ČERNÁ HORA

Datum vzniku: 3. června 2006

Stručné dějiny chronologicky:

    1. století – Zdejší oblast byla součástí Velkomoravské říše.
    1. století – Byzantská říše ovládla oblast a založila zde několik měst, např. Kotor, Budva a Bar.
        1. století – Oblast byla součástí Srbska.
  • 1499 – Osmanská říše ovládla část území, včetně města Podgorica.
    1. století – Černohorské knížectví se postupně osamostatnilo a získalo nezávislost na Osmanské říši.
  • 1918 – Po první světové válce se Černá Hora stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
  • 1945 – Po druhé světové válce se Černá Hora stala součástí Jugoslávie.
  • 1991 – Jugoslávie se rozpadla, Černá Hora zůstala součástí Srbska.
  • 2006 – Po referendu se Černá Hora oddělila od Srbska a stala se samostatným státem.

 

Mezinárodní zkratka: MNE

 

Měna: Euro (EUR)

Oficiální měnou Černé Hory je euro (EUR). Černohorská vláda se rozhodla pro přijetí eura jako své oficiální měny v roce 2002, tedy ještě před vyhlášením nezávislosti státu v roce 2006. Jako člen eurozóny má Černá Hora povinnost dodržovat určitá pravidla a zásady týkající se hospodářské politiky a měnové stability.

 

Internetová doména: .me

 

Telefonní předvolba: +382

 

Časové pásmo: + 1 GMT

 

Geografie: hornatá země ležící u pobřeží Jaderského moře v jihozápadní části Balkánského poloostrova

Černá Hora se nachází v jihovýchodní Evropě a patří mezi menší evropské státy. Hraničí na severu se Srbskem, na východě s Kosovem, na jihu s Albánií a na západě s Jaderským mořem.

V zemi se nachází několik velkých řek, jako jsou např. Tara, Morača, Zeta a Bojana. Mezi největší města patří hlavní město Podgorica, poté Nikšić, Pljevlja, Bijelo Polje a Kotor, což je starobylé město na pobřeží Jaderského moře.

Černohorské pobřeží na jihu země je jedním z nejkrásnějších v Evropě a je protkáno mnoha písečnými plážemi, skalnatými útesy a malebnými zátokami. Více než polovina turistů, kteří navštěvují Černou Horu, míří právě sem, do měst jako Budva, Herceg Novi a Kotor.

 

Nejvyšší vrchol: Zla Kolata 2534 m n.m.

Nachází se na hranici mezi Černou Horou a Albánií v pohoří Prokletije. I když se hora nachází na albánském území, mnoho lidí ji považuje za symbol Prokletij a tedy i Černé Hory.

Hora je obklopena nádhernou přírodou a patří mezi oblíbené turistické cíle. Přístup na vrchol není snadný, ale je to velká výzva pro horolezce a turisty, kteří se rádi vydávají do divoké přírody. Z vrcholu Zla Kolata je možné vidět úchvatné výhledy na okolní hory, stejně jako na údolí řeky Drin a Skadarské jezero.

 

Podnebí:

Podnebí Černé Hory je středomořské, což znamená, že zde většinou panují mírné zimy a horká a suchá léta. Na pobřeží Jaderského moře jsou letní teploty v průměru kolem 25-30 °C a zimní teploty kolem 5-10 °C. V horských oblastech je podnebí chladnější a vlhčí, s průměrnými teplotami klesajícími s nadmořskou výškou.

Srpnové měsíce jsou obvykle nejteplejší, s průměrnými teplotami kolem 30 °C, a nejsušší, zatímco zimy jsou mírné, s průměrnými teplotami kolem 10 °C, ale v noci mohou být i pod bodem mrazu. Srážky jsou nejvýraznější na jaře a na podzim, ale celkově jsou poměrně rovnoměrně rozděleny během celého roku.

Pobřežní oblasti Černé Hory jsou v létě oblíbenými turistickými cíli, ale v období července a srpna může být na pobřeží velmi rušno.

 

Fauna a flora:

Černá Hora má rozmanitou a bohatou faunu a floru ovlivněnou středomořským a horským podnebím a geografií země.

Mezi zvířaty, která se v Černé Hoře vyskytují, patří medvěd hnědý, vlk, rybák obecný, jestřáb lesní, kuna skalní, divoká kočka, svišť horský, jezevec lesní, veverka obecná a liška obecná.

V horských oblastech se nacházejí různé druhy lesů, zahrnující smíšené lesy, jehličnaté lesy a listnaté lesy, a jsou domovem mnoha druhů ptáků a savců. Orchideje a další květiny se také vyskytují v horách.

