MONGOLSKO

Datum vzniku: 11. července 1921

1206: Oficiální vznik Mongolské říše pod vládou Čingischána.

14. století: Mongolská říše se stala největším dobytím impériem v dějinách, zahrnovala území od východní Asie po Evropu.

17. století: Po smrti Čingischánových nástupců se Mongolsko rozpadlo na několik středoasijských chanátů.

století: Vznik Džungarského chanátu a Mingského Chanátu.

19. století: Mongolsko bylo pod nadvládou Číny a bylo nazýváno Vnější Mongolsko.

1911: Vyhlášení nezávislosti Vnějšího Mongolska na Čínské říši.

1921: Sovětská invaze do Vnějšího Mongolska; založení Mongolské lidové republiky.

1939: Bitva na Chalchyn Gol mezi Mongolskem a Japonskem.

1945: Mongolsko získalo mezinárodní uznání na konferenci v Jaltském a Postupimském.

1992: Přechod k demokracii a tržní ekonomice; oficiální změna názvu na Mongolsko.

 

Mezinárodní zkratka: MGL

 

Měna: mongolský tugrik  (MNT)

Tugrik je rozdělen na menší jednotky nazývané “möngö” a “tögrög.”

Mongolská centrální banka je zodpovědná za vydávání a regulaci této měny.

 

Internetová doména: mn

 

Telefonní předvolba: +976

 

Časové pásmo: GMT +7 a +8

 

Geografie:

Mongolsko leží východně od Střední Asie a je obklopeno sousedními státy. Hraničí s Ruskem na severu a Čínou na jihu, východě a západě.

Mongolsko má rozmanitý terén, který zahrnuje hory, pouště a stepi. Na jihu a západě země se nachází pohoří Altaj a Třívrcholové pohoří, která zahrnují nejvyšší vrcholy Mongolska.

Gobi je známá poušť nacházející se na jihu Mongolska. Jedná se o jednu z největších chladných pouští na světě a je charakterizována skalnatým terénem, dunami a extrémními teplotními výkyvy.

Velká část Mongolska je pokryta stepní krajinou, což jsou rozsáhlé travnaté pláně, které jsou domovem pro nomádské pastevce a jejich stáda.

Mongolsko má několik řek, z nichž největší je Seleng, která teče z Ruska na jih do jezera Bajkal. Země má také několik slaných jezer, včetně jezera Uvs Nuur.

 

Nejvyšší vrchol: Chujtnij orgil 4374 m

Nachází v pohoří Altaj na západě země a je součástí hranice mezi Mongolskem, Ruskem a Čínou.

Chüjten je nejvyšším bodem v Mongolsku a v rámci pohoří Altaj patří mezi jeho nejvýznamnější vrcholy.

 

Podnebí:

Zimy v Mongolsku jsou dlouhé, chladné a suché. Teploty mohou klesat až pod -40°C, zejména na venkově. Sníh pokrývá velkou část země.

Léta jsou horká a suchá, s teplotami, které mohou přesahovat 30°C. V létě je dešťová aktivita omezená, což může vést k suchu a suchozemským podmínkám.

Mongolsko je známé pro své extrémní teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, stejně jako mezi letními a zimními měsíci.

Jižní část Mongolska, včetně pouště Gobi, má pouštní klima. To znamená, že je sucho a má velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami.

V pohoří Altaj na západě země je klima více alpínského charakteru s chladnými léty a sněhem po většinu roku.

Mongolsko je vystaveno větrnému počasí, především v zimních měsících, kdy se mohou objevovat prudké větry a sněhové bouře.

 

Fauna a flora :

Mongolské stepi jsou domovem pro různé druhy savců, včetně gazel, kozorohů, kamzíků, praturů, sobů a divokých koní Przewalského.

Pobřežní oblasti Gobijské pouště a jezera jsou domovem mnoha druhů vodního ptactva, jako jsou plameňáci, kachny a rackové.

Step a hory jsou domovem dravých ptáků, včetně orlů stepních, sokolů a orel skalních.

Mongolsko je také známé svými vlky, kteří obývají stepi a pouště.

Na severu Mongolska, v blízkosti hranic s Ruskem, můžete najít stádo evropských bizonů.

Mongolské stepi jsou pokryty různými druhy suché stepní vegetace, jako jsou trávy, keře a květiny přizpůsobené nedostatku vláhy.

V poušti Gobi můžete najít rostliny, které jsou odolné vůči suchu, jako jsou trnité keře a sukulentní druhy.

Horská vegetace: V pohoří Altaj najdete alpínskou vegetaci, včetně horských louk a lesů.

V některých oblastech stepí rostou stromy, jako je především sibiřský modřín a vrbina.

 

Zemědělství:

Hlavními plodinami pěstovanými v Mongolsku jsou obiloviny, jako je ječmen, pšenice, proso a ovsa.

Pastevectví a chov dobytka hrají klíčovou roli v mongolském zemědělství. Mongolští nomádi chovají kozy, ovce, skot a koně, kteří jsou zásadní pro produkci masa, mléka, vlny a kůže. Dobytek je také důležitým zdrojem pro tradiční mongolskou kuchyni.

