SvětNaDlani.eu – Norsko

NORSKO

Datum vzniku: 17. května 1814

8. až 10. století: Vikingové – Norská historie začíná s vikingy, kteří se stali známými pro své nájezdy a objevy po celé Evropě.

872: První norský král Harald I. Krásnovlasý sjednotil Norsko pod jedním vládcem.

1380: Kalmarští unie – Norsko se spojilo s Dánskem a Švédskem v osobní unii, kdy všechny tři země měly stejného krále.

1814: Vyhlášení ústavy – Norsko se oddělilo od Dánska a vyhlásilo ústavu, čímž se stalo nezávislým královstvím.

1905: Rozpad Kalmarstské unie – Norsko se oddělilo od Švédska a prohlásilo se za nezávislé království s Haakonem VII. jako svým prvním králem.

1940: Nacistická invaze – Během druhé světové války Německo obsadilo Norsko, které se stalo důležitým strategickým cílem.

1945: Norská osvobozenecká vláda byla obnovena po skončení druhé světové války.

1994: Norsko se stalo členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), což mu umožnilo úzkou spolupráci s Evropskou unií, ačkoliv není členem EU.

Současnost: Norsko je prosperující demokratická země s vysokou životní úrovní a aktivní rolí na mezinárodní scéně, zejména v oblasti životního prostředí a lidských práv.

Mezinárodní zkratka: N

Měna: norská koruna (NOK)

Mince a bankovky jsou vydávány v různých hodnotách, a to 1, 5, 10 a 20 korun (mince) a 50, 100, 200, 500 a 1000 korun (bankovky).

Internetová doména: .no

Telefonní předvolba: +37

Časové pásmo: + 1 GMT

Geografie: severoevropský hornatý stát ležící u Severního a Norského moře v Atlantském oceánu a Severního ledového oceánu, pobřeží je velmi členité s fjordy

Jeho rozmanitá geografie zahrnuje dlouhé pobřeží Atlantského oceánu, které je vystlané fjordy, úzkými a hlubokými zálivy vysápanými ledovci. Tyto fjordy, jako je slavný Geirangerfjord nebo Nærøyfjord, jsou jedním z největších lákadel pro turisty.

Kromě toho má Norsko bohaté lesy, zejména na východě, které jsou domovem pro řadu divoké zvěře a přispívají k bohatství norské přírody. Jezera, jako je Mjøsa poblíž města Lillehammer, přitahují návštěvníky svým klidem a malebností.

Sousedí se Švédském, Finskem a Ruskem.

Nejvyšší vrchol: Galdhøpiggen 2469 m n.m.

Tento vrchol se nachází v pohoří Jotunheimen na západě země.

Vrchol je dostupný různými trasami, a protože se nachází v národním parku Jotunheimen, je zde také možnost obdivovat krásu okolní přírody, ledovců a fjordů.

Podnebí:

Podnebí Norska je různorodé. Na západním pobřeží je mírné a vlhké kvůli Golfskému proudu. Východní část má kontinentální klima s většími teplotními rozdíly. Na severu je arktické podnebí s dlouhými studenými zimami a polárním dnem a nocí. Na jihu je mírnější a teplejší. Norsko má náhlé změny počasí a různé klimatické podmínky na malém území.

Fauna a flora:

V norských vodách lze najít bohatství ryb, především lososů, kteří migrují do norských řek, aby se rozmnožovali. Dalšími význačnými druhy jsou například treska, sleď a tresčík obecný.

Norská divočina je domovem několika ohrožených druhů. Mezi ně patří los evropský, sob polární a pižmoň evropský. Tato zvířata se často nacházejí ve vysokých severních oblastech Norska, kde nacházejí vhodné prostředí pro svůj životní styl.

Ve vodách Arktického oceánu, zejména na souostroví Svalbard, se nachází polární medvědi. Tyto velké šelmy patří mezi největší atrakce pro turisty, kteří chtějí zažít arktickou divočinu.

Norské pobřeží je důležité pro mnoho mořských ptáků. Race, alkouni, buřňáci a další druhy ptáků se zde nacházejí v hojném počtu. Norské fjordy jsou také domovem pro velryby, jako jsou plejtváci a kosatky.

Norské lesy jsou domovem břízy, smrku, jedle a borovice. Tyto lesy pokrývají velkou část země a poskytují životní prostředí pro mnoho živočišných druhů. V alpských oblastech lze nalézt horské louky s pestrou květenou, včetně vikvovitých rostlin a kytiček.

Zemědělství:

Zemědělství v Norsku je ovlivněno obtížnými klimatickými podmínkami a nerovnoměrným rozložením zemědělské půdy. Pěstují se obilniny, brambory, zelenina a ovoce. Chovají se ovce, skot, prasata a drůbež.

Těžba surovin: ropa, zemní plyn, žula, stavební materiál, těžba dřeva

Težba ropy a zemního plynu je jedním z nejdůležitějších odvětví průmyslu v Norsku. Země je jedním z významných vývozců ropy a zemního plynu na světě.

Kromě toho je důležitá také těžba dřeva, neboť lesnictví hraje významnou roli v norském hospodářství.

Průmysl: dřevozpracující, potravinářský, konzervárenský, energetický, námořní, těžební, papírenský, textilní, hutnický

Díky bohatým zásobám ropy a zemního plynu je norský energetický průmysl silným hráčem na mezinárodní scéně.

Dalším důležitým odvětvím průmyslu v Norsku je rybářství a zpracování ryb.

