UZBEKISTÁN

Datum vzniku: 1. září 1991

Stručná historie chronologicky:

Mongolská nadvláda: V 13. století bylo území dobyto Mongoly a stalo se součástí říše Džingischána.

Timurova říše: V 14. a 15. století bylo území ovládáno Tamerlánem (Timurem), který vytvořil mocnou říši s hlavním městem v Samarkandu.

Území Turků a Uzbeků: V 16. století začali Osmanská a Safíovská říše bojovat o kontrolu nad územím. V té době se zde začali stěhovat Uzbekové, kteří založili řadu khanátů a emirátů.

Kokandský khanát a Bucharský emirát: V 18. a 19. století byla většina území Uzbekistánu rozdělena mezi Kokandský khanát a Bucharský emirát, které byly závislé na Osmanské říši a Ruském impériu.

Ruská expanze: V 19. století začala Ruská říše expandovat do střední Asie a postupně ovládla území dnešního Uzbekistánu.

Sovětská éra: Po Říjnové revoluci v roce 1917 bylo území Uzbekistánu začleněno do Sovětského svazu jako Uzbekistánská SSR. Během sovětské éry proběhla industrializace a kolektivizace zemědělství.

Nezávislost: Dne 1. září 1991 vyhlásil Uzbekistán po rozpadu Sovětském svazu nezávislost. Islom Karimov se stal prvním prezidentem země.

 

Mezinárodní zkratka: UZ

 

Měna: uzbecký sum  (UZS)

Sum se dělí na menší jednotky nazývané tiyin. Tiyin je však málo používaný a často se při každodenních transakcích nebere v úvahu. Mezi běžně používané cizí měny pro mezinárodní transakce patří americký dolar (USD) a euro (EUR).

Uzbekistánský sum procházel obdobím vysoké inflace a několikrát prošel měnovou reformou.

 

Internetová doména: .uz

 

Telefonní předvolba: +998

 

Časové pásmo: GMT +5

 

Geografie:

Velká část Uzbekistánu se nachází v Kyzylkumské poušti na severu země. Tato poušť je jednou z největších písčitých pouští ve střední Asii.

Na jihovýchodě leží pohoří Tien-šan, což jsou vysoké hory, zahrnující některé z nejvyšších vrcholů v zemi. Nejvyšším vrcholem je hora Chváštara s nadmořskou výškou přesahující 4 600 metrů nad mořem.

V údolích řek, jako je Syrdarja (Syr Darya) a Amudarja (Amu Darya) se nacházejí oázy.

V minulosti bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. V důsledku odvodňování pro zemědělské účely se však dramaticky zmenšilo a rozdělilo na dvě menší jezera (Severní Aral a Jižní Aral).

Na severu Uzbekistánu jsou Kavkazské hory, které oddělují zemi od Kazachstánu.

 

Nejvyšší vrchol: Khazret Sultan 4 643 m n. m.

Chazret Sultan či Khazret Sultan je hora v Hissarském hřbetu v západní části Pamíro-Alaje ve střední Asi. Nachází se na státní hranici mezi Uzbekistánem a Tádžikistánem.

 

Podnebí:

Velká část severního Uzbekistánu tvoří poušť Kyzylkum, kde panuje suché pouštní klima. Letní teploty mohou stoupat nad 40 °C (104 °F), zatímco v zimě mohou klesat pod bod mrazu.

Vnitrozemské oblasti mají kontinentální klima s výraznými teplotními rozdíly mezi létem a zimou. V létě je horko a sucho, zatímco v zimě může být velmi chladno.

Jihozápadní část, kde leží pohoří Ťan-šan, má horské klima.

Oázy v údolích řek, jako je Syrdarja (Syr Darya) a Amudarja (Amu Darya), mají mírnější klima než pouštní oblasti.

V některých oblastech jsou větry a sucha běžné, což může mít vliv na zemědělství a přístup k vodě.

 

Fauna a flora:

Saxaul je typickým stromem pouštních oblastí Uzbekistánu. Tento strom je odolný vůči suchu a vysokým teplotám, hraje důležitou roli v ekosystému pouště.

V pouštních oblastech rostou akáciové stromy odolné vůči suchu.

V horách Ťan-šan se nachází pamírský cedr, což je druh stromu, který dosahuje vysokého věku a je chráněn jako vzácný druh.

V poušti Kyzylkum žijí antilopy sajga, které patří k ohroženým druhům.

Karakulské ovce se chovají kvůli kůžím a masu.

Korsak je druh lišky, který obývá pouštní a stepní oblasti.

Země je důležitou zastávkou pro migrující ptáky, kteří putují mezi Evropou a Asii.

V pouštních a suchých oblastech jsou hojně zastoupeny hadi a ještěrky. Některé druhy jsou jedovaté.

 

Zemědělství:

Uzbekistán je jedním z největších producentů bavlny na světě. Pěstování bavlny má dlouhou historii, v minulosti bylo podporované sovětským režimem. V minulosti byly hlášeny problémy spojené s nucenou prací na plantážích bavlny.

Kromě bavlny se v zemi pěstuje obilí, jako je pšenice, ječmen a rýže.

V oázách a údolích řek se pěstují ovoce, zelenina a hroznové víno.

Chov dobytka a skotu je tradičním odvětvím, zejména v horských oblastech.

 

Těžba surovin:

Uzbekistán je jedním z předních producentů zlata ve střední Asii. Těžba zlata je prováděna v různých oblastech země, včetně severního Uzbekistánu v regionu Navoiy.

Země má značné zásoby uranu, což je surovina důležitá pro jadernou energetiku. Těžba uranu probíhá v regionu Navoiy.

