BĚLORUSKO
Datum vzniku: 25. srpna 1991
Stručná historie chronologicky:
9. století – Východoslovanské kmeny se usadily na území Běloruska.
10. století – Bělorusko se stalo součástí Litevského velkoknížectví.
1569 – Vznik Polsko-litevské unie.
1795 – Většina bývalého Litevského velkoknížectví, včetně Běloruska, byla začleněna do Ruského impéria.
1918 – Bělorusko vyhlásilo nezávislost po pádu Ruského impéria.
1920 – Stalo se součástí Sovětského svazu.
1941 – Německé nacistické vojska okupují Bělorusko během druhé světové války.
1944 – Sovětská armáda osvobodila Bělorusko od německé okupace.
1991 – Bělorusko vyhlásilo nezávislost na rozpadajícím se Sovětském svazu.
2020 – Protesty vypukly po celém Bělorusku, po kontroverzních prezidentských volbách, v nichž byl Alexander Lukašenko prohlášen vítězem.
Mezinárodní zkratka: BY
Měna: běloruský rubl (BYN)
Měnou Běloruska je běloruský rubl (BYN), který byl zaveden v roce 2016. Běloruský rubl je řízen centrální běloruskou bankou a je volně směnitelný pouze v rámci Běloruska. Bankovky jsou v hodnotách 5, 10, 20, 50, 200 a 500.
Internetová doména: .by
Telefonní předvolba: +375
Časové pásmo: + 2 GMT
Geografie:
Bělorusko je vnitrozemský stát východní Evropy. Hraničí na severu s Lotyšskem a Litvou, na východě s Ruskem, na jihu s Ukrajinou a na západě s Polskem.
Země je poměrně rovinatá země s průměrnou nadmořskou výškou 162 metrů. Krajina je tvořena velkým množstvím lesů, které pokrývají více než 40% celkového území, řek a jezer.
Nejvýznamnějšími řekami jsou Dněpr, který protéká přes celou zemi, a jeho přítoky – Berezina a Sož. Mezi největší jezera patří Němenské jezero, Svityazské jezero a Osveyské jezero.
Nejvyšší vrchol: Dzjaržynskaja hara 345 m. n. m.
Nachází se v centrální části země v Minské oblasti, asi 25 kilometrů severozápadně od hlavního města Minsku.
Vrchol byl pojmenován po Felixe Dzeržinském, zakladateli sovětské tajné policie (Cheka). Na vrcholu se nachází památník Dzeržinského, který byl postaven v roce 1967. V památníku je muzeum, které dokumentuje Dzeržinského život a práci.
Dzjaržynskaja hara je populární atrakcí a mnoho lidí ji navštěvuje i v zimě, kdy je na hoře vybudováno několik sjezdovek pro lyžaře a snowboardisty.
Podnebí:
Podnebí je mírné kontinentální s teplým létem a chladnou zimou. Průměrná teplota v lednu se pohybuje od -4 °C do -8 °C, zatímco v červenci je od 17 °C do 18 °C.
Srpnové teploty se mohou pohybovat kolem 20-25 °C. V zimě mohou teploty klesat až k -30 °C. Průměrné srážky jsou kolem 600-700 mm ročně.
Kvůli svému vnitrozemskému položení nemá Bělorusko přístup k moři, což způsobuje větší rozdíly v teplotách mezi létem a zimou.
V letních měsících jsou v Bělorusku obvyklé bouřky a v zimě se objevují časté mrazy a větry z Ruska. Vzhledem k četným lesům a vodním plochám v Bělorusku jsou zdejší krajiny velmi malebné a příjemné pro turisty a milovníky přírody.
Fauna a flora:
Lesy tvoří více než 40% území země a nachází se zde spoustu druhů zvířat, včetně medvědů, vlků, rysů, losů, jelenů, lišek a různých druhů ptáků. V lesích můžeme najít také mnoho lesních hub a bylin.
V Bělorusku se také nacházejí mnohá jezera, řeky a bažiny, kde žijí druhy jako bobři, vydra, rak a různé druhy ryb. V zemi se také nachází několik chráněných oblastí, včetně Národního parku Biełaviežskaja pušča, který je domovem pro poslední volně žijící evropské bizony.
