FINSKO

Datum vzniku: 6. prosince 1917

Stručná historie chronologicky:

12. století: První zmínky o Finsku v písemných pramenech.

1155: Vznik prvního finského biskupství v Turku.

1323: Finsko se stává součástí Švédska.

1809: Stává se součástí Ruského impéria po finské válce mezi Švédskem a Ruskem.

1917: Vyhlásilo nezávislost na Rusku po únorové revoluci.

1918: Finská občanská válka mezi Rudými a Bílými, vyhráli Bílí a Finsko se stalo republikou.

1939: Zimní válka s Ruskem, kterou Finsko prohrálo.

1941: Pokus o znovudobytí Finska Sovětským svazem během druhé světové války.

1944: Vídeňský mír ukončil válku mezi Finskem a Sovětským svazem a přidělil Finsku území Karelského poloostrova.

1955: Finsko vstoupilo do OSN.

1995: Vstup do Evropské unie.

2018: Finsko slaví 100 let nezávislosti.

 

Mezinárodní zkratka: FIN

 

Měna: euro  (EUR)

Finsko přijalo euro jako svou oficiální měnu 1. ledna 2002. Před eurem se v zemi platilo finskou marrkou.

 

Internetová doména: .fi

 

Telefonní předvolba: +358

 

Časové pásmo: + 2 GMT

 

Geografie:

Finsko je země nacházející se na severu Evropy a je obklopeno Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem.

Hraničí se Švédskem na západě, Norskem na severozápadě, Ruskem na východě a Estonskem na jihu přes Finský záliv.

Země je známá svými tisíci jezery, z nichž největší je jezero Saimaa. Celkově je ve Finsku více než 180 000 jezer, která tvoří významnou součást finské krajiny.

Na jihu je země spíše rovinatá, zatímco na severu se nachazí výšiny a pohoří jako například Ylläs, Saariselkä a Levi.

 

Nejvyšší vrchol: Halti 1324 m n.m.

Nachází se v pohoří Ylläs, které leží v blízkosti města Äkäslompolo v severozápadní části Finska, nedaleko hranic se Švédskem.

Hora je také známá tím, že vrchol hory leží na finsko-norské hranici. Skutečný vrchol Halti je sice na norském území, ale vrcholová část hory je přístupná z Finska.

Nabízí jak možnost turistiky v létě, tak možnost lyžování v zimním období.

 

Podnebí:

Finsko má převážně kontinentální podnebí s mrazy v zimě a mírnými léty. Podnebí je silně ovlivněno polohou země na severu Evropy a blízkostí Baltského moře a Atlantiku.

Zimy jsou chladné, s teplotami klesajícími pod -20°C a v některých částech země i pod -30°C. Sníh je obvykle od listopadu do dubna a sněhová pokrývka dosahuje hloubky až 50 cm nebo více. Na severu jsou zimy delší a ještě chladnější než na jihu.

Léta jsou poměrně mírná s teplotami v průměru kolem 20°C, ale mohou být velmi teplá s teplotami přesahujícími 30°C, zejména v jižních oblastech. Léta jsou také obdobím tzv. bílých nocí, kdy slunce nezapadá pod obzor a je viditelné i v noci.

V průběhu roku jsou ve Finsku výrazné rozdíly v délce denního světla. V zimě je den velmi krátký, zejména na severu země, kde slunce někdy vůbec nevychází. Naopak v létě jsou dny velmi dlouhé a slunce nezapadá pod obzor.

 

Fauna a flora:

Finsko má bohatou a rozmanitou přírodu s mnoha druhy rostlin a zvířat. Díky svému severnímu položení se v Finsku vyskytují především druhy, které jsou dobře přizpůsobené chladnému a suchému podnebí.

V lesích, které pokrývají přibližně tři čtvrtiny území Finska, rostou především borovice, smrky, břízy, duby a olše. V lesích se také vyskytují lesní plody, jako jsou borůvky, brusinky a maliny. V severní části země se nachází tundra, která je pokryta mechovými polštáři, lišejníky a bylinami.

Mezi typická zvířata Finska patří losi, sobi, medvědi, rysi, vlci a lišky. V okolí jezer a vodních toků žijí bobři, vydra říční, lososi a jiné ryby. Na pobřežích Baltského moře a Finského zálivu žijí tuleňi, kormoráni a různé druhy ryb a korýšů.