V oblasti Jaderského moře se vyskytují různé druhy ryb, jako jsou tuňák obecný, sardinka obecná, makrela obecná, delfíni a karety obecné. Na pobřeží se také vyskytuje mnoho různých druhů rybářských ptáků, jako jsou rybák obecný, kormorán velký, volavka popelavá a vlaštovka mořská.

Mezi rostlinami, které se v Černé Hoře vyskytují, patří dub letní, jilm horský, borovice černá, smrk ztepilý, jeřáb ptačí, javor mléč, tis červený, květák horský, oměj pestrý a hořec křídlatý.

 

Zemědělství:

Zemědělství se soustředí na pěstování zeleniny, ovoce a olivovníků, chov dobytka a včelařství. V poslední době se také rozvíjí vinařství.

Vzhledem k geografickému charakteru země jsou nejvýznamnější oblasti pro zemědělství pobřežní nížiny a říční údolí. Oblasti kolem měst Bar, Podgorica a Nikšić jsou významnými zemědělskými oblastmi. Zde se pěstuje např. paprika, rajčata, okurky, fazole, cukety, citrusové plody, granátová jablka a hrozny.

Olivové háje jsou rozšířeny hlavně v okolí pobřeží, v oblastech jako jsou Budva, Bar a Ulcinj. Olivový olej z Černé Hory je považován za kvalitní a jeho výroba je důležitou částí místního hospodářství.

V oblastech Durmitoru a Biogradska Gora je v chovu ovcí a koz. V černohorských horách se také nachází bohatá pastvina, která umožňuje chov dobytka a ovčáků.

Rozvoj vinařství je v poslední době významný, a to zejména v oblasti Podgorica a Župa. Kvalita černohorských vín se zlepšuje a některá z nich jsou již uznávaná na mezinárodní úrovni.

 

Těžba surovin:

Nejdůležitější surovinou, která se v Černé Hoře těží, je bauxit, z něhož se získává hliník. Těžební oblast se nachází v blízkosti města Nikšić a těžba byla zahájena v 20. letech 20. století. Těžba bauxitu je stále významná pro černohorskou ekonomiku a Černá Hora patří mezi významné producenty bauxitu v Evropě.

Další důležitou surovinou je sůl, která se těží v oblasti Solaně, nedaleko města Ulcinj. Solana produkuje různé druhy soli, včetně soli pro potravinářský průmysl, kosmetiku a lékařství.

V oblasti Podgorice se těží kámen, zejména mramor, který se používá jako stavební materiál a na výrobu soch a památníků. Dále se zde těží i vápenec a cementové suroviny.

Kromě toho se v Černé Hoře nacházejí i zásoby ropy a plynu, ale jejich těžba není příliš rozvinutá a v současnosti se téměř neprovádí.

 

Průmysl:

Potravinářský průmysl je největším průmyslovým odvětvím v zemi a zaměstnává více než polovinu pracujících v průmyslu. Mezi hlavní produkty patří různé druhy sýrů, klobás a uzenin, sladkosti a cukrovinky, ale také pivo a víno.

Dřevozpracující průmysl je druhým nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Černé Hoře. Průmysl se zaměřuje na zpracování bukového a borového dřeva, vyrábí se nábytek, dveře a okna, ale také palivové dřevo a papír.

Metalurgie se v Černé Hoře rozvíjí zejména v oblasti těžby bauxitu. V zemi se nacházejí dvě ocelárny, které se zaměřují na výrobu oceli z druhotného surového železa a ocelových šrotů.

Dalšími menšími odvětvími průmyslu jsou výroba cementu, výroba elektřiny a výroba chemikálií.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: cestovní ruch, služby

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Podgorica a Kotor, Klášter Morača, národní parky Durmitor, Biogradska Gora, Lovćen a Skadarské jezero

Nejvýznamnější turistickou oblastí v Černé Hoře je pobřeží Jaderského moře, kde se nacházejí oblíbená letoviska, jako jsou Budva, Kotor, Tivat a Herceg Novi. Pláže jsou čisté a krásné, vody moře jsou azurové a v okolí se nachází mnoho restaurací, barů a nočních klubů.

Horské oblasti, jako jsou Durmitor, Bjelasica, Prokletije a Biogradska Gora, jsou také oblíbenými turistickými destinacemi. V těchto oblastech se nachází nádherné krajiny, vodopády, jezera a horské vrcholy, které lákají turisty na turistiku, cyklistiku a další outdoorové aktivity.

V Černé Hoře se také nachází mnoho historických památek a kulturních památek, jako je například Stari Bar, Ostrogský klášter, Cetinje, Kotor a další. Tyto památky lákají turisty na poznávací výlety a prohlídky.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Černá Hora je parlamentní republikou se dvěma komorami parlamentu a prezidentským systémem.

