ISLAND

Datum vzniku: 17. června 1944

9. století: První osídlení Islandu norskými vikingskými osadníky.

930: Vznik Althingu, což byla první parlamentní instituce na světě.

13. století: Island se stává součástí Norska a později Dánska.

17. století: Island je pod silným vlivem dánského absolutismu a těžkých ekonomických podmínek.

19. století: Národní obrození a snahy o vytvoření samostatného státu.

1918: Island získává omezenou nezávislost jako součást Dánského království.

1944: Vyhlášení Islandu za samostatný stát a založení republiky.

20. století: Island se stává moderní demokratickou společností, rozvíjí se průmysl, turistika a zemědělství.

21. století: Island čelí různým výzvám, jako jsou změny klimatu, ekonomické výzvy a migrace.

 

Mezinárodní zkratka: IS

 

Měna: islandská koruna  (ISK)

Koruna je rozdělena do 100 aurarů, ale kvůli inflaci a omezenému používání mincí se používají hlavně bankovky.

 

Internetová doména: .is

 

Telefonní předvolba: +354

 

Časové pásmo: – 1 GMT

 

Geografie:

Island je ostrovní země v severním Atlantiku. Nachází se mezi Grónskem a Norskem, přibližně 300 km východně od Grónska a 1000 km západně od Norska. Je to největší ostrov v Evropě a 18. největší na světě.

Island je převážně hornatý, s množstvím sopečných a geotermálních aktivit. Island je také bohatý na ledovce, z nichž největší je Vatnajökull na jihovýchodě.

Na Islandu se nachází mnoho jezer, řek a vodopádů, včetně slavného Gullfossu.

 

Nejvyšší vrchol: Hvannadalshnjúkur 2110 m n.m.

Nejvyšší vrchol Islandu je Hvannadalshnúkur, který se nachází v pohoří Öræfajökull na jihovýchodě země. Je nejen nejvyšší horou Islandu, ale také nejvyšší horou celého severního Atlantiku.

Hvannadalshnúkur se nachází v národním parku Vatnajökull, kde se nachází také největší ledovec v Evropě, který nese stejný název. Horu Hvannadalshnúkur lze zdolat pouze s průvodcem a je to významný cíl pro horolezce z celého světa.

 

Podnebí:

Island má velmi chladné a vlhké podnebí, což je způsobeno jeho položením poblíž arktického kruhu. Podnebí Islandu je ovlivněno Golfským proudem, což způsobuje mírnější teploty v porovnání s jinými oblastmi na stejné zeměpisné šířce.

Letní teploty se pohybují v průměru mezi 10-13 °C, s maximálními teplotami kolem 20-25 °C v nejteplejších měsících. Zimy jsou mírné, s průměrnými teplotami kolem -1 až -5 °C. V některých oblastech mohou být teploty mnohem nižší, především v horách a na východním pobřeží.

Na Islandu je velmi vysoká vlhkost a průměrné srážky jsou kolem 1 500 mm ročně, s nejvíce srážkami v horských oblastech a na jižním pobřeží. Na severu a ve vnitrozemí je srážkově chudší, ale i tam může být mnoho deštivých dnů během roku.

Další charakteristickou vlastností podnebí Islandu jsou velmi krátké zimní dny a dlouhé letní dny. Během polární noci v zimě se na některých místech na Islandu slunce neobjeví téměř 24 hodin, naopak během polárního dne v létě je slunce viditelné v průběhu celého dne a noci.

 

Fauna a flora:

Mezi původními zvířaty na Islandu nalezneme především různé druhy ptáků, jako jsou racek obecný, alkoun úhorní, kajka obojživelná a ledňáček říční. Na pobřeží lze občas spatřit i tuleně nebo velryby, kteří sem připlují ze severního Atlantiku.

Flóra Islandu je velmi chudá, převládají zde rostliny jako jsou mechy, lišejníky a trávy. V nižších polohách se nacházejí řídké lesy, především břízy, topoly a osiky. Na Islandu se také nacházejí velké oblasti rašelinišť, které jsou významným zdrojem paliva pro místní obyvatele.