Finsko si dává záležet na ochraně své přírody a má mnoho národních parků a chráněných oblastí, kde jsou chráněny vzácné druhy rostlin a zvířat.

 

Zemědělství:

Převážná část zemědělské půdy se nachází v jižní a jihozápadní části země, kde jsou klimatické podmínky příznivější pro zemědělství.

Mezi nejvýznamnější plodiny pěstované ve Finsku patří obilí, brambory, cukrová řepa, ovoce a zelenina. Země je také významným producentem mléka a mléčných výrobků.

Vzhledem k velkému množství jezer a vodních toků v zemi, je také rybolov důležitým zdrojem potravy a obživy pro mnoho lidí. Významnými druhy ryb jsou losos, síh, pstruh a štika.

 

Těžba surovin:

Finsko má bohaté přírodní zdroje, včetně nerostných surovin, které jsou využívány pro průmyslové účely. Nejdůležitější surovinou je dřevo, které se používá k výrobě papíru, dřevěného nábytku, stavebních materiálů a dalších produktů.

Další důležitou surovinou je kovová ruda, zejména železná ruda, která se těží v severních částech země. Země má také značné zásoby mědi, niklu a chromu.

Rozvíji se zde i těžba minerálních surovin, jako jsou mramor, grafit, křemen a slída. Země má také značné zásoby uranu, ale těžba uranové rudy je zakázána z důvodu environmentálních obav.

 

Průmysl:

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří dřevozpracující průmysl, kovovýroba, strojírenství, elektrotechnický průmysl a chemický průmysl. Finsko je největším vývozcem papíru a dřeva v Evropě. Kovovýroba je dalším významným průmyslovým odvětvím ve Finsku. Zabývá se výrobou kovových výrobků pro strojírenství, elektroniku, stavebnictví a dopravu.

Mezi finské výrobce strojů, zařízení a nástrojů patří například společnost Wärtsilä, která se specializuje na výrobu motorů pro lodě a generátory.

Do elektrotechnického průmyslu patří například společnost Nokia, která se specializuje na výrobu mobilních telefonů, a společnost TietoEVRY, která se zabývá informačními technologiemi.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, věda a výzkum, informační technologie, doprava, telekomunikace

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Mezi nejpopulárnější turistické atrakce patří například hlavní město Helsinki. Finsko také nabízí mnoho aktivit pro milovníky přírody, jako jsou túry, rybaření, kajakářské výlety a v zimě pak lyžování, jízda na sněžnicích a pozorování polárních září.

Finsko je také známé pro své lázně a sauny, které jsou důležitou součástí finské kultury. Lázně a sauny nabízejí turistům možnost relaxace a odpočinku po dlouhém dni stráveném v přírodě.

 

Waterparky ve Finsku:

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Finsko je parlamentní republikou s víceúrovňovým systémem správy. Hlava státu je prezident, který je volen na šestileté období. Prezident má především symbolické pravomoci, jako je podepisování zákonů a jmenování vlády.

Skutečná moc je v rukou parlamentu, který se nazývá Eduskunta. Eduskunta má 200 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Parlament má široké pravomoci, včetně schvalování zákonů, schvalování rozpočtu a volby premiéra. Vláda je vedená premiérem, který je jmenován prezidentem a potvrzen parlamentem. Vláda má výkonnou moc a odpovědnost za vedení země.

Země je rozděleno do 19 regionů, které mají určitou míru samosprávy a odpovědnosti za místní správu. Každý region má svého guvernéra, který je jmenován prezidentem.

Finsko je také členem Evropské unie a má aktivní účast na mezinárodních organizacích, jako je OSN, OECD a WTO.

 

Hlavní město: Helsinky

Helsinky jsou hlavní město Finska a zároveň největší město v zemi s populací přibližně 650 000 obyvatel. Nachází se na jižním pobřeží, na poloostrově mezi Finským zálivem a jezerem Helsinským. Nabízí mnoho historických a kulturních památek, jako je například Katedrála Uspenskij, Senátní náměstí, Helsinská katedrála a hrad Suomenlinna. Město je také domovem mnoha muzeí, galerií a divadel.

