RUMUNSKO

Datum vzniku: 9. května 1877

3. století: Vzniká první římská provincie Dacia na území dnešního Rumunska.

9. století: Rozvoj rumunského jazyka a kultury v oblasti Karpat a Duna.

14. století: Vzniká první knížectví Moldávie a Valašsko.

16. století: Osmanská říše získává kontrolu nad knížectvím Valašsko.

17. století: Moldávie se stává vazalským státem Osmanské říše.

1859: Alexandru Ioan Cuza spojuje Moldávii a Valašsko pod jedním vedením.

1877-1878: Rumunsko se účastní rusko-turecké války, což vede k uznání nezávislosti na Osmanské říši na Berlínském kongresu (1878).

1881: Rumunsko se stává královstvím, Carol I. je prvním králem.

1916-1918: Rumunsko se účastní první světové války na straně Dohody.

1918: Rumunsko se spojuje s Valašskem, Moldávií a Transylvánií, čímž vzniká Velké Rumunsko.

1940: Po druhé vídeňské arbitráži ztrácí Rumunsko část území na úkor Maďarska a Bulharska.

1941-1944: Rumunsko se účastní druhé světové války na straně Osy, později přechází na stranu Spojenců.

1947: Rumunsko se stává lidovou republikou pod vlivem Sovětského svazu.

1989: Padá komunistický režim v důsledku revoluce, Nicolae Ceaușescu je svržen a popraven.

1990: Rumunsko začíná proces demokratizace a tržních reforem.

2007: Rumunsko se stává členem Evropské unie.

 

Mezinárodní zkratka: RO

 

Měna: rumunské leu  (RON)

Název “leu” pochází z latinského slova “leuca”, což znamená “lev”, a odkazuje na historickou spojitost Rumunska s Římskou říší.

Mince rumunského leu mají několik běžně užívaných hodnot. Mezi ty patří 1 ban (1 bani), 5 bani, 10 bani, 50 bani, 1 leu (100 bani), 5 lei a 10 lei.

Bankovky rumunského leu jsou vydávány v různých hodnotách, které zahrnují 1 leu, 5 lei, 10 lei, 50 lei, 100 lei, 200 lei a 500 lei.

 

Internetová doména: .ro

 

Telefonní předvolba: +40

 

Časové pásmo: + 2 GMT

 

Geografie:

Na severu a ve středu země se tyčí impozantní pohoří Karpaty, které tvoří dominantní část krajiny. Tyto hory zahrnují různé horské pásma a hřebeny. Mezi nimi se nachází Transylvánská nížina, která je významnou krajinářskou oblastí.

Jižní část Rumunska, známá jako Valašsko, představuje odlišný topografický charakter. Zde se nacházejí různá horská údolí a oblasti.

Na východě se nachází Moldávie, což je zemědělská oblast s úrodnými nížinami a poli, které jsou důležité pro zemědělství a potravinářský průmysl.

Nedaleko jižního pobřeží se rozkládá ohromující Dunajská delta. Tato mokřadní oblast je domovem pro mnoho druhů zvířat a ptáků.

Podél východního pobřeží Rumunska se táhne Černé moře, které nabízí krásné pláže a rekreační destinace.

 

Nejvyšší vrchol: Moldoveanu 2544 m n.m.

Nejvyšším vrcholem Rumunska je Moldoveanu, který se nachází v pohoří Făgăraș, součásti Karpat.

 

Podnebí:

Většina vnitrozemí Rumunska má kontinentální podnebí. Letní měsíce jsou teplé až horké, zatímco zimy jsou chladné a mohou být značně chladné, s častými srážkami ve formě sněhu.

 

Fauna a flora:

Vrumunských lesích můžete narazit na různé druhy zvířat. Medvěd hnědý je jedním z charakteristických obyvatel místních lesů. Vlk šedý je dalším význačným predátorem, který zde žije, ačkoli početnost jeho populace může kolísat. Mezi vzácné šelmy, které můžete spatřit v rumunských Karpatách, patří i rys ostrovid a rys vlčí.

Ptáci jsou také významnou součástí rumunské fauny, zejména v Dunajské deltě a vlhkých oblastech. Zde se můžete setkat s čápy, pelikány, kormorány a volavkami.

