FINSKO

Datum vzniku: 6. prosince 1917

Stručné dějiny chronologicky:

    1. století: První zmínky o Finsku v písemných pramenech.
  • 1155: Vznik prvního finského biskupství v Turku.
  • 1323: Finsko se stává součástí Švédska.
  • 1809: Finsko se stává součástí Ruského impéria po finské válce mezi Švédskem a Ruskem.
  • 1917: Finsko vyhlásilo nezávislost na Rusku po únorové revoluci.
  • 1918: Finská občanská válka mezi Rudými a Bílými, vyhráli Bílí a Finsko se stalo republikou.
  • 1939: Zimní válka s Ruskem, kterou Finsko prohrálo.
  • 1941: Pokus o znovudobytí Finska Sovětským svazem během druhé světové války.
  • 1944: Vídeňský mír ukončil válku mezi Finskem a Sovětským svazem a přidělil Finsku území Karelského poloostrova.
  • 1955: Finsko vstoupilo do OSN.
  • 1995: Finsko vstoupilo do Evropské unie.
  • 2018: Finsko slaví 100 let nezávislosti.

 

Mezinárodní zkratka: FIN

 

Měna: euro  (EUR)

Finsko přijalo euro jako svou oficiální měnu 1. ledna 2002.

 

Internetová doména: .fi

 

Telefonní předvolba: +358

 

Časové pásmo: + 2 GMT

 

Geografie:

Finsko je země nacházející se na severu Evropy a je obklopeno Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem. Hraničí se Švédskem na západě, Norskem na severozápadě, Ruskem na východě a Estonskem na jihu přes Finský záliv.

 

Nejvyšší vrchol: Halti 1328 m n.m.

Nejvyšším vrcholem Finska je Halti s výškou 1 324 metrů nad mořem. Nachází se v pohoří Ylläs, které leží v blízkosti města Äkäslompolo v severozápadní části Finska, nedaleko hranice se Švédskem. Halti je oblíbeným turistickým cílem, nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu a je možné se na něj vystoupat pěšky nebo na lyžích v zimním období.

 

Podnebí:

Finsko má převážně kontinentální podnebí s mrazy v zimě a mírnými léty. Podnebí je silně ovlivněno polohou země na severu Evropy a blízkostí Baltského moře a Atlantiku.

Zimy v Finsku jsou chladné, s teplotami klesajícími pod -20°C a v některých částech země i pod -30°C. Sníh leží obvykle od listopadu do dubna a sněhová pokrývka dosahuje hloubky až 50 cm nebo více. Na severu Finska jsou zimy delší a ještě chladnější než na jihu.

Léta v Finsku jsou poměrně mírná s teplotami v průměru kolem 20°C, ale mohou být velmi teplá s teplotami přesahujícími 30°C, zejména v jižních oblastech. Léta jsou také obdobím tzv. bílých nocí, kdy slunce nezapadá pod obzor a je viditelné i v noci.

V průběhu roku jsou v Finsku výrazné rozdíly v délce denního světla. V zimě je den velmi krátký, zejména na severu země, kde slunce někdy vůbec nevychází. Naopak v létě jsou dny velmi dlouhé a slunce nezapadá pod obzor. Celkově lze říci, že klima Finska je chladné a vlhké s výraznými sezónními rozdíly v teplotách a délce denního světla.

 

Fauna a flora:

Finsko má bohatou a rozmanitou přírodu s mnoha druhy rostlin a zvířat. Díky svému severnímu položení se v Finsku vyskytují především druhy, které jsou dobře přizpůsobené chladnému a suchému podnebí.

V lesích, které pokrývají přibližně tři čtvrtiny území Finska, rostou především borovice, smrky, břízy, duby a olše. V lesích se také vyskytují lesní plody, jako jsou borůvky, brusinky a maliny. V severní části země se nachází tundra, která je pokryta mechovými polštáři, lišejníky a bylinami.

Mezi typická zvířata Finska patří losi, sobi, medvědi, rysi, vlci a lišky. V okolí jezer a vodních toků žijí bobři, vydra říční, lososi a různé druhy ryb. Na pobřežích Baltského moře a Finského zálivu žijí tuleňi, kormoráni a různé druhy ryb a korýšů.

Finsko si dává záležet na ochraně své přírody a má mnoho národních parků a chráněných oblastí, kde jsou chráněny vzácné druhy rostlin a zvířat.

 

Zemědělství:

Převážná část zemědělské půdy se nachází v jižní a jihozápadní části země, kde jsou klimatické podmínky příznivější pro zemědělství.

Mezi nejvýznamnější plodiny pěstované ve Finsku patří obilí, brambory, cukrová řepa, ovoce a zelenina. V posledních letech se také zvyšuje pěstování biologických plodin. Finsko je také významným producentem mléka a mléčných výrobků.

