BOSNA A HERCEGOVINA
Datum vzniku: 1. března 1992
Stručná historie chronologicky:
7. století – Byzantská říše ovládla oblast dnešní Bosny a Hercegoviny.
12. století – Bosna se stala samostatným státem pod vládou bosenských bánů.
1383 – Byla dobyta Osmanskou říší a stala se její součástí.
1878 – Po rusko-turecké válce byla připojena k Rakousko-Uhersku.
1914 – V Sarajevu byl atentátem zavražděn rakousko-uherský následník trůnu, což vedlo ke vzniku první světové války.
1918 – Po první světové válce se Bosna a Hercegovina stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později známého jako Jugoslávie.
1941 – Během druhé světové války byla okupována nacistickým Německem a fašistickou Itálií.
1945 – Po druhé světové válce se stala součástí socialistické Jugoslávie pod vedením Josipa Broze Tita.
1992 – Jugoslávie se rozpadla a Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost.
1992-1995 – V Bosně a Hercegovině probíhala válka mezi třemi etnickými skupinami: Bosňáky (bosenskými muslimy), Chorvaty a Srby.
1995 – Daytonskou dohodou byla uzavřena válka a země se stala samostatným státem se složitým systémem vlády a rozdělením moci mezi různé skupiny.
Mezinárodní zkratka: BIH
Měna: konvertibilní marka (BAM)
Byla zavedena v roce 1998 a nahradila tehdejší měnu Bosny a Hercegoviny – Jugoslávský dinár. 1 BAM je rozdělen na 100 feniků. Bankovky mají hodnotu 10, 20, 50, 100 a 200.
Internetová doména: .ba
Telefonní předvolba: +387
Časové pásmo: + 1 GMT
Geografie:
Většinou hornatá země s velmi malým pobřežím u Jaderského moře. Nachází se v jihovýchodní Evropě a je ohraničena Chorvatskem na západě, Srbskem na východě a Černou horou na jihu.
V krajině se nacházejí mnohé řeky, z nichž nejvýznamnější jsou Sáva, Drina, Una, Bosna a Neretva.
Nejvyšší vrchol: Maglič 2386 m n. m.
Nachází v pohoří Maglič na hranici s Černou Horou. Je vyhledávanou turistickou atrakcí a představuje významnou část Národního parku Sutjeska. Vrchol Magliče má kulatý tvar s několika vrcholy a je obtížně dostupný pro návštěvníky kvůli nevyznačeným trasám a skalnatému terénu.
Podnebí:
Bosna a Hercegovina má mírné kontinentální podnebí s mírnými zimami a horkými léty. Nicméně, podnebí v Bosně a Hercegovině může být ovlivněno mnoha faktory, jako jsou nadmořská výška, geografická poloha a vliv moře.
V nižších oblastech se podnebí blíží středomořskému, zatímco v horách je podnebí alpské s chladnými zimami a sněhovou pokrývkou. Průměrná teplota v létě se pohybuje okolo 25-30 °C, zatímco v zimě se pohybuje kolem 0-5 °C. V horských oblastech mohou být zimy velmi studené s teplotami klesajícími až k -20 °C.
Srážky jsou rovnoměrně rozložené po celém území, ale v horách jsou větší než v nížinách. Průměrné roční srážky se pohybují od 600 mm v nižších oblastech až po 2500 mm v horách.
V letních měsících může být v některých oblastech Bosny a Hercegoviny sucho a dochází k výskytu požárů, což může být nebezpečné pro turisty a obyvatele.
Fauna a flora:
Bosna a Hercegovina má rozmanitou floru, která se vyskytuje v různých biotopech. V horách se vyskytuje borovice, smrk, jedle, buk a modřín. Na nízkých horách a úrodných pláních jsou to dub, bříza, lípa, jasan, topol, olše, kaštan a habr. Z druhů kvetoucích rostlin jsou to například chrpa, zvonky, prvosenka, kosatec, řebříček a mnoho dalších.
V zemi se vyskytují zvířata jako třeba medvěd hnědý, vlk, rys, los a muflon. V nižších polohách jsou rozšíření různí hlodavci, jako jsou veverky, potkani a sysli, a také různí dravci, jako jsou jestřábi, sovy, káně a orli. V řekách a jezerech jsou běžní například kapr, úhoř, plotice, okoun a štika.
Zemědělství:
Nejvýznamnějšími plodinami jsou pšenice, kukuřice, ječmen, oves, brambory, rajčata, okurky a papriky. Dále se věnují chovu dobytka, včelařství a rybolovu.
Jsou zde rozsáhlé zemědělské plochy, především v regionech Posaviny, Semberie a Hercegoviny. Nicméně, zemědělství není stále moc vyvinuté, kvůli nedostatku moderních technologií a nízké produktivitě.
Během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 byly mnohé zemědělské oblasti poškozeny a mnoho zemědělců ztratilo svá pole, dobytek a zařízení. Navzdory těmto obtížím se však zemědělství stále vyvíjí a snaží se přizpůsobit moderním výzvám, jako jsou změny klimatu a rostoucí konkurence na trhu.
Těžba surovin:
V zemi se těží několik důležitých surovin, které mají význam pro hospodářství země. Nejvýznamnější z nich jsou uhlí, ropa a zemní plyn.
Bosna a Hercegovina má velká ložiska uhlí, především v oblasti Tuzla. Tuzlanský povrchový důl je největší tuzlanskou uhelnou pánví a zároveň největším povrchovým dolem v Evropě.
Těží se také ropa a zemní plyn, zejména v oblasti Blatno v okolí Mostaru. Ropa a zemní plyn jsou důležité pro energetiku a průmysl v zemi.