Pokud jde o floru, karpatské smíšené lesy tvoří charakteristický prvek rumunské krajiny. Zahrnují druhy stromů jako buk, jedle, borovice a modřín. Rumunské lesy jsou také domovem různých druhů listnatých stromů, včetně dubů, buků a jírovců.

Kromě toho se v horských oblastech i na nižších polohách vyskytují vřesoviště a rašeliniště, kde prosperují rostliny jako vřes, brusinky a další rašeliništní druhy. Některé oblasti Rumunska nabízejí i stepní a loučkové oblasti, kde rostou různé druhy tráv a bylin.

 

Zemědělství:

Pěstování obilovin je jedním z klíčových prvků rumunského zemědělství. Země produkuje velké množství obilovin, včetně pšenice, ječmene, kukuřice a ovesu. Tyto plodiny jsou nezbytné pro výrobu potravin a krmiv pro zvířata. Olejniny, jako jsou slunečnice a řepka, jsou také důležité pro výrobu oleje a dalších produktů.

Chov hospodářských zvířat hraje také významnou roli v rumunském zemědělství. Produkce hovězího masa a mléka je důležitou součástí potravinového řetězce. Chov ovcí a koz má hlubokou tradici v rumunském venkovském životě, a to zejména kvůli vlně a mléku. Drůbeží produkce, včetně masa a vajec, má svůj důležitý podíl na zemědělském průmyslu.

 

Těžba surovin:

Rumunsko má zásoby uhlí, ačkoli těžba uhlí se v posledních letech snížila. Uhlí bylo historicky významným zdrojem energie pro zemi.

Země má zásoby železné rudy, která je důležitým surovým materiálem pro železářský průmysl.

Kromě železa a hliníku se těží i další kovy, jako jsou zlato, stříbro, měď a olovo.

Rumunsko má určité množství zásob ropy a zemního plynu, i když v posledních letech se těžba těchto surovin snížila.

Země má bohaté zásoby soli, které se těží z podzemních ložisek.

Některé oblasti Rumunska jsou známé pro těžbu drahokamů, jako jsou ametysty, opály a další.

 

Průmysl:

Rumunsko je domovem několika automobilových továren, včetně známé automobilky Dacia, která patří do skupiny Renault. Dacia vyrábí širokou škálu automobilů a je jedním z nejvýznamnějších automobilových výrobců v zemi.

Těžký průmysl, včetně strojírenství a metalurgie, má také důležitou pozici. Těžký průmysl zahrnuje výrobu oceli, hutní výrobu, strojírenství a výrobu průmyslových zařízení.

Potravinářský průmysl je klíčovým odvětvím v Rumunsku. Země produkuje různé potraviny, včetně masa, mléčných výrobků, pečiva, cukrovinek a nápojů.

Textilní průmysl je v Rumunsku také významný, ačkoli se v posledních letech místy potýká s konkurencí levnější pracovní síly v jiných zemích.

Energetický sektor zahrnuje výrobu elektřiny a tepelnou energii z různých zdrojů, včetně uhlí, ropy, zemního plynu, vodní a jaderné energie.

Stavebnictví hraje důležitou roli v ekonomice země, a to včetně obytných, komerčních a infrastrukturních projektů.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, cestovní ruch, telekomunikace, doprava, informační technologie

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Jedním z hlavních lákadel jsou přírodní krásy. Pohoří Karpaty se svými impozantními horami, krásnými jezery a divokými lesy.

Kulturní dědictví Rumunska je dalším významným lákadlem. Historické památky, hradní komplexy a kláštery odrážejí dlouhou historii a bohatou kulturu země. Zvláště Transylvánie nabízí gotické hradní komplexity, včetně Bran Castle, který je proslulý díky legendám o Draculovi.

Historická města jako Bukurešť, Sibiu, Cluj-Napoca a Brașov jsou zase ohromující svou architekturou, muzei a kulturními akcemi. Rumunské vesnice pak nabízejí autentický pohled na tradiční venkovský způsob života, kde se návštěvníci mohou seznámit s řemesly a místní kuchyní.

