KUVAJT

Datum vzniku: 19. červen 1961

První osady na území dnešního Kuvajtu začínají formovat na pobřeží Perského zálivu.

19. století: Kuvajt se stává významným obchodním centrem pro regionální obchod a tranzitní body pro karavany putující mezi Mezopotámií a Persií.

1899: Kuvajt podepisuje smlouvu s Velkou Británií, která uznává Kuvajt jako britský protektorát. To zajišťuje britskou ochranu před vnějšími hrozbami.

1961: Kuvajt získává nezávislost na Velké Británii dne 19. července. Toho roku také vypukla hrozba ze strany Iráku ohledně nároku na území Kuvajtu.

1960–1970: Kuvajt začíná těžit a exportovat ropu, což rychle zvyšuje jeho ekonomický význam a bohatství.

1990–1991: Irák okupuje Kuvajt, což vede k první válce v Zálivu (operace Pouštní bouře). Koalice vedená Spojenými státy osvobozuje Kuvajt od irácké okupace.

Po válce: Kuvajt obnovuje svou nezávislost a začíná pracovat na obnově země po válce.

 

Mezinárodní zkratka: KWT

 

Měna: kuvajtský dinár (KWD)

Kuvajtský dinár patří mezi nejhodnotnější měny na světě a je znám svou stabilitou. Je rozdělen na 1 000 filů.

 

Internetová doména: .kw

 

Telefonní předvolba: +965

 

Časové pásmo: GMT +3

 

Geografie:

Kuvajt má rozsáhlé pobřeží Perského zálivu, které se táhne na východním a jižním pobřeží země.

Většina území Kuvajtu je tvořena pouštní krajinou, konkrétně pouští Rub al-Chali na jihu. Tato poušť je jednou z největších písečných pouští na světě.

V západní části země se nachází pohoří Jahra, které odděluje Kuvajt od Saúdské Arábie. Tato hornatá oblast je významná pro vodní zdroje Kuvajtu.

Na východě Kuvajtu se nachází vnitrozemská močálovitá oblast známá jako “al-Áhra”, která má slaná jezera a podmáčenou půdu.

 

Nejvyšší vrchol: Mutla 306 m.n.m.

Mutla je oblast nacházející se na západě Kuvajtu a je součástí pouštní krajiny, která dominuje této části země.

Mutla je známá svou rozsáhlou pouští a písečnými dunami.

 

Podnebí:

Léta v Kuvajtu jsou velmi horká a suchá. Teploty v letních měsících mohou dosahovat extrémně vysokých hodnot, často přes 40°C a v některých případech i nad 50°C.

Zimní měsíce v Kuvajtu jsou mírnější, s průměrnými teplotami kolem 10-20°C.

V létě může být Kuvajt postižen rychlými a náhlými písečnými bouřemi, které snižují viditelnost a mohou ovlivnit každodenní život obyvatelstva.

I když jsou srážky v Kuvajtu vzácné, občas mohou přijít krátkodobé deště, které mohou způsobit lokální povodně.

 

Fauna a flora :

Velbloudi jsou tradičními domestikovanými zvířaty a mají dlouhou historii v arabském světě. V Kuvajtu jsou využíváni pro dopravu, chování a výrobu mléka.

V některých mokřadních oblastech Kuvajtu, zejména v okolí místních řek a vodních nádrží, lze najít hrochy arabské.

Kuvajt je významnou zastávkou pro tažné ptáky na jejich cestě mezi Evropou a Afrikou.

V pouštních oblastech Kuvajtu se nachází několik druhů pouštních rostlin, jako jsou akácie, tamarisky a různé druhy trávy, které se dokážou přizpůsobit suchu a živit z minimálních srážek.

V okolí místních řek a vodních nádrží můžete nalézt různé druhy rostlin, které prosperují v mokřadním prostředí, jako jsou rákosí, orobince a další mokřadní rostliny.

 

Zemědělství:

V některých částech Kuvajtu, zejména v blízkosti místních podzemních vodních zdrojů, existují oázy, kde se pěstuje ovoce, zelenina a datle.

