POLSKO

Datum vzniku: 11. listopadu 1918

966: Vznik Polského státu po pokřtu knížete Mieszka I.

1025: Korunování Boleslava I. Polského na prvního krále Polska.

14. století: Polsko dosahuje svého vrcholu pod vládou dynastie Piastů.

1569: Vznik Polsko-litevské unie, která spojila Polsko a Litevské velkoknížectví pod jednu personální unii.

17. století: Polsko čelí interním konfliktům a vnějším invazím, což vede k postupnému oslabení země.

1772, 1793, 1795: Třetí dělení Polska mezi Prusko, Ruské impérium a Habsburskou monarchii, což vedlo k zániku Polsko-litevské unie.

1918: Obnovení nezávislého Polského státu po první světové válce.

1939: Polsko je napadeno nacistickým Německem a Sovětským svazem, začátek druhé světové války.

1945: Konec druhé světové války, Polsko se stává socialistickou republikou pod vlivem Sovětského svazu.

1989: Konec komunistické vlády v Polsku, zahájení demokratických reforem.

1999: Polsko se stává členem Severoatlantické aliance (NATO).

2004: Polsko se stává členem Evropské unie (EU).

 

Mezinárodní zkratka: PL

 

Měna: polský zlotý  (PLN)

Zlotý se dělí na 100 menších jednotek nazývaných grosz.

 

Internetová doména: .pl

 

Telefonní předvolba: +48

 

Časové pásmo: + 1 GMT

 

Geografie:

Na severu najdeme rozsáhlá pobřežní území s krásnými plážemi na Baltském moři. Naopak na jihu země se tyčí majestátní Karpaty.

Mezi severem a jihem země se nacházejí nížiny a pahorkatiny.

Sousedí s Ukrajinou, Českou republikou, Slovenskem, Německem, Ruskem, Litvou a Běloruskem.

 

Nejvyšší vrchol: Rysy 2499 m n.m.

Nejvyšším vrcholem Polska je Rysy, který se nachází v Tatrách na hranicích s Slovenskem.

Tato hora nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu a je součástí Tatranského národního parku, který chrání jedinečnou přírodu a biodiverzitu v této oblasti.

 

Podnebí:

Podnebí Polska je mírné kontinentální s čtyřmi výraznými ročními obdobími. Léta jsou teplá s průměrnými teplotami kolem 20-25 °C, podzimy jsou mírné a barevné, zimy jsou chladné s průměrnými teplotami okolo 0 °C a jara jsou mírná a přinášejí probouzení přírody. Podnebí se může lišit v různých částech země.

 

Fauna a flora: 

Lesy tvoří významnou část polské krajiny a dominují především borovice, smrky, buky, duby, břízy a javory. Národní park Białowieża, se svým unikátním pralesním územím, je známý svou ochranou evropského bisonta, což je ohrožený druh, který nalezne svůj domov v tomto jedinečném prostředí.

V nížinách a pahorkatinách Polska najdeme kvetoucí louky s pampeliškami, kopretinami, chrpy a modřenci, které vytváří pestré a barevné scenérie.

V Polsku najdeme různé druhy ptáků, kteří obývají různé prostředí od lesů až po mokřady. Zde můžeme spatřit sovy, datly, jestřáby, volavky, káně a divoké husi. Vysokohorské oblasti, jako jsou Tatry a Bieszczady, zase skýtají útočiště vzácným ptákům, včetně orla skalního, který je zvláště vzácným a cenným druhem.

 

Zemědělství:

Hlavními plodinami, které se pěstují v Polsku, jsou pšenice, žito, ječmen, kukuřice, řepa cukrová, brambory a ovoce (zejména jablečné sady). Polsko je jedním z předních producentů obilovin a brambor v Evropě.

V posledních letech se Polsko stalo významným producentem biopaliv, především biodieselu a etanolu, což vytváří nové obchodní příležitosti a přispívá k snižování závislosti na fosilních palivech.