 

Státní zřízení: poloprezidentská republika

Státní zřízení Rumunska je v podstatě parlamentní republikou s charakteristickými rysy smíšeného způsobu vlády. Jeho struktura a mechanismy odrážejí demokratický rámec a oddělení moci. Následující prvky jsou klíčovými složkami tohoto systému:

Na vrcholu státního zřízení stojí prezident, který plní úlohu hlavy státu. Prezident je volen přímou volbou občanů na období pěti let. Jeho funkce má důležitý význam, neboť prezident má pravomoci, jako je veta ke schváleným zákonům a jmenování vlády. Přestože má značné kompetence, některá rozhodnutí jsou limitována kontrolou parlamentu a vlády.

Parlament je tvořen dvěma komorami: Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 329 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období, zatímco Senát má 136 senátorů, také volených na čtyřleté období. Parlament hraje významnou úlohu v procesu tvorby zákonů a dohledu nad činností vlády.

Vláda, jíž předsedá premiér, má výkonnou pravomoc. Prezident jmenuje premiéra, který musí následně získat důvěru parlamentu. Vláda má odpovědnost za řízení státních záležitostí, prosazování politik a poskytování veřejných služeb.

Soudní moc je nezávislá a má za úkol zajistit dodržování práva. Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem a ústavní soud dohlíží na soulad zákonů s ústavou.

 

Hlavní město: Bukurešť

Nachází se v jižní části země a je největším městem Rumunska. Bukurešť je známá svou bohatou historií, architekturou, muzei a kulturními událostmi. Město má také důležitou úlohu v hospodářství Rumunska a je domovem mnoha významných institucí a společností.

V Bukurešti můžete najít několik význačných architektonických památek. Krásný Palác parlamentu, známý také jako “Palatul Parlamentului” nebo “Casa Poporului”, je jednou z největších budov na světě a zůstává do dnešního dne symbolem komunistické éry v Rumunsku.

 

Rozloha: 238 397 km2

 

Počet obyvatel: 19 030 000   (2022)

Oficiálním jazykem je rumunština, což je latinský jazyk, který je příbuzný italštině, španělštině a francouzštině.

Většina obyvatelstva je převážně pravoslavného vyznání, což odráží významný kulturní a historický vliv pravoslavné církve v zemi. Kromě toho zde žijí také katolíci, protestanti a menší komunity jiných náboženských skupin.

Hlavní etnickou skupinou jsou Rumuni, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Dále zde žijí například Maďaři, Romové, Němci, Ukrajinci a další menšiny.

 

Památky UNESCO: 9

1. Delta Dunaje (1991) – Nejzachovalejší říční delta v Evropě, leží v rumunském regionu Dobrudža, menší část delty dunaje zasahuje i na území Ukrajiny.
2. Kostely v Moldávii (1993) – Tento zápis zahrnuje osm kostelů na rumunské části historického území Moldávie. Kostely jsou zvenčí zdobeny freskami, které jsou skvělými ukázkami Byzantského umění.
3. Klášter Horezu (1993) – Pravoslavný klášter ze 17. století ležící v oblasti Valašska.
4. Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii (1993) –Zápis zahrnuje sedm obcí nacházejících se v jihovýchodním Sedmihradsku.
5. Dácké pevnosti v Orăștijských horách (1999)  – Pozůstatky šesti obraných pevností postavených v období na přelomu letopočtů na obranu proti Římanům.
6. Historické centrum města Sighișoara (1999) – Historické centrum města ležícího v historickém regionu Sedmihradsko, které si zachovalo charakter středověkého německého města.
7. Dřevěné kostely v oblasti Maramureš (1999) – Osm dřevěných kostelů v oblasti Maramureš.
8. Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2007) – Zachovalé bukové lesy v různých oblastech Evropy od Pyrenejí po Černé moře.
9. Důlní oblast Roșia Montană (2021) – Horská oblast dolů u obce Roșia Montană v historickém regionu Sedmihradsko.

 

Národní parky: 14

1. Národní park Domogled-Valea Cernei
2. Národní park Rodna
3. Národní park Retezat
4. Národní park Cheile Nerei-Beușnița
5. Národní park Semenic-Cheile Carașului
6. Národní park Călimani
7. Národní park Cozia
8. Národní park Piatra Craiului
9. Národní park Munții Măcinului
10. Národní park Defileul Jiului
11. Národní park Masivul Ceahlău
12. Národní park Bicazului-Hășmaș
13. Národní park Buila-Vânturarița
14. Národní park Delta Dunării