CHORVATSKO
Datum vzniku: 25. června 1991
7. století: Slovanské kmeny, včetně Chorvatů, přicházejí na území dnešního Chorvatska.
9. století: Chorvatsko se stává samostatným státem pod vládou knížete Branimíra.
10. století: Chorvatsko se spojuje s Uherským královstvím a stává se jeho součástí.
16. století: Chorvatsko se stává součástí Habsburské monarchie.
19. století: Chorvatsko se stává jedním z regionů Rakousko-Uherska.
1918: Po rozpadu Rakousko-Uherska se Chorvatsko spojuje s ostatními jiho-slovanskými národy a zakládá Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
1941: Během druhé světové války se Chorvatsko stává samostatným fašistickým státem pod vedením Ante Paveliće.
1945: Chorvatsko se opět stává součástí Jugoslávie.
1991: Po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo Chorvatsko nezávislost.
1995: Ukončení války v Chorvatsku po podepsání Daytonské dohody.
Od roku 1995 se Chorvatsko stalo samostatným a nezávislým státem a v roce 2013 se stalo 28. členem Evropské unie.
Mezinárodní zkratka: HR
Měna: euro (EUR)
Internetová doména: .hr
Telefonní předvolba: +385
Geografie:
Hraničí na severu s Maďarskem, na východě s Srbskem a Bosnou a Hercegovinou, na jihu s Černou Horou a na západě s Jaderským mořem, kde má Chorvatsko také své pobřeží.
Chorvatsko lze rozdělit na tři hlavní geografické oblasti. Na severu se rozkládá rovinatá oblast Pannonia, která se táhne přes střední Evropu. V této oblasti se nachází města jako například Záhřeb, hlavní město Chorvatska, a Osijek.
V centrální části země se nachází Dinárské pohoří, které se táhne podél pobřeží Jaderského moře a sestává z několika horských řetězců. V této oblasti se nachází také mnoho přírodních krás, včetně Plitvických jezer a národního parku Krka.
Na jihu Chorvatska se nachází pobřežní oblast, která je známá svými krásnými plážemi a turistickými letovisky. Pobřeží se rozkládá na délce více než 1 700 km a zahrnuje města jako Dubrovník, Split a Zadar.
Nejvyšší vrchol: Dinara 1831 m n.m.
Nachází se na hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Dinara dosahuje výšky 1 831 metrů nad mořem a je součástí Dinárského pohoří. Tento vrchol je oblíbeným cílem horolezců a turistů, kteří sem přicházejí pro krásné výhledy na okolní krajinu. Hoře se někdy říká Sinjal.
Podnebí: mírné, subtropické
Podnebí Chorvatska je převážně středomořské, což znamená, že jsou zde mírné zimy a horká léta s velkým množstvím slunečního svitu. Nicméně, podnebí se může výrazně lišit podle konkrétní oblasti a geografických faktorů.
Na pobřeží Jaderského moře, kde se nachází největší turistická letoviska, jsou léta horká a suchá, s průměrnými teplotami kolem 30 °C v červenci a srpnu. Zimy jsou na pobřeží mírné, s teplotami okolo 10-15 °C. Na jihu Chorvatska může být podnebí i subtropické s teplotami, které se v létě mohou vyšplhat až na 40 °C.
Na severu a ve vnitrozemí Chorvatska jsou zimy chladnější a podnebí je více kontinentální. Průměrné zimní teploty se zde pohybují kolem 0-5 °C a letní teploty okolo 25-30 °C.
Fauna a flora:
V Chorvatsku se nachází mnoho chráněných přírodních oblastí a národních parků, které ochraňují různé druhy zvířat a rostlin.
V Dinárských horách a na pobřeží Jaderského moře lze najít mnoho druhů ptáků, včetně orel skalní, sokola stěhovavého, racek středomořský, kormorán velký a pelikán kadeřavý. V Jaderském moři se vyskytují delfíni, chobotnice a mořské želvy.
Je zde také mnoho různých druhů rostlin, zejména v oblastech s mírným a subtropickým klimatem. Na pobřeží se nachází například olivovníky, citrusové plody, fíkovníky a rozmarýn. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou se vyskytují horské louky, borovice a břízy.
Nachází se zde různé druhy zvířat, jako jsou například rys ostrovid, kuna skalní, vlk obecný, medvěd hnědý, různé druhy hadů a ještěrů, včetně endemického druhu štíra černohorského. V národním parku Plitvická jezera lze vidět mnoho druhů zvířat, jako jsou losi, rysi, vydry, vlci a lišky.