Měď se těží v několika lokalitách, a to jak na povrchu, tak pod zemí. Měď je důležitou surovinou pro metalurgii a výrobu elektroniky.

V některých oblastech se těží zirkon.

Stát má zásoby fosfátů, které jsou důležité pro výrobu hnojiv.

V Uzbekistánu se nachází různé druhy rud, včetně železné rudy a vzácných kovů.

Kromě zirkonu se zde také těží jiné drahokamy, jako jsou granáty a smaragdy.

 

Průmysl:

Textilní průmysl je jedním z hlavních odvětví průmyslu. Země je známá pěstováním bavlny a zpracováním textilních výrobků, jako jsou látky, oděvy a přikrývky.

Petrochemický průmysl se specializuje na zpracování ropy a výrobu různých petrochemických produktů, včetně benzinu, nafty, plastů a chemikálií.

Hutnictví a metalurgie zahrnují zpracování kovů, jako je ocel a měď. Tato odvětví jsou důležitá pro výrobu stavebních materiálů a průmyslových výrobků.

Potravinářský průmysl zahrnuje zpracování potravin, jako jsou mléčné výrobky, maso, obilí a ovoce.

Vzhledem k rozvoji infrastruktury v zemi je stavebnictví a výroba stavebních materiálů vzkvétajícím odvětvím. Staví se nové silnice, mosty, budovy a další infrastruktura.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: cestovní ruch, doprava

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Samarkand, Buchara, poušť Kyzylkum, oáza Chiva, Šachrizabzy, pohoří Ťan-šan

Uzbekistán má několik historických měst. Mezi nejslavnější patří Samarkand, Buchara a Chiva. Tyto města jsou známá pro svou architekturu, mešity, mauzolea a trhy.

Země je plná historických památek a artefaktů z dob starověkých kultur, včetně Památníku Shakhi Zinda, Registán, Bucharské citadely a mnoha dalších.

Nabízí různorodé přírodní scenérie, od horských oblastí po pouštní krajiny.

Země pořádá různé kulturní festivaly a akce po celý rok, které zahrnují tradiční hudbu, tance a řemesla.

Uzbekistánská kuchyně je rozmanitá a nabízí lahodné pokrmy, jako jsou pilaf, šašlik, lagman a mnoho dalších.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: prezidentská

Prezident Uzbekistánu je hlavou státu a zároveň má výkonnou moc. Je volen všeobecnými volbami, ale volby v zemi bývají kritizovány za nedostatek skutečné politické soutěže a pluralismu.

Legislativní moc je svěřena jednokomorovému parlamentu známému jako Oliy Majlis, který se skládá z 150 členů volených na pětileté období. Parlament má ve skutečnosti omezenou moc a je často vnímán jako nástroj pro potvrzování rozhodnutí prezidenta.

Země má jednostranný systém, kde dominantní politickou stranou je Lidová demokratická strana Uzbekistánu (UzLiDeP), která podporuje politiku prezidenta.

 

Hlavní město: Taškent

Město se nachází v údolí mezi Ťan – šanskými horami na východě a Kyzylkumskou pouští na západě.

Taškent má bohatou historii sahající až do starověku. Město bylo v minulosti důležitým obchodním centrem na hedvábné stezce, což přispělo k jeho kulturnímu bohatství.

 

Rozloha: 448 978 km2

 

Počet obyvatel: 36 000 000 (2022)

Největší etnickou skupinou jsou Uzbekové, kteří tvoří většinu populace. Mezi další skupiny patří Rusové, Tádžikové, Kazachové, Karakalpakové, Kyrgyzové, Tátaři a další menšiny.

Islám je dominantním náboženstvím, především ve formě sunnitského islámu. Země má bohatou náboženskou tradici, mnoho historických mešit a svatých míst. Kromě islámu žije v Uzbekistánu také menší počet křesťanů, židů a dalších náboženských komunit.

Oficiálním jazykem je uzbečtina, která je používána ve veřejném životě, školství a médiích. Ruština byla dlouho druhým jazykem a je stále rozšířená, zejména mezi starší generací a ve vzdělávání. V některých regionech se také mluví dalšími jazyky, jako je tádžičtina nebo karakalpačtina.

Stát má základní a střední vzdělání povinné, gramotnost v zemi je relativně vysoká. Vysokoškolské vzdělání je dostupné v několika univerzitách a vysokých školách.

 

Památky UNESCO: 7

 

  1. Ičan Kala (1990) – Historické opevněné město v Chivě, Uzbekistán.
  2. Historické centrum Buchary (1993) – Starobylé centrum města Buchara, s mnoha historickými budovami.
  3. Historické centrum Šachrizabzu (2000) – Starobylé centrum města Šachrizabz, rodiště Tamerlána.
  4. Samarkand – křižovatka kultur (2001) – Město Samarkand v Uzbekistánu, které sloužilo jako důležitá křižovatka obchodu a kultur.
  5. Západní Ťan-šan (2016) – Přírodní rezervace v Kyrgyzstánu, zahrnuje krásné horstvo Západního Ťan-šanu.
  6. Hedvábné stezky: Koridor Zarafshan-Karakum (2023) – Část historické Hedvábné stezky v Uzbekistánu, která spojuje Zarafshan a Karakum.
  7. Studené zimní pouště Turan (2023) – Rozsáhlý region s pouštními oblastmi na pomezí Kazachstánu a Uzbekistánu, který je domovem mnoha vzácných druhů zvířat a rostlin.

 

Národní parky: 4

 

  1. Národní park Zaamin
  2. Národní park Tashkent
  3. Národní park Ugam-Chatkal
  4. Národní park Khorzem