 

Zemědělství:

Přestože jsou zde některé zemědělské plodiny a zvířata pěstována již od doby osídlení, zemědělství na Islandu se v posledních letech zaměřuje více na produkci biopotravin a udržitelné hospodaření.

Hlavní zemědělskou plodinou na Islandu jsou brambory, které jsou pěstovány v teplých geotermálních oblastech. Dále se zde pěstuje řepa cukrová, ječmen, pšenice, zelenina a ovoce. Ovce jsou také důležitou součástí zemědělské produkce na Islandu, s počtem ovcí převyšujícím počet obyvatel.

Rybolov je další důležitou činností v zemědělství Islandu, především lov tresky, sleďů a lososů. V posledních letech se také rozvíjí produkce biopotravin a ekologického zemědělství.

Zemědělská produkce na Islandu je omezena přírodními podmínkami a omezenými zdroji, což vede k vyšším cenám potravin. Nicméně, Island má vysoké standardy v oblasti potravinářské bezpečnosti a ochrany životního prostředí, což přispívá k vysoké kvalitě produktů, které jsou vyváženy do zahraničí.

 

Těžba surovin:

Těžba surovin na Islandu je omezena, ale některé nerostné suroviny jsou těženy a využívány pro průmyslové účely. Nejdůležitější nerostnou surovinou na Islandu je geotermální energie, která se využívá pro vytápění a výrobu elektřiny.

Dále se zde těží zejména křemen pro výrobu skla a keramiky, olivín pro výrobu stavebního materiálu a zemské plyny pro výrobu elektrické energie. Také se zde těží ryolit, který se používá pro výrobu kamenné vlny a žulu, která se využívá jako stavební kámen.

V posledních letech se také rozvíjí těžba minerálů v mořských oblastech okolo Islandu, jako jsou polymetalické sulfidové rudy, které obsahují kovy jako zinek, měď a olovo.

 

Průmysl:

Nejdůležitějšími odvětvími průmyslu na Islandu jsou potravinářský průmysl, strojírenství a elektrotechnika.

Potravinářský průmysl zahrnuje zpracování ryb, maso a mléčné výrobky, s důrazem na ekologickou a tradiční produkci. Významným průmyslovým odvětvím je také výroba hliníku, která využívá zemských plynů a geotermální energie.

Strojírenství a elektrotechnika jsou dalšími významnými odvětvími průmyslu na Islandu, kde se vyrábějí různé stroje a elektrotechnické výrobky, včetně geotermálních a větrných elektráren. Dále se zde vyrábí různé chemické produkty, výbušniny a kosmetiku.

Na Islandu je také rozvinut turistický průmysl, který se zaměřuje na ekoturistiku a udržitelnou turistiku. Turistický průmysl poskytuje mnoho pracovních příležitostí a přispívá k rozvoji ekonomiky země.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: cestovní ruch, bankovnictví, informační technologie, námořní a letecká doprava, věda, výzkum a vzdělání

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Island je známý svými přírodními krásami, jako jsou sopečné vrcholy, gejzíry, ledovce a krásné pláže, a také svým bohatým kulturním dědictvím.

Mezi nejnavštěvovanější místa na Islandu patří například hlavní město Reykjavík, národní park Vatnajökull, Modrá laguna, Geysir a Gullfoss, Skógafoss, národní park Þingvellir a ledovec Jökulsárlón.

Islandský turistický průmysl se zaměřuje především na ekoturistiku a udržitelnou turistiku, což znamená, že se snaží minimalizovat dopady na přírodu a podporovat místní kulturu a ekonomiku. Kromě toho, turistická infrastruktura na Islandu je velmi dobře vyvinutá a poskytuje mnoho možností pro různé druhy aktivit, jako jsou turistické výlety, jízda na koni, turistika, cykloturistika a další.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Island je parlamentní republikou s demokratickým zřízením. Hlavní zákonodárný orgán země je Althingi, který se skládá ze dvou komor – Sněmovny reprezentantů a Senátu. Sněmovna reprezentantů má 63 členů volených na čtyřleté období, zatímco Senát má 9 členů volených na dobu neomezenou.