Zemědělství:
Zemědělství v Chorvatsku je rozmanité a zahrnuje pěstování obilovin, zeleniny, ovoce, révy vinné, olivovníků, chov dobytka a rybolov.
Chorvatsko je známé svými vinicemi a vinařskou kulturou. Chorvatsko má více než 300 různých odrůd vinné révy a produkce vína je významná pro ekonomiku země. Oblasti jako jsou Istrie, Dalmácie, Krk a Hvar jsou známé svými vynikajícími víny.
Dalším významným odvětvím je produkce olivového oleje. Chorvatsko má přibližně 4 miliony olivovníků, což je více než polovina všech olivovníků v Evropě. Chorvatský olivový olej se řadí mezi nejlepší na světě.
Vzhledem k rozmanitosti geografických a klimatických podmínek v Chorvatsku se v různých oblastech pěstují různé plodiny. Na pobřeží se pěstují olivy, vinná réva, fíky, citrusy a další subtropické plodiny. Vnitrozemské oblasti se zaměřují na pěstování obilovin, kukuřice, slunečnic, brambor a zeleniny.
V Chorvatsku je také významný rybolov, zejména na pobřeží Jaderského moře, kde se loví ryby jako tuňák, sardinky, sardele a mořské želvy.
Těžba surovin:
Mezi hlavní nerostné suroviny patří bauxit, hnědé uhlí, kaolin, sůl a kámen.
Bauxit se těží v Dalmácii a vytěžený materiál se využívá k výrobě hliníku. V Chorvatsku se také těží hnědé uhlí v blízkosti města Sisak, které se používá k výrobě elektřiny. Kámen se těží v několika oblastech Chorvatska, zejména na pobřeží Dalmácie, a používá se k výrobě stavebních materiálů.
Další významnou surovinou, která se těží v Chorvatsku, je solanka. Solanky se nacházejí v přímořských oblastech a jsou využívány k produkci soli. V Chorvatsku se nachází několik solných polí, největší z nich se nachází v blízkosti města Ston.
Průmysl:
Potravinářský průmysl v Chorvatsku je významný a zahrnuje výrobu potravin a nápojů. Mezi největší výrobce patří koncern Agrokor, který se specializuje na výrobu potravinářských produktů, jako jsou těstoviny, mouky, mléčné výrobky a cukrovinky.
Strojírenský průmysl v Chorvatsku se zaměřuje převážně na výrobu lodí a lodních zařízení. Hlavní loděnice se nacházejí v Rijece, Splitu a Zadaru. Významnou oblastí strojírenství je také výroba dopravních prostředků, jako jsou automobily, autobusy a nákladní automobily.
V chemickém průmyslu se vyrábí především hnojiva, barviva a léčiva. Mezi největší výrobce patří koncern Petrokemija, který se zaměřuje na výrobu hnojiv.
Výroba elektřiny se v Chorvatsku soustředí na jadernou energii, vodní energii a výrobu elektřiny z fosilních paliv. Chorvatsko má jedinou jadernou elektrárnu, která se nachází v blízkosti města Krško v sousedním Slovinsku. Vodní energie se vyrábí v několika vodních elektrárnách, zejména na řece Drávě.
Služby a další oblasti ekonomiky: cestovní ruch, silniční a námořní doprava, služby
Přírodní a historické zajímavosti:
Chorvatsko nabízí mnoho turistických atrakcí a je oblíbenou destinací pro turisty z celého světa.
Největší atrakcí pro turisty jsou krásné pláže a malebné městečka na pobřeží Jaderského moře. Kromě toho jsou v Chorvatsku také národní parky, historické památky, kulturní festivaly a další zajímavá místa, jako je například Plitvická jezera, Dubrovník, Zadar, Split nebo Istrie.
Je zde také možnost zažít aktivní dovolenou, jako jsou turistika, cykloturistika, potápění, windsurfing, jachting a další vodní sporty. Vzhledem k rozmanitosti přírodních krás a kulturních památek nabízí Chorvatsko turistům mnoho možností pro různé druhy aktivní dovolené.
Státní zřízení: parlamentní republika
Chorvatsko je parlamentní republikou s několikaúrovňovým systémem vlády. Hlava státu je prezident, který má převážně reprezentativní roli, ale má také některé pravomoci v oblasti zahraniční politiky, obrany a jmenování soudců. Prezidenta volí občané přímou volbou na pětileté funkční období.
Skutečnou moc v Chorvatsku má však vláda. Vláda je v čele s předsedou vlády a je odpovědná před parlamentem. Parlament má dvě komory: Sněmovnu a Sabor. Sněmovna má 151 členů a je volena na čtyřleté období. Sabor má 68 členů a zastupuje regionální zájmy. Oba orgány mají výkonné pravomoci, jako je schvalování zákonů a přijímání rozpočtu.