 

Těžba surovin:

Horní Slezsko je centrem uhlířského průmyslu, kde se nacházejí rozsáhlé doly a uhelné elektrárny.

Důležitou surovinou je také měď, která se těží zejména v oblasti Dolního Slezska. Polsko má bohaté zásoby mědi a její těžba má dlouhou tradici.

Další významnou surovinou je sůl, která se těží v Solném důlním zářezu poblíž Krakova. Tato sůl má nejen využití v potravinářském průmyslu, ale také se používá pro průmyslové účely.

 

Průmysl:

Průmysl v Polsku hraje klíčovou roli ve vývoji ekonomiky země. Automobilový průmysl, elektronika, potravinářství, chemie a těžba surovin jsou hlavními odvětvími průmyslu. Polsko je významným hráčem na evropském trhu a průmysl přináší investice, růst a nová pracovní místa.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, cestovní ruch, doprava, bankovnictví, telekomunikace, doprava

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Mezi nejpopulárnější turistické atrakce v Polsku patří historická města, jako je Krakov, Varšava, Gdaňsk a Wrocław, která mají bohaté dějiny a nádherné památky. Tato města lákají turisty svým historickým šarmem, krásnými kostely, hrady a trhy.

Přírodní krásy Polska jsou také velmi atraktivní pro turisty. Tatry, nejvyšší pohoří v Polsku, jsou oblíbeným cílem pro pěší turistiku, lyžování a horolezectví. Bieszczady, další horský region, nabízí nádherné výhledy, divokou přírodu a pastviny.

Polsko má také dlouhé pobřeží Baltského moře s krásnými písečnými plážemi a oblíbenými lázeňskými městy, jako jsou Sopoty a Kołobrzeg.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Státní zřízení Polska je parlamentní republikou. To znamená, že Polsko je demokratickou zemí, kde lidé volí své zástupce do vlády a parlamentu. Prezident je hlavou státu a zastupuje Polsko ve vztazích s jinými zeměmi. Je volen přímo lidmi ve všeobecných volbách na pětileté období a má pravomoci, které mu umožňují jmenovat vládu a vykonávat některá legislativní pravomoci.

Vláda Polska je vedena premiérem, kterého jmenuje prezident. Skládá se z ministrů, kteří řídí jednotlivá ministerstva a odpovídají za různé oblasti vládní činnosti. Vláda je odpovědná za řízení státních záležitostí a implementaci politik.

Parlament Polska se nazývá Sejm a skládá se ze dvou komor – Sejmu a Senátu. Sejm je dolní komorou s 460 poslanci, kteří jsou voleni v řádných parlamentních volbách na čtyřleté období. Senát je horní komorou s 100 senátory, kteří jsou voleni na šestileté období. Parlament má klíčovou roli v tvorbě zákonů a dozoru nad vládou.

Soudní systém v Polsku je nezávislý a oddělený od výkonné a zákonodárné moci. Soudy vykonávají spravedlnost a hájí práva občanů. Mají pravomoc rozhodovat v civilních a trestních případech a přezkoumávat ústavnost zákonů.

 

Hlavní město: Varšava

Nachází se ve středním Polsku na řece Visle. Město má dlouhou historii, která sahá až do středověku.

Mezi nejvýznamnější atrakce patří Staré Město (Stare Miasto) s krásným náměstím a rekonstruovaným královským palácem.

Dalšími významnými památkami jsou Královská cesta, která spojuje Staré Město s Wilanowským palácem, moderní střed města s jeho mrakodrapy a paláci a také několik vynikajících muzeí, jako je Národní muzeum a Muzeum Varšavského povstání.

Mezi nejznámější patří Lazienki Królewskie (Královské lázně), krásný park s palácem na vodě, který je oblíbeným místem pro pikniky a procházky.

