OMÁN

Datum vzniku: 1971

Raná historie: Území dnešního Ománu bylo osídleno již v pravěku. Omán hrál důležitou roli v obchodě a plavbě v Indickém oceánu.

Islám a expanze: V 7. století byl Omán konvertován k islámu. Během islámské expanze hrál Omán důležitou roli jako centrum pro obchod a námořní cesty.

Portugalská nadvláda: V 16. století se Omán stal terčem portugalské expanze. Trvalo několik století, než byli Portugalci vytlačeni.

Sultanát Omán: V 17. století byl založen Sultanát Omán a sultánát získal nezávislost na Portugalsku. To se stalo v roce 1650.

Mocenské změny: V průběhu 18. a 19. století se v Ománu odehrálo několik povstání a mocenských změn. To vedlo k politickým a územním změnám v zemi.

Modernizace a změny v 20. století: V 20. století se Sultanát Omán modernizoval pod vedením sultána Qaboose bin Saida, který převzal vládu v roce 1970. Země prošla sociálními a ekonomickými reformami, což vedlo k hospodářskému rozvoji a zlepšení životních podmínek obyvatelstva.

 

Mezinárodní zkratka: OM

 

Měna: ománský rijál (OMR)

Ománský rial se dělí na 1 000 bz (baisa). Bankovky a mince v ománském rialu jsou běžně používány pro platby v zemi.

V Ománu je běžné, že se ceny vyjadřují v rupiích, které mají stejnou hodnotu jako ománský rial (1 rupie = 1 ománský rial).

 

Internetová doména: om

 

Telefonní předvolba: +968

 

Časové pásmo: GMT +4

 

Geografie:

Pohoří Hajar, známé také jako Jabal Al-Hajar, se rozkládá převážně na severovýchodě země a táhne se do vnitrozemí. Toto horské pásmo je známé svými dramatickými skalnatými krajinami a vysokými vrcholy

Rub al-Chálí, též nazývaná Velká poušť nebo Prázdná čtvrť, zabírá většinu jihu Ománu. Jedná se o jednu z největších pouští na světě a je charakterizována rozlehlými dunami a extrémními teplotami.

Omán má rozsáhlé pobřežní regiony, včetně východního pobřeží, které leží na pobřeží Indického oceánu.

V Ománu najdete mnoho wádí, což jsou suchá říční údolí, která se většinu roku nezavlažují. V některých wádích se však nacházejí oázy, kde se pěstuje ovoce a zelenina.

Dhofar, nacházející se na jihu Ománu, je oblast známá svým monzunovým obdobím, které přináší srážky a vytváří zelené krajiny v kontrastu k okolní poušti.

Ománský záliv je důležitým geografickým rysem, který odděluje Omán od sousedního Spojených arabských emirátů a Íránu.

Omán má několik souostroví, včetně ostrovů Maskat, Masirah a dalších. Tyto ostrovy mají svou vlastní přírodní krásu a jsou oblíbenými místy pro rekreaci a dovolenou.

 

Nejvyšší vrchol: Džabal aš-Šám 2980 m

Nachází v pohoří Hajar na severovýchodě země.

Tento vrchol je také často nazýván “Hora slunce” a nabízí nádherný výhled na skalnaté kaňony a dramatickou krajinu v okolí.

 

Podnebí:

Pobřežní oblasti, zejména na východním pobřeží Ománu u Ománského zálivu, mají horká a vlhká leta. Teploty zde běžně přesahují 40 °C během letního období, a to včetně vysoké vlhkosti vzduchu. Zimy jsou mírnější s teplotami kolem 20-25 °C. Srážky jsou zde vzácné, ale mohou být hojné během monzunového období.

V pohoří Hajar je podnebí mírnější a chladnější než na pobřeží. Vrcholy pohoří mohou být pokryty sněhem v zimních měsících, a teploty v létě jsou mírnější díky nadmořské výšce.

Poušť Rub al-Chálí , v této rozlehlé poušti na jihu Ománu jsou teploty extrémně vysoké, a to zejména v létě, kdy se mohou pohybovat kolem 50 °C.

Na jihu Ománu, v regionu Dhofar, má ománské pobřeží úplně odlišné podnebí. Díky monzunovým větrům v létě zde dochází ke srážkám a vytváří se zelené krajiny s bohatou vegetací. Teploty jsou v tomto období mírnější.

 

Fauna a flora :

Akácie jsou jedním z nejběžnějších stromů v Ománu a přežívají v suchém a horkém prostředí.

Omán je známý jako místo původu kadidla (frankincense). Stromy kadidla rostou na jihu Ománu a jsou základní součástí ománského kulturního dědictví.

Dattelpalmy jsou rozšířené po celém Ománu a mají velký význam v tradiční ománské kuchyni. Datumová palma je také národním stromem Ománu.

V poušti Rub al-Chálí rostou saxaul stromy, které jsou přizpůsobeny suchým podmínkám a jsou důležitým zdrojem dřeva pro místní obyvatele.

Kozorožec arabský je druh kozorožce vyskytující v pohoří Hajar na severovýchodě Ománu a je ohroženým druhem.

Omán je jednou z mála zemí, kde přežívá arabský leopard. Tyto kočkovité šelmy jsou však stále ohrožené a jejich početnost klesá.