Co se týče flory, rostou zde různé druhy lesů, včetně dubových, smrkových, borovicových a březových lesů. Na mnoha místech se nachází řídké listnaté lesy, ve kterých se objevuje mnoho druhů rostlin a hub. V zemi se nachází také mnoho parků a zahrad, včetně botanické zahrady v Minsku.
V Bělorusku jsou také velmi populární květiny a dekorativní rostliny, jako jsou růže, lilie, tulipány a azalky. Lidé se také věnují zahradničení a pěstování vlastní zeleniny a ovoce.
Zemědělství:
Hlavními plodinami pěstovanými v Bělorusku jsou obiloviny (pšenice, ječmen, oves), brambory, řepka olejka, kukuřice a luštěniny. Země je také významným producentem mléka, masa a dalších živočišných produktů.
Nachází se zde mnoho velkých zemědělských podniků, ale také mnoho menších rodinných farem. V posledních letech se v Bělorusku výrazně rozvíjí ekologické zemědělství a bio produkce.
Vzhledem k bohatství lesů a vodních ploch v Bělorusku se také rozvíjí lesní a rybářské hospodářství. Lesy poskytují dřevo a další dřevařské produkty, zatímco rybářství se zaměřuje na chov ryb a produkci rybích produktů.
Těžba surovin:
Nejvýznamnější surovinou v zemi je dřevo. Lesy jsou zdrojem dřeva a dalších dřevařských produktů, jako jsou papír, dřevěné brikety a dřevěné desky.
Další významnou surovinou v Bělorusku jsou nerostné suroviny, jako jsou draselné soli, křída, kámen, rašelina a jantar. Draselné soli jsou důležitou surovinou pro výrobu hnojiv a průmyslových chemikálií. Křída se používá jako stavební materiál a v chemickém průmyslu. Kámen se používá především pro výrobu dlažebních kostek a stavebních materiálů.
V Bělorusku se také těží ropa a zemní plyn, přestože tyto suroviny nejsou v tak velkém množství jako v některých jiných zemích. Bělorusko však získává část svého zemního plynu z Ruska, se kterým má dohodu o spolupráci v této oblasti.
Země má také zásoby rudy a dalších kovů, jako jsou železo, měď, zinek a stříbro, ale těžba těchto surovin není tak rozvinutá jako v některých jiných zemích.
Průmysl:
V zemi se nachází řada průmyslových odvětví, které zahrnují strojírenství, elektrotechniku, potravinářství, chemický průmysl, dřevařský průmysl a textilní průmysl.
V průmyslovém sektoru se nachází mnoho velkých a středních podniků, které produkují výrobky pro domácí i zahraniční trh. Mezi největší průmyslové závody patří automobilová továrna BelAZ v městě Žodino, výroba zemědělských strojů MTZ (Minský traktorový závod), chemický průmysl Belaruskali a několik výrobců elektrotechnických zařízení.
Potravinářský průmysl je v Bělorusku také velmi důležitý a zahrnuje výrobu různých potravin, jako jsou mléčné výrobky, maso, pečivo, sladkosti a nápoje. Textilní průmysl vyrábí různé druhy oděvů, tkanin a koberců.
Bělorusko také patří mezi významné vývozce informačních technologií, zejména softwarových produktů a IT služeb. Minsk se stává střediskem rozvíjejícího se softwarového průmyslu a je domovem pro řadu společností působících v této oblasti.
Služby a další oblasti ekonomiky: služby, doprava železniční, silniční a potrubní, státní správa
Přírodní a historické zajímavosti: města Minsk, Brest a Ňasviž, Bělověžský prales, jezero Narač, Mirský zámek, oblast Polesí, Kamjaněcká věž, řeka Pripjať
Bělorusko není běžnou turistickou destinací, ale má mnoho zajímavých míst pro návštěvníky, kteří hledají klid a krásu přírody, historii a kulturu. Návštěvníci se mohou těšit na nádherné lesy, jezera, řeky a bažiny, které jsou ideální pro turistiku, cykloturistiku a další venkovní aktivity.
Mezi nejvýznamnější turistické atrakce v Bělorusku patří Národní park Biełaviežskaja pušča. Dalšími populárními místy jsou Mirský zámek, Kamjaněcká věž nebo také Bilý palác – Brest.