 

Rozloha: 312 679 KM2

 

Počet obyvatel: 38 200 000 (2022)

Polsko je převážně homogenní zemí, kde více než 95 % populace tvoří Poláci. Polský jazyk je hlavním jazykem v zemi a je také jediným úředním jazykem.

Katolická církev má v Polsku silnou tradici a je hlavním náboženstvím země. Většina Poláků se hlásí k římskokatolické církvi. Polsko má však také menšiny dalších náboženství, jako jsou pravoslavní křesťané, luteráni, judaisté, muslimové a další.

Mladá generace tvoří značnou část polské populace, ačkoli stárnoucí populace je výzvou, které čelí vláda a zdravotnický systém země.

Polsko má také menšiny etnických menšin, jako jsou Slezané, Kasubové, ukrajinští, běloruští a němečtí obyvatelé. Tyto menšiny mají své kulturní a jazykové zvláštnosti a jsou uznávány zákonem a ústavou Polska.

 

Památky UNESCO: 17

  1. Osvětim-Březinka (1979) – Největší koncentrační tábor Třetí říše.
  2. Historické centrum Krakova (1978) – Staré město včetně královského hradu a opevnění.
  3. Královské solné doly Wieliczka a Bochnia (1978) – Patří mezi významné památky a důkazy o dlouhé tradici těžby soli v této zemi.
  4. Bělověžský les (1979) – Je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších pralesů v Evropě.
  5. Varšavské staré město (1980) – Historické centrum městě, které bylo po 2. světové válce zrekonstruováno.
  6.  Staré město Zamość (1992) – Renesanční město s původním půdorysem a opevněním.
  7. Hrad Malbork řádu německých rytířů (1997) – Je jednou z největších a nejimpozantnějších středověkých hradních pevností na světě.
  8. Středověké město Toruň (1997) – Komplex středověkých architektonických památek.
  9. Kalwaria Zebrzydowska (1999) – Architektonický komplex a poutní místo.
  10. Kostely míru v Jaworu a Świdnici (2001) – Nejstarší církevní stavby s dřevěnou kostrou v Evropě.
  11. Dřevěné kostely v jižním Malopolsku (2003) – Katolické kostely vystavěné z horizontálně uložených kmenů.
  12. Park Muźakowski (2004) – Krajinný park podél řeky Neisse a hranice s Německem.
  13. Hala století ve Wroclawi (2006) – Historická a architektonicky význačná budova nacházející se ve Wroclawi, městě v jihozápadním Polsku.
  14. Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině (2013) – Dřevěné chrámy řeckokatolické a pravoslavné církve v Karpatech.
  15. Olověné, stříbrné a zinkové doly ve městě Tarnovice a jejich vodohospodářský systém (2017) – Rozlehlý areál dolů v oblasti Horního Slezska.
  16. Region pravěkých pazourkových dolů Krzemionki (2019) – Více než 6 000 let starý rozlehlý areál dolů, kde se těžily pruhované pazourky.
  17. Prastaré a pralesní bukové pralesy Karpat a dalších regionů Evropy (2007) – Tyto pralesy se nacházejí v různých částech Evropy a mají dlouhou historii existence bez zásahů člověka, což je činí jedinečnými přírodními rezervacemi.

 

Národní parky: 23

  1. Národní park Babia Góra
  2. Bělověžský národní park
  3. Biebrzanský národní park
  4. Bieszczadský národní park
  5. Drawenský národní park
  6. Gorczaňský národní park
  7. Kampinoský národní park
  8. Krkonošský národní park
  9. Magurský národní park
  10. Narwiaňský národní park
  11. Ojcowský národní park
  12. Pieninský národní park
  13. Poleský národní park
  14. Roztoczanský národní park
  15. Sloviňský národní park
  16. Národní park Stolové hory
  17. Svatokřížský národní park
  18. Tatranský národní park
  19. Národní park Tucholské hory
  20. Národní park ústí Warty
  21. Velkopolský národní park
  22. Wigerský národní park
  23. Wolinský národní park