CHORVATSKO

Datum vzniku: 25. června 1991

7. století: Slovanské kmeny, včetně Chorvatů, přicházejí na území dnešního Chorvatska.

9. století: Chorvatsko se stává samostatným státem pod vládou knížete Branimíra.

10. století: Chorvatsko se spojuje s Uherským královstvím a stává se jeho součástí.

16. století: Chorvatsko se stává součástí Habsburské monarchie.

19. století: Chorvatsko se stává jedním z regionů Rakousko-Uherska.

1918: Po rozpadu Rakousko-Uherska se Chorvatsko spojuje s ostatními jiho-slovanskými národy a zakládá Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

1941: Během druhé světové války se Chorvatsko stává samostatným fašistickým státem pod vedením Ante Paveliće.

1945: Chorvatsko se opět stává součástí Jugoslávie.

1991: Po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo Chorvatsko nezávislost.

1995: Ukončení války v Chorvatsku po podepsání Daytonské dohody.

Od roku 1995 se Chorvatsko stalo samostatným a nezávislým státem a v roce 2013 se stalo 28. členem Evropské unie.

 

Mezinárodní zkratka: HR

 

Měna: euro  (EUR)

 

Internetová doména: .hr

 

Telefonní předvolba: +385

 

Geografie:

Hraničí na severu s Maďarskem, na východě s Srbskem a Bosnou a Hercegovinou, na jihu s Černou Horou a na západě s Jaderským mořem, kde má Chorvatsko také své pobřeží.

Chorvatsko lze rozdělit na tři hlavní geografické oblasti. Na severu se rozkládá rovinatá oblast Pannonia, která se táhne přes střední Evropu. V této oblasti se nachází města jako například Záhřeb, hlavní město Chorvatska, a Osijek.

V centrální části země se nachází Dinárské pohoří, které se táhne podél pobřeží Jaderského moře a sestává z několika horských řetězců. V této oblasti se nachází také mnoho přírodních krás, včetně Plitvických jezer a národního parku Krka.

Na jihu Chorvatska se nachází pobřežní oblast, která je známá svými krásnými plážemi a turistickými letovisky. Pobřeží se rozkládá na délce více než 1 700 km a zahrnuje města jako Dubrovník, Split a Zadar.

 

Nejvyšší vrchol: Dinara 1831 m n.m.

Nachází se na hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Dinara dosahuje výšky 1 831 metrů nad mořem a je součástí Dinárského pohoří. Tento vrchol je oblíbeným cílem horolezců a turistů, kteří sem přicházejí pro krásné výhledy na okolní krajinu. Hoře se někdy říká Sinjal.

 

Podnebí: mírné, subtropické

Podnebí Chorvatska je převážně středomořské, což znamená, že jsou zde mírné zimy a horká léta s velkým množstvím slunečního svitu. Nicméně, podnebí se může výrazně lišit podle konkrétní oblasti a geografických faktorů.

Na pobřeží Jaderského moře, kde se nachází největší turistická letoviska, jsou léta horká a suchá, s průměrnými teplotami kolem 30 °C v červenci a srpnu. Zimy jsou na pobřeží mírné, s teplotami okolo 10-15 °C. Na jihu Chorvatska může být podnebí i subtropické s teplotami, které se v létě mohou vyšplhat až na 40 °C.

Na severu a ve vnitrozemí Chorvatska jsou zimy chladnější a podnebí je více kontinentální. Průměrné zimní teploty se zde pohybují kolem 0-5 °C a letní teploty okolo 25-30 °C.

 

Fauna a flora:

V Chorvatsku se nachází mnoho chráněných přírodních oblastí a národních parků, které ochraňují různé druhy zvířat a rostlin.

V Dinárských horách a na pobřeží Jaderského moře lze najít mnoho druhů ptáků, včetně orel skalní, sokola stěhovavého, racek středomořský, kormorán velký a pelikán kadeřavý. V Jaderském moři se vyskytují delfíni, chobotnice a mořské želvy.

Je zde také mnoho různých druhů rostlin, zejména v oblastech s mírným a subtropickým klimatem. Na pobřeží se nachází například olivovníky, citrusové plody, fíkovníky a rozmarýn. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou se vyskytují horské louky, borovice a břízy.

Nachází se zde různé druhy zvířat, jako jsou například rys ostrovid, kuna skalní, vlk obecný, medvěd hnědý, různé druhy hadů a ještěrů, včetně endemického druhu štíra černohorského. V národním parku Plitvická jezera lze vidět mnoho druhů zvířat, jako jsou losi, rysi, vydry, vlci a lišky.