V Kuvajtu se pěstuje několik druhů plodin, včetně pšenice, ovesu, ječmene, kukuřice, cukrové třtiny a luštěnin.

Datle jsou jedním z hlavních produktů kuvajtského zemědělství. V zemi se nachází řada datlových plantáží, kde se pěstují různé odrůdy datlí.

Chov dobytka, zejména ovcí a koz, je také důležitou součástí kuvajtského zemědělství.

 

Těžba surovin:

Těžba ropy je stěžejním průmyslovým odvětvím v Kuvajtu. Země má rozsáhlé ropné zásoby, a proto patří mezi hlavní producenty ropy na světě.

Kromě ropy se v Kuvajtu také těží zemní plyn. Tento zemní plyn se používá nejen pro domácí spotřebu, ale také je exportován do zahraničí.

Kromě ropy a zemního plynu se v Kuvajtu také těží vápenec, který se používá v cementovém průmyslu.

 

Průmysl:

Petrochemický průmysl je jedním z hlavních pilířů kuvajtského průmyslového sektoru. Země má několik petrochemických závodů, které vyrábějí různé chemické produkty, včetně plastů, hnojiv, chemikálií a dalších petrochemikálií.

Rafinace ropy je dalším důležitým odvětvím v kuvajtském průmyslu. Kuvajt má několik ropných rafinerií, které zpracovávají surovou ropu na různé produkty, včetně benzinu, nafty, petroleje a dalších ropných derivátů.

Potravinářský průmysl v Kuvajtu zahrnuje zpracování potravin, výrobu nápojů a další potravinářské aktivity.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: doprava – ropovody, námořní doprava

 

Přírodní a historické zajímavosti: Kuwait city, hřbitov vojenské techniky v Ali Al Salem Air Base, Al Jahra, Al Ahmadi, ostrov Failaka

Kuvajt má několik historických památek, včetně kuwaitské věže (Kuwait Towers), které jsou ikonickým symbolem města Kuvajt.

V Kuvajtu najdete několik muzeí, jako je Muzeum islámského umění, Muzeum moderního umění a Tareq Rajab Muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky umění, historie a kultury.

Přestože je většina Kuvajtu pouštní, existují zde i přírodní rezervace a chráněné oblasti, které mají význam pro ochranu místní fauny a flory.

Kuvajt leží na pobřeží Perského zálivu, a proto nabízí několik pláží, kde mohou návštěvníci relaxovat a vyhřívat se na slunci.

 

Státní zřízení: konstituční monarchie

Hlava státu je emír, který je členem vládnoucí královské rodiny a má význačný vliv na politické a státní záležitosti země. Emír je obvykle dlouholetým vůdcem a jeho role je dědičná.

Vláda Kuvajtu je vedená premiérem, který je jmenován emírem. Premiér je zpravidla členem královské rodiny.

Kuvajt má dvoukomorový parlament nazývaný Národní shromáždění.

 

Hlavní město: Kuvajt

Kuvajt se nachází na jihozápadním pobřeží Perského zálivu.

Město má bohatou historii spojenou s obchodem, rybolovem a tradičním způsobem života beduínských kmenů.

 

Rozloha: 17 818 km2

 

Počet obyvatel: 4 460 000 (2022)

Většina obyvatel Kuvajtu jsou Arabové, přičemž většina z nich je arabského etnického původu. Kuvajt je etnicky homogenní zemí.

Islam, zejména sunnitský islám, je hlavním náboženstvím v Kuvajtu. Islám hraje důležitou roli v každodenním životě obyvatelstva, a to včetně právního a společenského systému.

Oficiálním jazykem je arabština. Angličtina je také široce používána, zejména v obchodních a mezinárodních záležitostech.

Kuvajt klade důraz na vzdělání a financuje vysoké školství pro své občany. Vysoká míra gramotnosti je v zemi běžná.

 

Památky UNESCO:  –

 

Národní parky: 1

1. Národní park Jal Az-Zor