V Chorvatsku existují také regionální a místní samosprávy. Chorvatsko je rozděleno do 20 regionů, které jsou vedeny regionálními vládami. Tyto regionální vlády mají pravomoc v oblasti správy regionálních rozpočtů a plánování regionálního rozvoje. Místní samosprávy jsou zodpovědné za místní správu a poskytování služeb pro občany.
Hlavní město: Záhřeb
Má bohatou historii, která sahá až do středověku, a nabízí mnoho kulturních a historických památek. Mezi nejvýznamnější patří katedrála svatého Štěpána, chorvatský národní divadlo, Národní muzeum Chorvatska, Dolac trh a další.
Záhřeb je také důležitým hospodářským centrem a sídlem mnoha firem a institucí. Mezi nejvýznamnější oblasti patří informační technologie, výroba potravinářských výrobků, farmaceutický průmysl a turistický průmysl.
V Záhřebu se nachází několik významných univerzit, včetně Univerzity v Záhřebu, která je nejstarší a největší univerzitou v zemi. Záhřeb je také domovem mnoha významných kulturních a sportovních akcí, jako je například Mezinárodní filmový festival v Záhřebu a tenisový turnaj Záhřeb Indoors.
Rozloha: 56 594 KM2
Počet obyvatel: 3 950 000 (2022)
Obyvatelstvo Chorvatska je etnicky poměrně homogenní a tvoří ho převážně Chorvati, kteří tvoří více než 90 % populace. Menšinami jsou Srbové, Bosňáci, Albánci, Maďaři, Slovinci a další.
Hustota zalidnění v Chorvatsku je poměrně nízká a činí přibližně 73 obyvatel na km². Nejvíce lidí žije na pobřeží a v blízkosti velkých měst, jako jsou Záhřeb, Split, Rijeka a Osijek.
Průměrný věk obyvatel Chorvatska je kolem 44 let. Chorvatsko má relativně vysokou míru urbanizace, přibližně 60 % obyvatel žije v městských oblastech.
V Chorvatsku existují některé regionální rozdíly v oblasti demografických ukazatelů. Například v regionu Istrii a v okolí Záhřebu je průměrný věk obyvatel vyšší než v jiných regionech.
Památky UNESCO: 10
- Starobylé město Dubrovník (1979) – Dubrovník je jedním z nejkrásnějších měst na jadranském pobřeží a je známý pro své historické a kulturní památky, jako jsou hrady, kostely a paláce.
- Národní park Plitvická jezera (1979) – Národní park Plitvická jezera je největší a nejstarší národní park v Chorvatsku a je známý pro své krásné vodopády a jezera.
- Historický komplex města Splitu se Šibenikem (1979) – Tento komplex zahrnuje mnoho historických a kulturních památek, jako je například Diokleciánova palác v Splitu a Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku.
- Historické jádro města Trogir (1997) – Trogir je malé město na pobřeží Jaderského moře, které je známé pro své historické památky, jako je například Katedrála sv. Lovřínce.
- Starobylé a pralesní bučiny Karpatských hor (2007) – Salona bylo v minulosti významné město římské provincie Dalmácie a zbytky této historie můžete vidět v Solinu. Tato oblast je známá pro své malebné krajiny, starobylé městečka a pláže.
- Bazilika svatého Eufrazia (1997) – Tento komplex se nachází v malém přímořském městě Poreč v Chorvatsku. Stavby, které tvoří tento komplex, jsou z 6. století a jsou příkladem raně křesťanské architektury a umění.
- Stećci (2016) – Středověké kamenné hrobky a pohřební náhrobky, které jsou zdobeny různými ornamenty a reliéfy.
- Katedrála sv. Jakuba ve Šibeniku (2000) – Tato katedrála je jednou z nejvýznamnějších památek v Šibeniku a je známá pro svou architekturu a umělecká díla.
- Benátské obranné stavby z období 15. až 17. století: Stato da Terra (2017) – Zahrnuje sérii obranných struktur postavených Benátskou republikou během 16. a 17. století. Tyto opevnění byla vybudována k ochraně území Benátské republiky
- Venkovské stavby na poloostrově Stari Grad na ostrově Hvar (2008) – Tato oblast je známá pro své starobylé farmy a krajinné prvky, které jsou dokladem středověkého venkovského života v této oblasti.
Národní parky: 8
- Národní park Brijuni
- Národní park Kornati
- Národní park Krka
- Národní park Mljet
- Národní park Paklenica
- Národní park Plitvická jezera
- Národní park Risnjak
- Národní park Severni Velebit