LITVA

Datum vzniku: 16. února 1918

13. století: Vzniká litevské knížectví a začíná formování litevského etnika.

1386: Litva a Polsko se spojují dynastickým sňatkem mezi velkoknížetem Jogailou a polskou královnou Hedvikou.

14.-16. století: Litevsko-polská unie vytváří personální unii a Litva stává se součástí Polsko-litevského společenství.

1569: Lublinská unie formálně spojuje Polsko a Litvu v jednu federaci pod názvem Polsko-litevská unie.

18. století: Polsko-litevská unie prochází úpadkem a ztrácí suverenitu v důsledku vnějších zásahů ze strany Ruska, Pruska a Rakouska.

1795: Litva je rozdělena mezi Rusko, Prusko a Rakousko v důsledku třetího dělení Polska.

1918: Po první světové válce, dne 16. února 1918, Litva vyhlásila nezávislost na Ruské sovětské federativní socialistické republice.

1920: Po válečných konfliktech s Polskem je uzavřen mír a vzniká Litovská republika.

1940: Sovětský svaz okupuje Litvu a anektuje ji jako Litevskou sovětskou socialistickou republiku.

1941-1944: Litva je okupována Německem během druhé světové války.

1944-1990: Litva je opět součástí Sovětského svazu.

1990: Litva vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu.

1991: Po neúspěšném puči proti nezávislosti Litvy se Sovětský svaz formálně stáhl a Litva obnovuje svou suverenitu.

Od roku 2004: Litva je členem Evropské unie a NATO.

 

Mezinárodní zkratka: LT

 

Měna: euro  (EUR)

Litovský litas byl nahrazen eurem dne 1. ledna 2015, kdy Litva přijala euro jako svou oficiální měnu. Tím se Litva stala 19. členským státem eurozóny, kde se používá euro jako společná měna.

 

Internetová doména: .lt

 

Telefonní předvolba: +370

 

Časové pásmo: + 2 GMT

 

Geografie:

Země hraničí s Lotyšskem na severu, Běloruskem na východě, Polskem a Kaliningradskou oblastí (Ruskem) na jihu. Hlavním městem a největším městem Litvy je Vilnius.

Litva má také přístup k Baltskému moři a má významné přístavy, jako je Klaipėda, který je jedním z největších a nejdůležitějších přístavů v Baltském regionu.

 

Nejvyšší vrchol: Aukštojas 294 m n.m.

Nachází se v severovýchodní části země, poblíž města Anykščiai. Ačkoli Aukštojas není vysoký ve srovnání s vrcholy jiných evropských zemí, je stále považován za nejvyšší bod Litvy.

 

Podnebí:

Litva má převážně mírně kontinentální podnebí s výraznými ročními obdobími. Letní období je mírně teplé a vlhké s průměrnými teplotami kolem 20-25 °C. Jaro je mírné s postupným oteplováním teplot. Podzim je mírný s postupným ochlazováním teplot. Zimy jsou chladné s průměrnými teplotami kolem -5 až 0 °C.

 

Zemědělství:

V Litvě se pěstuje široká škála plodin, včetně obilovin (pšenice, ječmen, žito), brambor, cukrové řepy, olejnin (řepka, slunečnice) a zeleniny. Litva má také rozsáhlé pastviny pro chov dobytka, a proto je také produkce mléka a masa významná.

Kromě tradičního zemědělství je v Litvě rovněž rozvíjeno ekologické zemědělství a farmářské trhy.

 

Těžba surovin:

V Litvě se těží několik surovin. Jednou z nich je jílovec, který se využívá v keramickém průmyslu pro výrobu cihel, dlaždic a keramických výrobků. Dále je Litva známá svými rozsáhlými lesy, což umožňuje těžbu dřeva. V lesích se nachází různé druhy dřeva, jako je borovice, jedle, smrk a dub. Těžba dřeva je důležitá pro dřevozpracující průmysl, výrobu nábytku a stavebnictví. Dalšími surovinami, které se těží v Litvě, jsou například zemní plyn a rašelina. Zemní plyn se využívá jako zdroj energie, zatímco rašelina se využívá především jako palivo a hnojivo v zemědělství.

 

Průmysl:

Potravinářský průmysl je jedním z nejvýznamnějších průmyslových sektorů v Litvě. Zpracovává se maso, mléčné výrobky, obiloviny, cukr, alkoholické i nealkoholické nápoje. Litva je známá svou kvalitní potravinářskou výrobou a exportem potravin.

Dřevozpracující průmysl je dalším významným odvětvím v Litvě. Země má rozsáhlé lesy, které poskytují dřevní suroviny pro výrobu nábytku, dřevěných konstrukcí a dalších dřevařských výrobků.

Chemický průmysl zahrnuje výrobu chemikálií, hnojiv, plastů, barviv a dalších chemických výrobků. Významná chemická průmyslová oblast se nachází v městě Jonava.