 

Zemědělství:

Zemědělství v Chorvatsku je rozmanité a zahrnuje pěstování obilovin, zeleniny, ovoce, révy vinné, olivovníků, chov dobytka a rybolov.

Chorvatsko je známé svými vinicemi a vinařskou kulturou. Chorvatsko má více než 300 různých odrůd vinné révy a produkce vína je významná pro ekonomiku země. Oblasti jako jsou Istrie, Dalmácie, Krk a Hvar jsou známé svými vynikajícími víny.

Dalším významným odvětvím je produkce olivového oleje. Chorvatsko má přibližně 4 miliony olivovníků, což je více než polovina všech olivovníků v Evropě. Chorvatský olivový olej se řadí mezi nejlepší na světě.

Vzhledem k rozmanitosti geografických a klimatických podmínek v Chorvatsku se v různých oblastech pěstují různé plodiny. Na pobřeží se pěstují olivy, vinná réva, fíky, citrusy a další subtropické plodiny. Vnitrozemské oblasti se zaměřují na pěstování obilovin, kukuřice, slunečnic, brambor a zeleniny.

V Chorvatsku je také významný rybolov, zejména na pobřeží Jaderského moře, kde se loví ryby jako tuňák, sardinky, sardele a mořské želvy.

 

Těžba surovin:

Mezi hlavní nerostné suroviny patří bauxit, hnědé uhlí, kaolin, sůl a kámen.

Bauxit se těží v Dalmácii a vytěžený materiál se využívá k výrobě hliníku. V Chorvatsku se také těží hnědé uhlí v blízkosti města Sisak, které se používá k výrobě elektřiny. Kámen se těží v několika oblastech Chorvatska, zejména na pobřeží Dalmácie, a používá se k výrobě stavebních materiálů.

Další významnou surovinou, která se těží v Chorvatsku, je solanka. Solanky se nacházejí v přímořských oblastech a jsou využívány k produkci soli. V Chorvatsku se nachází několik solných polí, největší z nich se nachází v blízkosti města Ston.

 

Průmysl:

Potravinářský průmysl v Chorvatsku je významný a zahrnuje výrobu potravin a nápojů. Mezi největší výrobce patří koncern Agrokor, který se specializuje na výrobu potravinářských produktů, jako jsou těstoviny, mouky, mléčné výrobky a cukrovinky.

Strojírenský průmysl v Chorvatsku se zaměřuje převážně na výrobu lodí a lodních zařízení. Hlavní loděnice se nacházejí v Rijece, Splitu a Zadaru. Významnou oblastí strojírenství je také výroba dopravních prostředků, jako jsou automobily, autobusy a nákladní automobily.

V chemickém průmyslu se vyrábí především hnojiva, barviva a léčiva. Mezi největší výrobce patří koncern Petrokemija, který se zaměřuje na výrobu hnojiv.

Výroba elektřiny se v Chorvatsku soustředí na jadernou energii, vodní energii a výrobu elektřiny z fosilních paliv. Chorvatsko má jedinou jadernou elektrárnu, která se nachází v blízkosti města Krško v sousedním Slovinsku. Vodní energie se vyrábí v několika vodních elektrárnách, zejména na řece Drávě.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: cestovní ruch, silniční a námořní doprava, služby

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Chorvatsko nabízí mnoho turistických atrakcí a je oblíbenou destinací pro turisty z celého světa.

Největší atrakcí pro turisty jsou krásné pláže a malebné městečka na pobřeží Jaderského moře. Kromě toho jsou v Chorvatsku také národní parky, historické památky, kulturní festivaly a další zajímavá místa, jako je například Plitvická jezera, Dubrovník, Zadar, Split nebo Istrie.

Je zde také možnost zažít aktivní dovolenou, jako jsou turistika, cykloturistika, potápění, windsurfing, jachting a další vodní sporty. Vzhledem k rozmanitosti přírodních krás a kulturních památek nabízí Chorvatsko turistům mnoho možností pro různé druhy aktivní dovolené.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Chorvatsko je parlamentní republikou s několikaúrovňovým systémem vlády. Hlava státu je prezident, který má převážně reprezentativní roli, ale má také některé pravomoci v oblasti zahraniční politiky, obrany a jmenování soudců. Prezidenta volí občané přímou volbou na pětileté funkční období.

Skutečnou moc v Chorvatsku má však vláda. Vláda je v čele s předsedou vlády a je odpovědná před parlamentem. Parlament má dvě komory: Sněmovnu a Sabor. Sněmovna má 151 členů a je volena na čtyřleté období. Sabor má 68 členů a zastupuje regionální zájmy. Oba orgány mají výkonné pravomoci, jako je schvalování zákonů a přijímání rozpočtu.