Většina mongolských pastevců praktikuje tradiční nomádský způsob života, kdy se během různých ročních období stěhují se svým dobytkem na různá pastviny.

Mongolsko čelí opakujícím se suchozemským podmínkám a extrémním podnebím, což může mít negativní dopad na úrodu a dobytek.

 

Těžba surovin:

Mongolsko je jedním z největších světových vývozců uhlí, především lignitu, který se nachází v jižní části země, včetně pouště Gobi.

Mongolsko má významné zásoby mědi v horninových formacích na jihu země.

Zlato se těží v různých částech Mongolska, včetně pohoří Altaj na západě.

Mongolsko má také významné zásoby olova a zinku, které se těží především v jižních oblastech.

Země je jedním z největších světových producentů fluoritu, který se používá v průmyslu a chemickém průmyslu.

Molybden a wolfram , tyto kovy se také těží v Mongolsku a mají různé průmyslové aplikace.

I když Mongolsko má zatím omezené zkušenosti s těžbou ropy, země má určitý potenciál v oblasti ložisek ropy a zemního plynu.

 

Průmysl:

Těžba uhlí, mědi, zlata a dalších rudin hraje významnou roli v mongolském průmyslu. Mongolsko je známé svými bohatými přírodními zdroji, a těžba surovin přináší důležité příjmy do státního rozpočtu.

Výroba potravin, zejména mléčných výrobků, je v Mongolsku důležitým odvětvím průmyslu. Tradiční mongolská kuchyně zahrnuje mléčné výrobky, a proto je zpracování mléka a masa klíčové pro potravinářský průmysl.

Rostoucí urbanizace v Mongolsku vede k rozvoji stavebního průmyslu, zejména ve velkých městech, jako je Ulaanbaatar. Výstavba nových bytových domů, obchodních center a infrastruktury je významným průmyslovým odvětvím.

Mongolsko má omezené lesní zdroje, ale dřevozpracující průmysl existuje a vyrábí nábytek, stavební materiály a další dřevěné výrobky.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: –

 

Přírodní a historické zajímavosti: Orchonské údolí, hora Burchan Chaldun, Uvsunurská kotlina, poušť Gobi

Mongolsko je známé svou neporušenou a rozmanitou krajinou. Návštěvníci mohou objevovat poušť Gobi, horské oblasti pohoří Altaj, stepi a jezera.

Země je jednou z mála zemí na světě, kde můžete zažít tradiční nomádský způsob života. Turisté mohou přespávat v jurtech, sledovat stěhování pastevců se stády dobytka a účastnit se tradičních mongolských aktivit.

Mongolská kultura je bohatá a fascinující. Návštěvníci mohou sledovat tradiční festivaly, jako je Naadam, který zahrnuje závody na koních, lukostřelbu a zápas. Mongolská hudba, tanec a umění jsou také důležitou součástí kultury.

Archeologické a historické památky spojené s historii Džingischánem a Mongolskou říší. Archeologické naleziště Karakorum, bývalé hlavní město říše, je atraktivním místem pro historicky zaměřené turisty.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Hlavním orgánem státní moci v Mongolsku je Velký lidový churál, což je jednokomorový parlament. Churál tvoří 76 poslanců, kteří jsou voleni na pětiletá období. Parlament má pravomoc přijímat zákony, schvalovat státní rozpočet a provádět dohled nad výkonnou mocí.

Výkonnou moc v Mongolsku vykonává prezident, který je volen na čtyřleté období prostřednictvím přímé volby. Prezident má pravomoc jmenovat premiéra a vést zahraniční politiku země. Vládu tvoří ministerský kabinet, jehož členy jmenuje premiér.

Hlavní město: Ulánbátar

Nachází se ve střední části Mongolska, na řece Tuul, v údolí mezi pohořím Bogd Khan Uul na jihu a pohořím Chentii na severu. Město leží přibližně 1 350 metrů nad mořem a má drsné kontinentální podnebí s chladnými zimami a horkými léty.

 

Rozloha: 1 564 000 km2

 

Počet obyvatel: 3 230 000 (2022)

Mongolsko má nízkou hustotu obyvatelstva, přičemž většina obyvatelstva žije v úzkém pásu na jihu země. Většina země zůstává řídce osídlena.

Hlavní etnickou skupinou v Mongolsku jsou etničtí Mongolové, kteří tvoří většinu populace. Kromě nich žijí v zemi menší etnické skupiny, jako jsou Kazachové, Rusové, Dungani, Burjati a další.

Oficiálním jazykem Mongolska je mongolština, která má cyrilický a tradiční písmo. V některých regionech se hovoří také jinými jazyky, jako je kazachština nebo rusština.

Tradičním náboženstvím v Mongolsku je tibetský buddhismus, který má hluboké kořeny v mongolské kultuře. Kromě toho se v zemi vyskytuje i islám, zejména u kazachstánského obyvatelstva, a různé formy šamanismu.