Výkonnou moc má prezident, který je volen přímo lidem na čtyřleté období a může být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí období. Prezident má omezené pravomoci a jeho role je spíše reprezentativní.

Island je rozdělen do 8 regionů, které se dále skládají z 23 obcí. Každá obec má svůj vlastní zastupitelský orgán, který zastupuje místní obyvatelstvo a spravuje obecní záležitosti.

Soudní moc na Islandu je nezávislá a je zajišťována Nejvyšším soudem, nižšími soudy a speciálními soudy pro specifické oblasti, jako je například soud pro pracovní spory.

Islandské státní zřízení je charakterizováno svou otevřeností a transparentností a Island je také známý svou vysokou mírou politické stability a nízkou mírou korupce.

 

Hlavní město: Reykjavík

Reykjavík je hlavní a největší město Islandu, které se nachází na západním pobřeží země u zálivu Faxaflói. Město má přibližně 130 000 obyvatel.

V Reykjavíku se nachází mnoho turistických atrakcí, jako jsou například Národní muzeum Islandu, katedrála Krists konungs, Tjörnin – centrální jezero města, Harpa – moderní koncertní síň, botanická zahrada a mnoho dalších. Nejznámějšími památkami v Reykjavíku jsou však především jeho významné kulturní instituce jako jsou Národní knihovna, Islandské divadlo, Reykjavík Art Museum a mnoho dalších.

Reykjavík je také důležitým hospodářským centrem, kde se nachází řada významných průmyslových a finančních společností. Město má dobře vyvinutou infrastrukturu a nabízí mnoho možností pro zábavu, nakupování a stravování, včetně řady barů, restaurací a obchodů.

V Reykjavíku se také nachází řada univerzit a vysokých škol, jako je například University of Iceland, Reykjavik University a Iceland Academy of the Arts, což dělá z města významné centrum pro vzdělání a výzkum.

 

Rozloha: 103 125 km2

 

Počet obyvatel: 377 000 (2022)

Přibližně 2/3 obyvatel žije v hlavním městě Reykjavíku a jeho okolí.

Většina obyvatel má islandský původ a hovoří islandským jazykem, což je národní jazyk země. Islandská kultura je silně ovlivněna severskými tradicemi a kulturu země charakterizuje důležitost přírody a tradic.

Islanďané jsou obecně velmi vzdělaní a gramotní, a Island má jednu z nejvyšších úrovní gramotnosti na světě. Islanďané mají také vysoký standard života a patří k nejbohatším národům na světě.

Kromě domácího obyvatelstva má Island také poměrně vysoký počet přistěhovalců, zejména z jiných zemí Evropské unie a také z Asie a Ameriky. Islanďané jsou obecně velmi otevření a tolerantní vůči různým kulturám a národnostem, což přispívá k jejich reputaci jako přátelského a vstřícného národa.

 

Památky UNESCO: 3

1. Národní park Þingvellir (2004) – Nachází ve středním Islandu a je známý svým historickým a geologickým významem. Þingvellir byl dříve místem, kde se konal islandský parlament Althingi, a také je místem, kde se setkávají dvě tektonické desky.
2. Ostrov Surtsey (2008) – Jedinečná geologická památka, která vznikla v důsledku sopečné erupce v letech 1963 až 1967. Erupce vytvořila nový ostrov, který byl pojmenován Surtsey podle norského mytologického obra.
3. Ledovec Vatnajökull (2019) – Tento ledovec se nachází v jihovýchodní části Islandu a je největším ledovcem v Evropě. Ledovec je charakteristický svými nádhernými ledovcovými jeskyněmi a ledovcovými jezery, které jsou oblíbeným turistickým cílem.

 

Národní parky: 3

1. Národní park Vatnajökull
2. Národní park Snæfellsjökull
3. Národní park Þingvellir