Bělorusko má také řadu kulturních a uměleckých akcí, mezi nejvýznamnější kulturní akce patří Minsko Mezinárodní filmový festival, který se koná každoročně v srpnu, a Mezinárodní hudební festival “Slavjanskij bazar”, který se koná každoročně v červenci v městě Vitebsk.
Waterparky v Bělorusku:
 |
 |
 |
Státní zřízení: prezidentská republika
Bělorusko je prezidentská republika s jednokomorovým parlamentem. Podle ústavy z roku 1994 má prezident rozsáhlé pravomoci a je nejvyšším představitelem státu. Prezident je volen na pětileté období a má právo na opakovanou kandidaturu.
Vláda je vedená předsedou vlády, kterého jmenuje prezident. Vláda má rozsáhlé pravomoci v oblasti hospodářství, zahraniční politiky a dalších oblastí, ale všechny klíčové rozhodnutí jsou schvalována prezidentem.
Legislativní moc je svěřena Národnímu shromáždění, které má jednu komoru – Sněmovnu reprezentantů. Členové Sněmovny jsou voleni na čtyřleté období. Sněmovna reprezentantů má pravomoc přijímat a měnit zákony, ale prezident má právo na veta vůči jakémukoliv zákonu.
Soudní moc je nezávislá na zákonodárné a výkonné moci. Soudní systém Běloruska se skládá ze tří úrovní: okresních soudů, oblastních soudů a Nejvyššího soudu. Ve všech soudních obvodech je také soudní rada, která dohlíží na činnost soudů a rozhoduje o disciplinárních případech.
Hlavní město: Minsk
Nachází se na řece Svislači a obývá ho přibližně dva miliony lidí.
Má bohatou historii, která sahá až do 11. století. Během 20. století bylo město významně poškozeno během druhé světové války, ale bylo obnoveno a modernizováno v poválečném období.
Dnes je Minsk moderní město s mnoha výškovými budovami, parky a moderními dopravními systémy. Město je domovem pro řadu kulturních a uměleckých institucí, jako jsou divadla, muzea, galerie a knihovny.
V Minsku se také nachází mnoho historických památek, jako jsou Katedrála svatého Ducha, Kostel svatého Šimona a svaté Heleny, Národní historické muzeum a mnoho dalších.
Minsk má také výbornou dopravní infrastrukturu, včetně moderního mezinárodního letiště a vysokorychlostní železniční linky, která propojuje město s hlavními městy v západní Evropě.
Rozloha: 207 600 Km2
Počet obyvatel: 9 300 000 (2022)
Přibližně 83% obyvatelstva jsou Bělorusové, 8% jsou Rusové a 3% jsou Poláci. Existují však i menší menšiny, včetně ukrajinské, židovské a romské komunity.
Většina obyvatel Běloruska mluví běloruským jazykem, což je oficiální jazyk země. Ruština je však také široce používána a je druhým oficiálním jazykem. V některých oblastech, zejména na východě země, se používá více ruština než běloruština.
Bělorusko má relativně nízkou míru urbanizace, přibližně 76% obyvatel žije v městských oblastech a zbytek v oblastech venkova. Hlavní město Minsk je největším městem země, dalšími významnými městy jsou Homyel, Mahilyow, Vitebsk a Brest.
V posledních letech se populace Běloruska mírně snižuje, což je způsobeno klesající mírou porodnosti a zvyšující se mírou emigrace ze země.
Památky UNESCO: 4
|
 |
|
- Zámek Mir (2000) – Gotický hrad postavený v 16. století na obranu proti mongolským nájezdům.
- Architektonický a kulturní komplex Nesvizh (2005) – Bývalé sídlo knížat Radziwillů, které zahrnuje hrad, palác, park a kostel.
- Bělověžský prales (1979) – Rozkládá se na území obou zemí a je považován za poslední zachovalou část pravěkého pralesa, který kdysi pokrýval velkou část Evropy.
- Struveho geodetický oblouk (2005) – Jedná se o síť 34 měřících bodů v 10 zemích, která byla postavena v letech 1816 až 1855 za účelem přesného měření tvaru a velikosti Země.
Národní parky: 4
|
 |
|
- Národní park Bělověžský prales
- Národní park Pripjaťský
- Národní park Braslavská jezera
- Národní park Naračanský