Oryx arabský je typickým obyvatelem pouště Rub al-Chálí a je chráněným druhem.

V Ománském zálivu a kolem ománského pobřeží najdete bohatý podmořský život, včetně korálů, ryb a dalších mořských tvorů.

V Dhofaru na jihu Ománu se nachází rezervace, kde žijí krokodýli nilští, což je neobvyklý druh pro aridní region.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny, které se pěstují v Ománu, patří datle, káva, citrony, granáty, fíky, hrozny a zelenina. Datle jsou jedním z nejvýznamnějších produktů ománského zemědělství a zemi umožňují exportovat datle do dalších zemí.

Vzhledem k nízkým srážkám v mnoha částech Ománu je zavlažování zásadní pro udržení zemědělské produkce. Omán investoval do rozvoje zavlažovacích systémů a nádrží na vodu, což umožňuje efektivní využití dostupných zdrojů vody pro zemědělské účely.

Zemědělské aktivity jsou koncentrovány v oázách a údolích, kde jsou využívány dostupné zásoby vody. Těchto oblastech se nachází zemědělská pole a sadovnictví.

 

Těžba surovin:

Omán je významným producentem ropy a zemního plynu. Tato surovina tvoří klíčovou součást ománské ekonomiky a přináší zemi významné příjmy z exportu.

V Ománu se těží měď. Největším měděným dolem v zemi je Sadiq, který se nachází v regionu Dhofar.

Země je také jedním z hlavních světových producentů chromitu, který se používá především v metalurgickém průmyslu a výrobě nerezové oceli.

V Ománu se těží vápenec, který se používá v různých průmyslových odvětvích, včetně stavebnictví a výroby cementu.

Omán je známý svými mramorovými lomy a je významným producentem kvalitního mramoru, který se využívá ve stavebnictví a sochařství.

 

Průmysl:

I přes snahu o diverzifikaci je ropa stále klíčovým produktem ománského průmyslu. Sultanát Omán má rafinerie, které zpracovávají ropa na různé produkty, včetně benzínu, nafty a petrochemikálií.

Omán rozvíjí průmyslovou výrobu včetně potravinářského průmyslu, elektroniky, chemického průmyslu a výroby stavebního materiálu.

Země investuje do obnovitelných zdrojů energie, zejména solární a větrné energie, aby snížil svou závislost na fosilních palivech.

Má významné zásoby mědi, chromitu, vápence a dalších minerálů, které jsou těženy a zpracovávány v průmyslových zařízeních.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: telekomunikace, bankovnictví

 

Přírodní a historické zajímavosti: Maskat, pevnost Wahla, Wahibská poušť, hora Džebel Achdar

Omán je známý svou malebnou krajinou, která zahrnuje pohoří Hajar s úchvatnými skalními kaňony, rozlehlou poušť Rub al-Chálí, horské jezera a překrásné pláže na pobřeží Ománského zálivu a Arabského moře.

Země má bohaté kulturní dědictví s historickými městy, tradičními tržišti (suky), starobylými pevnostmi a archeologickými nalezišti. Město Nizwa je jedním z významných kulturních center, a ománské pevnosti jsou oblíbenými turistickými atrakcemi.

Omán má mnoho historických památek, jako je Sultanátův palác v Maskatu, starověké město Bat.

Nádherné pobřeží s čistými plážemi a křišťálově čistým mořem. To přitahuje milovníky slunce a vodních sportů, jako jsou potápění, šnorchlování, surfování a rybaření.

 

Státní zřízení: absolutní monarchie

Sultanát Omán je konstituční monarchií s absolutistickou formou vlády. Státní zřízení Ománu je postaveno na ústavě, která byla přijata v roce 1996 a výrazně posílila pravomoci sultána.

Sultán Ománu má v zemi široké pravomoci a zodpovědnost za vedení státu. Patří sem například schvalování zákonů, jmenování vlády a vedení zahraniční politiky. Sultán má také pravomoc rozpustit shromáždění v případě, že by byly ohroženy zájmy země.

Omán je rozdělen do 11 guvernorátů, které jsou dále rozděleny na oblasti a města. Každý guvernorát má svého guvernéra, který je jmenován sultánem a má pravomoci v oblasti správy daného guvernorátu.

 

Hlavní město: Maskat

Nachází se na pobřeží Ománského zálivu v severovýchodní části Ománu.

Maskat má bohatou historii, ačkoli mnoho jeho historických památek bylo modernizováno a zrekonstruováno v průběhu let. Město hrálo významnou roli v obchodních a námořních aktivitách v Perském zálivu a bylo důležitým centrem pro obchod s kořením, textiliemi a dalšími zbožími.

 

Rozloha: 309 501 km2

 

Počet obyvatel: 5 100 000 (2022)

Obyvatelé Ománu jsou převážně ománského původu. Ománská společnost však zahrnuje také menší etnické a kulturní menšiny, jako jsou Balúčové, Afřičtí obyvatelé, Iráčtí a íránští přistěhovalci a další expatrianti.

Arabština je oficiálním jazykem v Ománu, ale angličtina se také široce používá ve vládních institucích, ve školství a v obchodu.

Islám je hlavním náboženstvím v Ománu, a většina obyvatel vyznává islámskou víru. Sultanát Omán je islámskou monarchií a islám hraje důležitou roli v každodenním životě obyvatel.