Vzhledem k velkému množství jezer a vodních toků v zemi, je také rybolov důležitým zdrojem potravy a obživy pro mnoho lidí. Významnými druhy ryb jsou losos, síh, pstruh a štika.

 

Těžba surovin:

Finsko má bohaté přírodní zdroje, včetně nerostných surovin, které jsou využívány pro průmyslové účely. Nejdůležitější surovinou v Finsku je dřevo, které se používá k výrobě papíru, dřevěného nábytku, stavebních materiálů a dalších produktů.

Další důležitou surovinou je kovová ruda, zejména železná ruda, která se těží v severních částech země. Finsko má také značné zásoby mědi, niklu a chromu.

V posledních letech se rozvíjí těžba minerálních surovin, jako jsou mramor, grafit, křemen a slída. Finsko má také značné zásoby uranu, ale těžba uranové rudy je zakázána z důvodu environmentálních obav.

Finsko má také značné zásoby ropy a plynu, ale v současné době se využívají převážně dovozy, ačkoli se v poslední době Finsko snaží zvýšit vlastní těžbu.

 

Průmysl:

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří dřevozpracující průmysl, kovovýroba, strojírenství, elektrotechnický průmysl a chemický průmysl.

Dřevozpracující průmysl je největším průmyslovým odvětvím ve Finsku a zabývá se zpracováním dřeva na papír, dřevěné desky, nábytek a další výrobky. Finsko je největším vývozcem papíru a dřeva v Evropě.

Kovovýroba je dalším významným průmyslovým odvětvím ve Finsku. Zabývá se výrobou kovových výrobků pro strojírenství, elektroniku, stavebnictví a dopravu. Mezi významné finské výrobce kovových výrobků patří například společnost Outokumpu, která se specializuje na výrobu nerezových ocelí.

Strojírenství je dalším významným průmyslovým odvětvím ve Finsku, které se zabývá výrobou strojů, zařízení a nástrojů pro průmyslové a technické účely. Mezi finské výrobce patří například společnost Wärtsilä, která se specializuje na výrobu motorů pro lodě a generátory.

Elektrotechnický průmysl se zabývá výrobou elektronických a elektrotechnických zařízení, jako jsou například mobilní telefony, počítače a elektronické komponenty. Mezi finské výrobce patří například společnosti Nokia, která se specializuje na výrobu mobilních telefonů, a společnost TietoEVRY, která se zabývá informačními technologiemi.

Chemický průmysl se zabývá výrobou chemických látek, plastů, barviv a dalších chemických výrobků. Mezi finské výrobce patří například společnost Kemira, která se specializuje na výrobu chemických látek pro průmyslové účely.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, věda a výzkum, informační technologie, doprava, telekomunikace

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Finsko láká turisty svou krásnou přírodou, mnoha jezery, lesy, fjordy a divokou tundrou. Finsko je také známé svými zimními sporty, jako jsou lyžování, snowboarding a jízda na sněžnicích.

Mezi nejpopulárnější turistické atrakce patří například město Helsinki, které nabízí mnoho kulturních a historických památek, jako je Katedrála Uspenskij, Senátní náměstí a hrad Suomenlinna, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Finsko také nabízí mnoho aktivit pro milovníky přírody, jako jsou túry, rybaření, kajakářské a kanoeistické výlety a v zimě pak lyžování, jízda na sněžnicích a pozorování polárních září.

Finsko je také známé pro své lázně a sauny, které jsou důležitou součástí finské kultury. Lázně a sauny nabízejí turistům možnost relaxace a odpočinku po dlouhém dni stráveném v přírodě.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Finsko je parlamentní republikou s víceúrovňovým systémem správy. Hlava státu je prezident, který je volen na šestileté období. Prezident má především symbolické pravomoci, jako je podepisování zákonů a jmenování vlády.

Skutečná moc je v rukou parlamentu, který se nazývá Eduskunta. Eduskunta má 200 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Parlament má široké pravomoci, včetně schvalování zákonů, schvalování rozpočtu a volby premiéra.

Vláda je vedená premiérem, který je jmenován prezidentem a potvrzen parlamentem. Vláda má výkonnou moc a odpovědnost za vedení země.

Finsko je rozděleno do 19 regionů, které mají určitou míru samosprávy a odpovědnosti za místní správu. Každý region má svého guvernéra, který je jmenován prezidentem.

Finsko je také členem Evropské unie a má aktivní účast na mezinárodních organizacích, jako je OSN, OECD a WTO.

 

Hlavní město: Helsinky

Helsinky jsou hlavní město Finska a zároveň největší město v zemi s populací přibližně 650 000 obyvatel. Nachází se na jižním pobřeží Finska, na poloostrově mezi Finským zálivem a jezerem Helsinským.