V Chorvatsku existují také regionální a místní samosprávy. Chorvatsko je rozděleno do 20 regionů, které jsou vedeny regionálními vládami. Tyto regionální vlády mají pravomoc v oblasti správy regionálních rozpočtů a plánování regionálního rozvoje. Místní samosprávy jsou zodpovědné za místní správu a poskytování služeb pro občany.

 

Hlavní město: Záhřeb

Má bohatou historii, která sahá až do středověku, a nabízí mnoho kulturních a historických památek. Mezi nejvýznamnější patří katedrála svatého Štěpána, chorvatský národní divadlo, Národní muzeum Chorvatska, Dolac trh a další.

Záhřeb je také důležitým hospodářským centrem a sídlem mnoha firem a institucí. Mezi nejvýznamnější oblasti patří informační technologie, výroba potravinářských výrobků, farmaceutický průmysl a turistický průmysl.

V Záhřebu se nachází několik významných univerzit, včetně Univerzity v Záhřebu, která je nejstarší a největší univerzitou v zemi. Záhřeb je také domovem mnoha významných kulturních a sportovních akcí, jako je například Mezinárodní filmový festival v Záhřebu a tenisový turnaj Záhřeb Indoors.

 

Rozloha: 56 594 KM2

 

Počet obyvatel: 3 950 000  (2022)

Obyvatelstvo Chorvatska je etnicky poměrně homogenní a tvoří ho převážně Chorvati, kteří tvoří více než 90 % populace. Menšinami jsou Srbové, Bosňáci, Albánci, Maďaři, Slovinci a další.

Hustota zalidnění v Chorvatsku je poměrně nízká a činí přibližně 73 obyvatel na km². Nejvíce lidí žije na pobřeží a v blízkosti velkých měst, jako jsou Záhřeb, Split, Rijeka a Osijek.

Průměrný věk obyvatel Chorvatska je kolem 44 let. Chorvatsko má relativně vysokou míru urbanizace, přibližně 60 % obyvatel žije v městských oblastech.

V Chorvatsku existují některé regionální rozdíly v oblasti demografických ukazatelů. Například v regionu Istrii a v okolí Záhřebu je průměrný věk obyvatel vyšší než v jiných regionech.

 

Památky UNESCO: 10

  1. Starobylé město Dubrovník (1979) – Dubrovník je jedním z nejkrásnějších měst na jadranském pobřeží a je známý pro své historické a kulturní památky, jako jsou hrady, kostely a paláce.
  2. Národní park Plitvická jezera (1979) – Národní park Plitvická jezera je největší a nejstarší národní park v Chorvatsku a je známý pro své krásné vodopády a jezera.
  3. Historický komplex města Splitu se Šibenikem (1979) – Tento komplex zahrnuje mnoho historických a kulturních památek, jako je například Diokleciánova palác v Splitu a Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku.
  4. Historické jádro města Trogir (1997) – Trogir je malé město na pobřeží Jaderského moře, které je známé pro své historické památky, jako je například Katedrála sv. Lovřínce.
  5. Starobylé a pralesní bučiny Karpatských hor (2007) –  Salona bylo v minulosti významné město římské provincie Dalmácie a zbytky této historie můžete vidět v Solinu. Tato oblast je známá pro své malebné krajiny, starobylé městečka a pláže.
  6. Bazilika svatého Eufrazia (1997) – Tento komplex se nachází v malém přímořském městě Poreč v Chorvatsku. Stavby, které tvoří tento komplex, jsou z 6. století a jsou příkladem raně křesťanské architektury a umění.
  7. Stećci (2016) – Středověké kamenné hrobky a pohřební náhrobky, které jsou zdobeny různými ornamenty a reliéfy.
  8. Katedrála sv. Jakuba ve Šibeniku (2000) – Tato katedrála je jednou z nejvýznamnějších památek v Šibeniku a je známá pro svou architekturu a umělecká díla.
  9. Benátské obranné stavby z období 15. až 17. století: Stato da Terra (2017) – Zahrnuje sérii obranných struktur postavených Benátskou republikou během 16. a 17. století. Tyto opevnění byla vybudována k ochraně území Benátské republiky
  10. Venkovské stavby na poloostrově Stari Grad na ostrově Hvar (2008) – Tato oblast je známá pro své starobylé farmy a krajinné prvky, které jsou dokladem středověkého venkovského života v této oblasti.

 

Národní parky: 8

  1. Národní park Brijuni
  2. Národní park Kornati
  3. Národní park Krka
  4. Národní park Mljet
  5. Národní park Paklenica
  6. Národní park Plitvická jezera
  7. Národní park Risnjak
  8. Národní park Severni Velebit