Stavebnictví je důležité odvětví, které zahrnuje výstavbu infrastruktury, bytových a komerčních budov. Litva zaznamenala v posledních letech významný rozvoj stavebního průmyslu.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, cestovní ruch

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Vilnius, Kaunas a Klaipėda, hrad Trakai, močály v deltě Němenu, Hora křížů, národní parky Kurská kosa a Dzūkijský

Klaipėda, přístavní město na pobřeží Baltského moře, je vstupní branou na Kuršskou kosu. Tento úzký písečný poloostrov s unikátní přírodní krajinou a písečnými dunami.

Národní park Curonian Spit, který se rozkládá na Kuršské kose, nabízí nádherné pláže, lesy, písečné duny a možnosti pro pěší turistiku, cyklistiku a pozorování ptáků.

Trakai, malebné město na jezeře Galvė, je známé svým Trakaiským hradem, který se nachází na ostrově. Je oblíbenou turistickou atrakcí a nabízí pohled do historie Litevského velkoknížectví.

Palanga, přímořské letovisko, je populární díky svým písečným plážím, Palangskému botanickému parku, muzeu Amber a Palangským lázním.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Hlavním orgánem státní moci je Seimas, jednokomorový parlament, který je složen ze 141 poslanců. Poslanci Seimasu jsou voleni lidem ve všeobecných volbách na čtyřleté volební období.

Výkonnou moc vykonává prezident Litvy, který je hlavou státu. Prezident je volen přímo lidem ve všeobecných volbách na pětileté období. Prezident má pravomoc jmenovat premiéra a schvalovat vládu.

Vláda, vedená premiérem, je odpovědná za řízení denních záležitostí státu a implementaci politik. Premiéra jmenuje prezident, a to na návrh vítězné strany nebo koalice v parlamentních volbách.

Soudní moc v Litvě je nezávislá. Soudní systém je tvořen ústavním soudem, vrchním soudem, okresními soudy a dalšími soudy. Ústavní soud je zodpovědný za ochranu ústavy a výklad zákonů.

 

Hlavní město: Vilnius

Nachází se ve východní části Litvy, nedaleko hranic s Běloruskem. Město má bohatou historii, která sahá až do 14. století. Vilnius byl dlouho hlavním městem Litevského velkoknížectví a hrál důležitou roli ve vývoji litevské kultury a národní identity.

Mezi nejvýznamnější atrakce patří Vilniuský hrad, který je sídlem litevského prezidenta, Katedrála svatého Stanislava a Václava s věží Gediminas, Gediminovský palác, Pohanský palác, Vilniuská univerzita, která je jednou z nejstarších univerzit ve střední a východní Evropě, a mnoho dalších kostelů, muzeí a galerií.

 

Rozloha: 65 300 KM2

 

Počet obyvatel: 2 900 000  (2022)

Většinu obyvatelstva tvoří Litevci, kteří představují zhruba 86 % populace. Menšinové skupiny zahrnují především Poláky, Rusy, Bělorusy a Ukrajince. Mnoho Litevců je koncentrováno ve větších městech, především v hlavním městě Vilniusu a druhém největším městě Kaunas.

Obyvatelstvo Litvy je převážně urbanizované, s většinou obyvatel žijících ve městech.

 

Památky UNESCO: 4

  1. Kurská kosa (2000) – Písečný poloostrov, který se nachází na pobřeží Baltského moře. Táhne se zhruba 98 kilometrů a tvoří přírodní hranici mezi Litvou a Kaliningradskou oblastí v Rusku.
  2. Archeologické naleziště Kernavė (2004) – obsahuje pozůstatky mnoha historických staveb, včetně hradiště, kostela, paláců, domů a dalších budov. Je zde možné vidět zbytky hradních hradeb, kamenného amfiteátru, obytných domů a dalších struktur, které svědčí o bohaté historii místa.
  3. Struveho geodetický oblouk (2005) – Historická památka, která se rozkládá přes deset zemí Evropy, včetně Litvy. Byl vytvořen v 19. století jako mezinárodní geodetický projekt s cílem měřit a mapovat Zemi. Geodetický oblouk byl navržen a realizován švédským geodetem a astronomenem Friedrichem Georgem Wilhelmem von Struvem. Jeho cílem bylo měřit geografickou délku a ověřit tvar a velikost Země.
  4. Historické centrum Vilniusu (1994) – Historické centrum Vilniusu je jedinečné a malebné místo, které představuje bohatou historii a architekturu města. Je plné úzkých kamenných uliček, malebných náměstí, historických kostelů, paláců a budov s různými architektonickými styly.

 

Národní parky: 5

  1. Národní park Aukštaitijo
  2. Národní park Dzūkijos
  3. Národní park Kurská kosa
  4. Národní park Trakai
  5. Žemaitijský národní park