TURKMENISTÁN

Datum vzniku: 27. října 1991

7. až 13. století: Ovládání regionu se střídalo mezi různými mocnostmi, včetně Arabů, Seldžuků a Mongolů.

16. až 19. století: Region byl součástí chánátu Chivinského chanátu a Bucharského emirátu. Byl to období rozvoje obchodu a kultury.

Ruská expanze: V průběhu 19. století pronikla Ruská říše do regionu a začala jej postupně ovládat. V roce 1881 se stalo Turkmenistánské území součástí Ruského impéria.

Sovětský Turkmenistán: Po Říjnové revoluci v roce 1917 se stalo území Turkmenistánu součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky a později sovětského Turkmenistánu.

Nezávislost v roce 1991: Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil Turkmenistán nezávislost a stal se samostatným státem.

 

Mezinárodní zkratka: TM

 

Měna: turkmenský manat  (TMT)

Manat je rozdělen na 100 tenge. Turkmenistán má svou vlastní centrální banku, která má za úkol řídit měnovou politiku země a vydávat bankovky a mince v turkmenských manatech.

 

Internetová doména: tm

 

Telefonní předvolba: +993

 

Časové pásmo: GMT+5

 

Geografie:

Na jihozápadě země se nacházejí Kopetdagové hory, které tvoří přirozenou hranici mezi Turkmenistánem a Íránem. Tato hornatá oblast je známá svými skalnatými horskými hřebeny a kaňony.

Většina Turkmenistánu je pokryta rozsáhlou Karakumskou pouští, což je jedna z největších pouští na světě. V této poušti se nachází známá oblast známá jako Darvaza (známá také jako “Bramborová díra”), kde hoří neustále hořící plynová sopka.

Na západním pobřeží Turkmenistánu se rozkládá pobřeží Kaspického moře, které je největším vnitrozemským mořem na světě.

Turkmenistán je také domovem dvou významných řek střední Asie, Amu-darja na jihu a Syr-darja na severu.

Pro zavlažování zemědělských ploch v Karakumské poušti byl vybudován rozsáhlý zavlažovací systém známý jako Karakumský kanál.

 

Nejvyšší vrchol: Aýrybaba 3138 m.n m.

Tento vrchol se nachází v pohoří Kopetdag, které tvoří jihozápadní hranici Turkmenistánu s Íránem.

Pohoří Kopetdag má také kulturní a historický význam, protože tvoří přirozenou hranici mezi Turkmenistánem a Íránem a má bohatou historii spojenou s obchodem a migrací.

 

Podnebí:

Letní měsíce v Turkmenistánu jsou velmi horké, s průměrnými teplotami v červenci a srpnu přesahujícími 30 °C (86 °F) a často dosahujícími až 40 °C (104 °F) a více.

Zimní měsíce jsou většinou chladné a suché. Teploty v zimě mohou klesat pod bod mrazu a v horských oblastech mohou být mnohem nižší.

Turkmenistán je známý svým nízkým množstvím srážek. Srážky jsou vzácné, a to jak v létě, tak v zimě. Většina srážek spadne během jara a na podzim.

Země je náchylný k větrným bouřím a písečným bouřím, zejména v pouštních oblastech. Větry z východu, známé jako “karakumský vítr,” mohou být v létě velmi horké a suché.

Pobřeží Kaspického moře má mírnější klima než vnitrozemské oblasti, s teplotami blíže k pobřeží ovlivňovanými mořským vlivem.

 

Fauna a flora :

Saxaul je strom nebo keř, který je typický pro pouštní oblasti Střední Asie, včetně Turkmenistánu. Je schopen přežívat v suchých a písečných podmínkách a poskytuje stín a potravu pro místní zvířata.

Dalším důležitým keřem v pouštních oblastech Turkmenistánu je karakumský tamaryšek. Tento keř roste v písečných dunách a má význam pro zadržování písku a prevenci eroze.

Halyk je trávou pokrytá pouštní rostlina, která se vyskytuje v Karakumské poušti.

Karakal, také nazývaný karakul nebo černá lince, je druh kočky, který je občas vidět v pouštních oblastech Turkmenistánu.

Saiga antelope je ohrožený druh antilopy, která se vyskytuje v pouštních oblastech střední Asie, včetně Turkmenistánu.

Plch velký je menší savcem, který se přizpůsobil životu v suchých pouštních oblastech Střední Asie, včetně Turkmenistánu. Je to noční tvor a tráví den v norách.

 

Zemědělství:

Kvůli omezenému množství srážek a suchým podmínkám věnuje turkmenská vláda velkou pozornost zavlažovacím projektům. Tyto projekty umožňují zemědělcům pěstovat plodiny, jako je bavlna, rýže, pšenice a různé druhy ovoce a zeleniny.

Turkmenistán je jedním z předních producentů bavlny ve střední Asii. Bavlna je důležitým exportním produktem země a představuje značnou část zemědělské produkce.

Většina zemědělských ploch je věnována pěstování bavlny a pšenice.

Chov dobytka je také důležitým prvkem turkmenského zemědělství.

