedury.

 

Státní zřízení: poloprezidentská republika

Arménský prezident je hlavou státu a má některé výkonné pravomoci, včetně jmenování vlády a řízení zahraniční politiky. Prezident je volen všeobecným volebním právem na pětileté období.

Arménský parlament se nazývá Národní shromáždění (Arménské národní shromáždění). Má dvoukomorový systém s Dolním domem (Národní shromáždění) a Horním domem (Rada Arménské republiky). Poslanci Dolního domu jsou voleni na pětileté období.

Arménský soudní systém je nezávislý a zahrnuje různé soudní instance, včetně ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Soudy jsou odpovědné za vykonávání spravedlnosti a ochranu práv občanů.

Arménie má systém lokální samosprávy, který umožňuje regionálním a místním orgánům řídit záležitosti na svém území.

 

Hlavní město: Jerevan

Nachází se ve střední části země, přibližně 10 kilometrů od západního břehu jezera Sevan.

Historie Jerevanu sahá až do doby bronzové, a město bylo založeno pravděpodobně kolem 8. století před naším letopočtem. Během své existence bylo Jerevan ovládáno různými říšemi a říšskými mocnostmi, včetně Peršanů, Byzance, Arabů, Turků a Ruska.

 

Rozloha: 29 743 km2

 

Počet obyvatel: 3 000 000 (2022)

Většina obyvatel Arménie jsou Arméni, tvoří přibližně 98 % populace. Zbytek populace tvoří menšiny, včetně Kurdů, Rusů, Jezídů a dalších.

Arménie je historicky prvním státem, který přijal křesťanství jako státní náboženství, a křesťanství je stále hlavním náboženstvím v zemi.

Oficiálním jazykem v Arménii je arménština, která má své vlastní písmo zvané arménská abeceda. Ruština byla dlouhou dobu druhým jazykem, ale postupně ztratila svůj vliv po rozpadu Sovětského svazu.

Arménie má dobrou úroveň vzdělání a mnoho vysokoškolských institucí. Vzdělanost je v zemi vysoko ceněna.

Země má zdravotnický systém, který poskytuje základní zdravotní péči obyvatelstvu. Zdravotní péče je financována ze státního rozpočtu a také zdravotním pojištěním.