Helsinky jsou také významným obchodním a finančním centrem. Ve městě sídlí mnoho významných finských společností, jako je například Nokia, Finnair a Wärtsilä. Helsinki je také důležitým přístavem pro obchod a dopravu, s přímými spojeními do mnoha evropských měst.

Proslulé je svým moderním designem a architekturou. V centru města se nachází mnoho moderních budov, jako je například Helsinské hlavní nádraží, Kiasma – muzeum moderního umění, Finlandia-talo – kulturní centrum, a novější budovy, jako je například kancelářská budova Kamppi a moderní obytné bloky.

 

Rozloha: 338 145 km2

 

Počet obyvatel: 5 630 000  (2022)

Obyvatelé Finska jsou převážně etničtí Finové, kteří tvoří asi 87% populace. Zbytek populace tvoří zejména Švédové, Rusové, Samiové a Romové.

Asi 85% obyvatelstva žije ve městech a městečkách. Největší jsou Helsinky, následované Tampere, Turku a Oulu.

Země má vysokou úroveň vzdělání, asi 99% obyvatelstva dokončí základní vzdělání a 86% obyvatel má střední vzdělání. Finsko také má vysokou úroveň životního standardu a je často řazeno mezi nejlepší země na světě v žebříčcích kvality života.

Stát má oficiální jazyky, finštinu a švédštinu. Finština je nejrozšířenějším jazykem a mluví jí asi 87% populace. Švédština je druhým nejrozšířenějším jazykem a mluví jí asi 5,5% populace.

 

Památky UNESCO: 7

 

1. Sammallahdenmäki (1999) – Pohřebiště z doby bronzové nedaleko finského městečka Lappi v provincii Satakunta.
2. Hrad Suomenlinna v Helsinkách (1991) – Námořní pevnost z 18. století, která byla postavena na skupině ostrovů u Helsinek.
3. Struveho geodetický oblouk (2005) – Síť triangulačních bodů, které se táhnou přes deset zemí od severu Evropy až na Kavkaz.
4. Starý kostel Petäjävesi (1994) – Dřevěný kostel z 18. století, postavený v Petäjävesi, který je považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů finského národního stylu architektury.
5. Verla Groundwood and Board Mill (1996) – Dřevěná papírna a továrna na desky z 19. století, nacházející se v Jižním Finsku, která je dokladem vývoje finského dřevozpracování.
6. Stará Rauma (1991) – Historická část města Rauma ve Finsku. Je to jedno z nejlépe zachovaných středověkých centrálních měst, známé svými úzkými kamennými uličkami, malebnými domy a historickými budovami.
7. Kvarken Archipelago (2000) – Soustava ostrovů a ostrůvků, nacházejících se v Botnickém zálivu mezi Finskem a Švédskem, které se neustále vznášejí a klesají v důsledku pohybu ledovců.

 

Národní parky: 41

 

1. Národní park Archipelago
2. Národní park Bothnian Bay
3. Národní park Bothnian Sea
4. Národní park Ekenäs Archipelago
5. Národní park Gulf of Finland
6. Národní park Helvetinjärvi
7. Národní park Hiidenportti
8. Národní park Hossa
9. Národní park Isojärvi
10. Národní park Kauhaneva-Pohjankangas
11. Národní park Koli
12. Národní park Kolovesi
13. Národní park Kurjenrahka
14. Národní park Lauhanvuori
15. Národní park Lemmenjoki
16. Národní park Liesjärvi
17. Národní park Leivonmäki
18. Národní park Linnansaari
19. Národní park Nuuksio
20. Národní park Oulanka
21. Národní park Pallas-Yllästunturi
22. Národní park Patvinsuo
23. Národní park Petkeljärvi
24. Národní park Puurijärvi and Isosuo
25. Národní park Pyhä-Häkki
26. Národní park Pyhä-Luosto
27. Národní park Päijänne
28. Národní park Repovesi
29. Národní park Riisitunturi
30. Národní park Rokua
31. Národní park Salla
32. Národní park Salamajärvi
33. Národní park Seitseminen
34. Národní park Sipoonkorpi
35. Národní park Southern Konnevesi
36. Národní park Syöte
37. Národní park Teijo
38. Národní park Tiilikkajärvi
39. Národní park Torronsuo
40. Národní park Urho Kekkonen
41. Národní park Valkmusa