Vzhledem k tomu, že Turkmenistán má pobřeží Kaspického moře, rybolov hraje významnou roli v některých pobřežních oblastech.

 

Těžba surovin:

Turkmenistán má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu. Země je známá svými ropnými poli a zemními plynovody. Vláda se snaží rozvíjet tuto oblast a provádět investice do těžby a zpracování těchto surovin. Turkmenistán je významným exportérem zemního plynu do různých zemí, včetně Ruska, Číny a Íránu.

V Turkmenistánu se nachází velká solná jezera, která jsou zdrojem soli. Sůl je těžena a zpracovávána pro různé účely, včetně průmyslových procesů a spotřeby.

V některých částech Turkmenistánu se nacházejí zásoby různých kamenných materiálů a minerálů, které jsou těženy pro stavebnictví a další účely.

Země má některé zásoby uranu. Tato surovina má strategický význam a je používána v jaderném průmyslu.

V některých oblastech Turkmenistánu se nachází drahokamy, včetně turmalínu a některých druhů opálů.

 

Průmysl:

Průmyslový sektor Turkmenistánu zahrnuje rafinérský průmysl, který se zaměřuje na předělávání ropy a zemního plynu. Země zpracovává ropa na různé produkty, včetně benzinu, nafty a ropy naftalánu.

Turkmenistán má také textilní průmysl, který zahrnuje pěstování bavlny a její zpracování na textilní výrobky. Bavlna je důležitým exportním produktem země.

S rozvojem měst a infrastruktury v Turkmenistánu dochází k rozvoji stavebního průmyslu. Moderní architektura a výstavba jsou viditelnými znaky v hlavním městě Ashgabatu.

Chemický průmysl zahrnuje výrobu různých chemických produktů, včetně hnojiv a chemikálií.

Výroba elektřiny je dalším průmyslovým odvětvím, které zahrnuje výrobu elektřiny z vlastních zásob zemního plynu.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: doprava – plynovody, ropovody

 

Přírodní a historické zajímavosti: Merv, pevnost Nisa, Kuňja-Urgenč, poušť Karakum, Ašchabad, Gypjak, jezero Baharden

Turkmenistán má mnoho přírodních krás, včetně Karakumské pouště, horského pohoří Kopetdag a Kaspického moře. Mnoho míst v zemi je atraktivních pro dobrodružné turisty, včetně výletů na písečné duny, horské túry a vodní aktivity.

Země má bohatou historii a kulturu, která zahrnuje tradiční tance, hudbu, řemeslné výrobky a trhy. Turisté mohou navštívit muzea a historické památky, jako jsou starověké pevnosti a města.

Darvaza, také známá jako “Bramborová díra,” je známý kráter vypalující se od roku 1971. Tento kráter je turistickou atrakcí a stále hoří dodnes.

Cestování do Turkmenistánu může být složité kvůli vízovým omezením a byrokracii. Vláda má přísnou kontrolu nad turistickým průmyslem a turisté musejí získat víza předem.

 

Státní zřízení: prezidentská republika

Prezident má v zemi téměř neomezenou pravomoc a silnou kontrolu nad všemi aspekty společnosti.

Politická situace v Turkmenistánu je charakterizována absencí politických svobod a pluralismu. Jedna politická strana, Demokratická strana Turkmenistánu (dříve známá jako Demokratická strana Turkmenistánského prezidenta), má monopol na politickou scénu, a to včetně všech zákonodárných orgánů. V praxi to znamená, že politická opozice je potlačována a neexistuje nezávislý tisk.

Vládnoucí režim také těžce ovlivňuje média a internetový přístup, což omezuje svobodu slova a svobodný přístup k informacím. V zemi existuje silná kontrola nad veřejnými shromážděními a vyjádřením politických názorů, a to včetně náboženských aktivit.

 

Hlavní město: Ašchabad

Leží na jihozápadním okraji země, nedaleko hranice s Íránem.

Území dnešního Turkmenistánu bylo osídleno již v pravěkých dobách. V oblasti se nacházely trasy důležité pro historický Hedvábný stezky, což přispívalo k obchodu a kulturní výměně.

 

Rozloha: 491 210 km2

 

Počet obyvatel: 5 700 000 (2022)

Největší etnickou skupinou v Turkmenistánu jsou Turkméni, kteří tvoří většinu populace, a jejich kultura a jazyk jsou v zemi dominantní. Mezi další etnické menšiny patří Uzbečané, Rusové, Kazachové, Balúčové a další.

Hlavním náboženstvím v Turkmenistánu je islám, převážně sunnitský. Islám má významný vliv na kulturu a každodenní život obyvatel Turkmenistánu. Vláda však provádí striktní kontrolu nad náboženskými praktikami a náboženskými institucemi.

Turkmenistán má povinnou školní docházku, ale vládní kontrola nad vzděláváním a obsahem učebnic je velmi silná. Země má několik univerzit a vysokých škol.

Turkmenistán má státně financovaný systém zdravotní péče, ale stav zdravotní péče a dostupnost lékařské péče mohou být omezené, zejména ve venkovských oblastech.