Lesní průmysl má také své místo v norském hospodářství. Rozsáhlé lesy poskytují důležitý zdroj dřeva pro stavebnictví, papírenský průmysl a další účely.

Námořní průmysl, včetně stavby lodí, ropného průmyslu a rybolovu, je dalším významným odvětvím.

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, cestovní ruch, bankovnictví, pojišťovnictví, doprava – námořní a letecká, telekomunikace, výzkum, věda, vzdělání, informační technologie

Přírodní a historické zajímavosti: Preikestolen, fjordy – například Geirangerfjord a Nærøyfjord, města Oslo, Bergen, Røros a Trondheim, roubený kostel v Urnesu, souostroví Vega nebo Lofoty

Norsko láká turisty z celého světa svou nádhernou a rozmanitou přírodou, fjordy, krásnými horami, zelenými lesy a malebnými jezery.

Na seznamu nejhezčích míst nelze opomenout slavný Geirangerfjord, jehož strmé skalní stěny a malebné vesnice vtahují každého návštěvníka.

Národní park Jotunheimen na západě země láká milovníky horských túr na své ledovce, jezera a divokou přírodu.

Bergen, druhé největší norské město, vás zaujme svojí historií a architekturou. Dřevěné domy na břehu fjordů.

Státní zřízení: konstituční monarchie

Statní zřízení v Norsku je parlamentní monarchie. To znamená, že Norsko má krále nebo královnu jako hlavu státu a zároveň má parlament, který je zodpovědný za výkon vlády a legislativní pravomoci.

Hlava státu je král nebo královna, který/á je symbolickým reprezentantem Norska a má spíše ceremoniální funkce.

Legislativní pravomoc náleží norskému parlamentu, který se nazývá Storting. Storting je jednokomorový parlament s 169 poslanci, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Storting má pravomoc schvalovat zákony, rozpočet a dozírat na vládní činnost.

Vláda Norska je odpovědná za vykonávání státní správy a provádění politiky. Vláda je vedená předsedou vlády, který je jmenován králem nebo královnou na základě výsledků parlamentních voleb. Předseda vlády vybírá členy vlády a podává parlamentu zprávu o činnosti vlády.

Hlavní město: Oslo

Oslo je hlavní město Norska a nachází se na jihovýchodě země.

Mezi nejvýznamnější památky v Oslu patří královský palác, kde sídlí norský král, Norské národní divadlo, Radnice města Oslo, Norské národní muzeum, Muzeum Vikingské lodi a mnoho dalších.

V zimních měsících má Oslo dobré podmínky pro zimní sporty, jako je lyžování, snowboarding a bruslení.

Rozloha: 385 207 km2

Počet obyvatel: 5 450 000 (2022)

Norské obyvatelstvo je známé svou vysokou kvalitou života, vysokým vzděláním a vysokými příjmy. Norsko má také relativně nízkou míru nezaměstnanosti a silný sociální systém.

Jazykem obyvatel Norska je převážně norský jazyk, přičemž národním jazykem je bokmål a nynorsk. Norská kultura je silně propojená s přírodou, a proto venkovské oblasti mají význačné místo v norské identitě.

Památky UNESCO: 8

Západonorské fjordy (2005) – Geirangerfjord a Nærøyfjord, jsou jedním z nejkrásnějších a nejvíce ikonických přírodních úkazů v Norsku.
Vegaøyan (2004) – Souostroví Vega, je unikátní přírodní a kulturní místo nacházející se v norském souostroví Helgeland, severně od města Brønnøysund.
Roubený kostel v Urnesu (1979) – Historický dřevěný kostel nacházející se na západním pobřeží Norska, poblíž vesnice Urnes v regionu Sogn og Fjordane.
Struveho geodetický oblouk (2005) – Geodetický projekt, který byl zahájen v 19. století. Tento projekt měl za cíl určit a změřit tvar a velikost Země.
Røros (1980) – Město je známé především díky své dlouhé hornické historii.
Skalní rytiny v Altě (1985) – Tato lokalita je známá svými skalními malbami, které pocházejí z období od 4 200 do 500 let před naším letopočtem.
Průmyslové dědictví Rjukan-Notodden (2015) – Kulturní památka nacházející se v jižním Norsku, v regionu Telemark. Tato lokalita zahrnuje několik významných průmyslových památek spojených s výrobou dusíku a hliníku.
Bryggen (1979) – Historická část norského města Bergen. Nachází se na pobřeží fjordu Vågen.

Národní parky: 38

Národní park Ånderdalen
Národní park Blåfjella-Skjækerfjella
Národní park Breheimen
Národní park Børgefjell
Národní park Dovre
Národní park Dovrefjell-Sunndalsfjella
Národní park Færder
Národní park Femundsmarka
Národní park Folgefonna
Národní park Forollhogna
Národní park Fulufjellet
Národní park Gutulia
Národní park Hallingskarvet
Národní park Hardangervidda
Národní park Jomfruland
Národní park Jostedalsbreen
Národní park Jotunheimen
Národní park Junkerdal
Národní park Láhko
Národní park Langsua
Národní park Lierne
Národní park Lofotodden
Národní park Lomsdal-Visten
Národní park Møysalen
Národní park Øvre Anarjóhka
Národní park Øvre Dividal
Národní park Øvre Pasvi
Národní park Raet
Národní park Rago
Národní park Reinheimen
Národní park Reisa
Národní park Rohkunborri
Národní park Rondane
Národní park Saltfjellet a Svartisen
Národní park Skarvan og Roltdalen
Národní park Stabbursdalen
Národní park Varangerhalvøya
Národní park Ytre Hvaler