Dalšími surovinami jsou železná ruda, bauxit, vápenec, mramor a různé nerostné suroviny.
Průmysl:
Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou hutnictví, strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl a těžební průmysl.
Hutnictví vyrábí ocel a další kovy, především v ocelárnách v Tuzle a Zenici. Strojírenství se zaměřuje na výrobu strojů a zařízení, jako jsou lodě, dopravní vozidla, elektronika a mnoho dalších. Textilní průmysl produkuje oblečení, látky a další textilní produkty. Potravinářský průmysl se zabývá výrobou potravin a nápojů.
Těžební průmysl je také důležitý a zaměřuje se na těžbu uhlí, ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin. Tato odvětví jsou zaměřena na výrobu energie a materiálů pro průmysl a výrobu.
Služby a další oblasti ekonomiky: cestovní ruch, služby, silniční doprava
Přírodní a historické zajímavosti:
Země nabízí návštěvníkům mnoho krásných přírodních scenérií, historických a kulturních památek a lákadel. Mezi nejvýznamnější turistické atrakce patří historické památky a kulturní dědictví, jako jsou mešita Gazi Husrev-begovy, Mostar a Sarajevo. Dále jsou populární přírodní krásy, jako jsou Národní park Una, Národní park Sutjeska, pohoří Jahorina a mnoho dalších.
V zimě jsou skvělým místem Dinarské hory v letě zase například vodopády Krkavice.
Waterparky v Bosně a Hercegovině:
 |
 |
 |
Státní zřízení: federativní republika
Bosna a Hercegovina je federativní republika, složená ze dvou entit: Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny. Kromě toho existuje také samostatné distrikt Brčko, který má speciální status.
Republika srbská je entita, která se nachází na severu Bosny a Hercegoviny. Má vlastního prezidenta, vládu a parlament a má rozsáhlou autonomii v oblasti správy, legislativy a justiční moci.
Federace Bosny a Hercegoviny je entita, která se skládá z deseti kantonů. Má také vlastního prezidenta, vládu a parlament.
Centrální vláda Bosny a Hercegoviny má dvoukomorový parlament (Sbor lidu a Sbor národů), prezidenta, předsedu vlády a kabinet ministrů. Centrální vláda má omezené pravomoci a je spíše koordinačním a zprostředkovatelským orgánem mezi dvěma entitami.
Bosna a Hercegovina je demokratická země s všeobecným volebním právem a zajišťuje rovnost všech občanů před zákonem. Nicméně, politické napětí mezi různými etnickými a náboženskými skupinami a vlivem zahraničních mocností stále představuje výzvu pro politickou stabilitu a jednotu země.
Hlavní město: Sarajevo
Nachází se v údolí řeky Miljacka, obklopeno horami.
Město s historii bylo v minulosti součástí různých říší, včetně Osmanské říše, Rakousko-Uherska a Jugoslávie. Toto bohaté dědictví se odráží v architektuře a kulturních památkách v Sarajevu, jako jsou mešity, křesťanské kostely, synagogy a historické budovy.
Sarajevo bylo známé pro svou multikulturní a multietnickou atmosféru, která přežila i během období občanské války. Město se stalo symbolem utrpení a obnovy a dodnes je turistickou atrakcí pro mnoho návštěvníků, kteří chtějí poznat jeho bohatou historii a kulturu.
V Sarajevu se nachází mnoho památek, jako jsou historické mosty, mešity, katedrály, muzea a galerie. Město také nabízí mnoho možností pro zábavu a odpočinek, jako jsou restaurace, kavárny, kluby, parky a sportovní zařízení.
Sarajevo také hostilo Zimní olympijské hry v roce 1984 a stalo se tak jedním z nejvýznamnějších sportovních center v regionu.
Rozloha: 51 209 km2
Počet obyvatel: 3 500 000 (2022)
Bosna a Hercegovina má velmi rozmanité etnické složení. Největší skupinou jsou Bosňáci, kteří tvoří asi 50 % obyvatelstva. Dalšími významnými etnickými skupinami jsou Srbové, kteří tvoří přibližně 30 % obyvatelstva, a Chorvati, kteří tvoří přibližně 15 % obyvatelstva. Kromě toho jsou zde menší etnické skupiny jako například Romové, Albánci a další.
Většina obyvatel mluví bosensky, srbsky nebo chorvatsky, které jsou v podstatě stejným jazykem, jen s různými regionálními variantami a názvy. Náboženské složení obyvatelstva je také rozmanité, přičemž muslimové tvoří přibližně 50 % populace, pravoslavní křesťané přibližně 30 % a katolické křesťany asi 15 %.
Památky UNESCO: 4
|
 |
|
- Starověké hřbitovy s náhrobky stél v nekropoli stećci (2016) – Tyto hřbitovy jsou datovány od 12. do 16. století a jsou charakteristické pro bosenskou a hercegovskou kulturu z tohoto období.
- Mostar – Staré město a Starý most (2005) – Mostar je jedním z nejvýznamnějších měst v Bosně a Hercegovině a je známý pro svůj historický most z 16. století, který překonává řeku Neretvu.
- Původní bukové lesy Karpat (2007) – Tento komplex tvoří síť bukových lesů, které zůstaly téměř nedotčené lidskou činností po staletí a představují pravěké a nedotčené ekosystémy.
- Most Mehmeda Sokoloviće (2007) – Známý také jako Most na Drině, je historický most přes řeku Drinu v bosenském městě Višegrad. Byl postaven v 16. století za osmanské éry a je považován za mistrovské dílo osmanské architektury.
Národní parky: 4
|
 |
|
- Národní park Sutjeska
- Národní park Kozara
- Národní park Una
- Národní park Drina