Legislativní moc je svěřena parlamentu, který se skládá ze dvou komor – Poslanecké sněmovny (Skupština) a Senátu. Poslanecká sněmovna se skládá ze 81 poslanců volených na čtyřleté období, zatímco Senát má 43 členů volených také na čtyřleté období.

Výkonná moc je svěřena vládě, kterou vede premiér. Vláda se skládá z 16 ministrů, kteří jsou jmenováni prezidentem na návrh premiéra.

Prezident je hlavou státu a je volen na pětileté období prostřednictvím přímé volby. Jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální, ale může hrát roli při řešení politických krizí nebo jako garance ústavy.

Soudní moc je nezávislá a je zajišťována nezávislými soudy. Nejvyšší soud je vrcholným soudem země a rozhoduje v nejvyšších právních případech.

Černá Hora je rozdělena na 23 obcí a každá obec má svého starostu a zastupitelské orgány. Obce mají zodpovědnost za místní záležitosti, jako je územní plánování, doprava, vodní hospodářství a odpadové hospodářství.

 

Hlavní město: Podgorica

Nachází se v centrální části země, v údolí řeky Morača. Město má přibližně 200 tisíc obyvatel a je politickým, hospodářským a kulturním centrem země.

Historie města sahá až do římské doby, kdy zde stála pevnost a obchodní stanice na důležité obchodní cestě. V průběhu staletí bylo město několikrát zničeno a obnoveno a bylo součástí různých říší, včetně Osmanů, Rakousko-Uherska a Jugoslávie.

V současnosti je Podgorica moderní město s rozvinutou infrastrukturou a hospodářstvím. Nachází se zde mnoho kulturních památek a muzeí, jako například Národní muzeum, Archeologické muzeum a Umělecká galerie Miodraga Dado Đuriće. V blízkosti města se nachází také národní park Skadarské jezero.

Podgorica je také významným dopravním uzlem, protože se zde kříží hlavní silnice a železniční tratě spojující Černou Horu s jinými zeměmi v regionu. Město má také mezinárodní letiště, které slouží jako brána do Černé Hory pro turisty a obchodníky.

 

Rozloha: 13 812 KM2

 

Počet obyvatel: 630 000  (2022)

Zhruba 43% obyvatel žije v hlavním městě Podgorica, dalšími významnými městy jsou Nikšić, Pljevlja, Bar a Herceg Novi.

Obyvatelstvo Černé Hory je poměrně homogenní a tvoří ho většinou Srbové (asi 45%), kteří jsou největší etnickou skupinou v zemi. Další významnou etnickou skupinou jsou Crnogorci (asi 29%), kteří jsou považováni za místní obyvatelstvo. Dále zde žijí Bosňáci, Albánci, Chorvati a Romové.

Většina obyvatel žije v urbanizovaných oblastech, ale stále existují i menší venkovské oblasti. Průměrná hustota zalidnění je přibližně 67 obyvatel na km².

Černá Hora je zemí s nízkou porodností a poměrně vysokou úmrtností. V důsledku toho je průměrný věk obyvatelstva vysoký a v roce 2021 činil 41 let.

 

Památky UNESCO: 4

  1. Starobylé hradby města Kotor – tato památka zahrnuje rozsáhlé hradby, které obklopují historické centrum města Kotor a byly postaveny v průběhu středověku. Kotor je známý svými historickými památkami, kostely a katedrálami a byl v minulosti důležitým přístavem na obchodních trasách.
  2. Durmitor – toto národní park se nachází v západní části Černé Hory a zahrnuje mnoho horských vrcholů, ledovcových jezer, divokých řek a údolí. Durmitor je také domovem mnoha druhů rostlin a zvířat a láká turisty na turistiku, horskou cyklistiku a další outdoorové aktivity.
  3. Nekropole stećaka v Boki Kotorské – tato památka zahrnuje mnoho kamenných náhrobků, které byly vyrobeny v průběhu středověku a jsou roztroušeny po celém území Boky Kotorské. Tyto náhrobky jsou významnou ukázkou středověkého funerálního umění a zahrnují různé ornamenty a symboly.
  4. Biogradska Gora – toto chráněné území se nachází v centrální části Černé Hory a zahrnuje Biogradske jezero a rozsáhlý lesní komplex, který se rozkládá na ploše 54 000 hektarů. Biogradska Gora je domovem mnoha druhů rostlin a zvířat a zahrnuje mnoho turistických tras pro turisty.

 

Národní parky: 5

  1. Národní park Durmitor
  2. Národní park Biogradska Gora
  3. Národní park Lovćen
  4. Národní park Skadarské jezero
  5. Národní park Prokletije