Jsou kulturním, ekonomickým a politickým centrem Finska. Město nabízí mnoho historických a kulturních památek, jako je například Katedrála Uspenskij, Senátní náměstí, Helsinská katedrála a hrad Suomenlinna, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Helsinki je také domovem mnoha muzeí, galerií a divadel.

Helsinki jsou také významným obchodním a finančním centrem. Ve městě sídlí mnoho významných finských společností, jako je například Nokia, Finnair a Wärtsilä. Helsinki je také důležitým přístavem pro obchod a dopravu, s přímými spojeními do mnoha evropských měst.

Proslulé jsou svým moderním designem a architekturou. V centru města se nachází mnoho moderních budov, jako je například Helsinské hlavní nádraží, Kiasma – muzeum moderního umění, Finlandia-talo – kulturní centrum, a novější budovy, jako je například kancelářská budova Kamppi a moderní obytné bloky.

 

Rozloha: 338 145 KM2

 

Počet obyvatel: 5 630 000  (2022)

Obyvatelé Finska jsou převážně etničtí Finové, kteří tvoří asi 87% populace. Zbytek populace tvoří zejména Švédové, Rusové, Samiové a Romové.

Finsko má poměrně nízkou míru urbanizace, asi 85% obyvatelstva žije ve městech a městečkách. Největším městem je Helsinki, které má přibližně 650 000 obyvatel, následované Tampere, Turku a Oulu.

Finsko má vysokou úroveň vzdělání, asi 99% obyvatelstva dokončí základní vzdělání a 86% obyvatel má střední vzdělání. Finsko také má vysokou úroveň životního standardu a je často řazeno mezi nejlepší země na světě v žebříčcích kvality života.

Finsko má oficiální jazyky, finštinu a švédštinu. Finština je nejrozšířenějším jazykem a mluví jí asi 87% populace. Švédština je druhým nejrozšířenějším jazykem a mluví jí asi 5,5% populace.

 

Památky UNESCO: 7

  1. Katedrála v Turku (1991) – gotická katedrála z 13. století, která byla jednou z prvních křesťanských staveb ve Finsku.
  2. Hrad Suomenlinna v Helsinkách (1991) – námořní pevnost z 18. století, která byla postavena na skupině ostrovů u Helsinek.
  3. Starověké vesnice Sami v severním Finsku (1996) – archeologické naleziště s pozůstatky středověkých vesnic Sámového lidu v severním Finsku.
  4. Petäjävesi Old Church (1994) – dřevěný kostel z 18. století, postavený v Petäjävesi, který je považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů finského národního stylu architektury.
  5. Verla Groundwood and Board Mill (1996) – dřevěná papírna a továrna na desky z 19. století, nacházející se v Jižním Finsku, která je dokladem vývoje finského dřevozpracování.
  6. Oulanka National Park (2006) – národní park v severním Finsku, který je známý svými divokými řekami, kaňony a vodopády.
  7. Kvarken Archipelago (2006) – soustava ostrovů a ostrůvků, nacházejících se v Botnickém zálivu mezi Finskem a Švédskem, které se neustále vznášejí a klesají v důsledku pohybu ledovců.

 

Národní parky: 40

  1. Národní park Archipelago
  2. Národní park Bothnian Bay
  3. Národní park Ekenäs Archipelago
  4. Národní park Helvetinjärvi
  5. Národní park Hiidenportti
  6. Národní park Hossa
  7. Národní park Isojärvi
  8. Národní park Kauhaneva-Pohjankangas
  9. Národní park Koli
  10. Národní park Kolovesi
  11. Národní park Kurjenrahka
  12. Národní park Lauhanvuori
  13. Národní park Lemmenjoki
  14. Národní park Leivonmäki
  15. Národní park Linnansaari
  16. Národní park Nuuksio
  17. Národní park Oulanka
  18. Národní park Pallas-Yllästunturi
  19. Národní park Patvinsuo
  20. Národní park Perämeri
  21. Národní park Petkeljärvi
  22. Národní park Pyhä-Häkki
  23. Národní park Pyhä-Luosto
  24. Národní park Repovesi
  25. Národní park Riisitunturi
  26. Národní park Rokua
  27. Národní park Salamajärvi
  28. Národní park Seitseminen
  29. Národní park Sipoonkorpi
  30. Národní park Syöte
  31. Národní park Tiilikkajärvi
  32. Národní park Torronsuo
  33. Národní park Urho Kekkonen
  34. Národní park Valkmusa
  35. Národní park Vätsäri
  36. Národní park Ylläs-Aakenus
  37. Národní park Ähtäri Zoo
  38. Národní park Äkäslompolo-Pallas
  39. Národní park Örö
  40. Národní park Ötökkäkivi-Tammela

 

Svět na dlani eu