RUSKO

Datum vzniku: 25. prosince 1991

10. století: Vznikají rané slovanské státy, včetně Kyjevské Rusi, která se stává významnou mocností ve východní Evropě.

1237 – 1240: Mongolská říše invaduje Kyjevskou Rus, což má za následek dlouhodobou mongolskou nadvládu (tzv. Mongolská nájezdnická nadvláda).

1547: Ivan IV. (Ivan Hrozný) se stává prvním ruským carem.

17. století: Rusko prochází obdobím rozsáhlých teritoriálních expanzí směrem na východ a sever.

18. století: Car Petr Veliký modernizuje a centralizuje ruský stát, získává přístup k Baltskému moři a zahajuje západně orientované reformy.

1812: Napoleonova invaze do Ruska a následný ústup Francouzů, známý jako Velký odchod.

1861: Zrušení nevolnictví v Rusku.

1917: Ruská revoluce – první únorová revoluce svrhuje carovnu a následně v říjnové revoluci bolševici v čele s Vladimirem Leninem přebírají moc.

1918: Vzniká Ruská sovětská federativní socialistická republika, později přejmenovaná na Sovětský svaz.

1941 – 1945: Sovětský svaz hraje klíčovou roli v boji proti nacistickému Německu během druhé světové války.

1991: Rozpad Sovětského svazu a vznik samostatné Ruské federace.

 

Mezinárodní zkratka: RUS

 

Měna: ruský rubl  (RUB)

Ruský rubl má své poddíly, které se nazývají kopejky. 1 rubl je složen z 100 kopejek.

Rubl byl používanou měnou již v minulosti a i v současné době je hlavní měnou Ruska.

 

Internetová doména: .ru

 

Telefonní předvolba: +7

 

Časové pásmo: + 2 až + 12 GMT

 

Geografie:

Rusko je největší zemí světa podle rozlohy. Rozkládá se na více než 17 milionech čtverečních kilometrů.

Leží ve východní Evropě a součastně i v Asii.

Rusko sousedí s mnoha zeměmi, včetně Norska, Finska, Estonska, Lotyšska, Běloruska, Ukrajiny, Gruzie, Azerbajdžánu, Kazachstánu, Mongolska, Číny a přes Kaliningradskou oblast i s Polskem a Litvou.

Země je bohatá na řeky a jezera. Nejdelší řeka, Volha, protéká střední částí země. Další významné řeky zahrnují Jenisej, Ob, Amur a Lena. Mezi největší jezera patří Bajkal, který je nejhlubším jezerem světa, a Kaspické moře, což je větší slané jezero.

Pobřeží je omýváno moři a zálivy tří oceánů – Atlantského, Severního ledového a Tichého.

Na západě a severu se nachází převážně rovina, zatímco na jihu a východě je stát hornatý.

 

Nejvyšší vrchol: Elbrus 5642 m n.m.

Nachází se v Kavkazském pohoří na jihozápadě země, nedaleko hranic s Gruzií.

Hora Elbrus má několik vrcholů, přičemž nejvyšší z nich dosahuje nadmořské výšky 5 642 metrů. Elbrus je stratovulkán, který je v současnosti neaktivní.

 

Podnebí:

Většina území Ruska má kontinentální podnebí. To znamená, že zde jsou typicky chladné zimy a teplá až horká léta. Rozdíly mezi denními a nočními teplotami mohou být výrazné.

Na severních částech Ruska, jako jsou tundry a pobřeží Severního ledového oceánu, panuje arktické podnebí. Zimy jsou extrémně chladné a krátké léto je relativně chladné.

Některé oblasti, jako například část Sibiře, mají subarktické podnebí. Zimy jsou extrémně studené, s dlouhými obdobími mrazu, a léta jsou krátká a chladná.

V jižních oblastech Ruska, jako je Kavkaz a jižní stepi, se nachází stepní podnebí. Zimy jsou mírné a suché, zatímco léta jsou teplá a suchá.

 

Fauna a flora:

Rozkládají se zde obrovské plochy tundry, kde dominují nízké byliny, mechy a lišejníky. Zvláštní krásu těchto území oživují vzácné květiny, které se vyskytují pouze v těchto extrémních podmínkách.

V hlubokých lesích tajgy potkáme stromy jako smrky, borovice a jedle, vytvářející jedinečný ekosystém, který hostí mnoho druhů zvířat. Na stepích naopak zakusíme rozmanitost travnatých rostlin, které se přizpůsobily tvrdým podmínkám této otevřené krajiny.

Pokud jde o faunu, Rusko je domovem mnoha ikonických druhů. Zvířata jako hnědí medvědi a lední medvědi přežívají v extrémních podmínkách Arktidy a subarktických oblastí. Vlci a lišky se vyskytují v různých oblastech, zatímco losi a sobi mají důležitou roli v tundrách a taize. Tyto druhy jsou těsně spjaty s tradicemi a kulturou místních obyvatel.

 

Zemědělství:

Díky své obrovské rozloze má Rusko rozsáhlé zemědělské plochy.

Mezi hlavní plodiny patří pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, cukrová řepa a slunečnice. V některých oblastech se pěstuje také ovoce, zelenina a různé druhy ořechů.

Chov dobytka, včetně skotu, prasat a drůbeže, je důležitou součástí ruského zemědělství. Produkce masa, mléka a vajec má význam pro domácí spotřebu i export.

Rusko je významným vývozcem některých zemědělských produktů, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového oleje.

 

Těžba surovin:

Rusko je jedním z největších producentů zemního plynu a ropy na světě. Zemní plyn pochází z přírodních plynových polí, z nichž největší je plynové pole Jamské na Sibiři. Ropa je těžena v různých částech země, především v oblasti Uralu, Sibiře a Kaspického moře.

Má bohatá ložiska uranu, které jsou využívány pro jadernou energetiku. Kromě toho se zde těží různé nerostné suroviny, jako jsou železná ruda, měď, nikl, titan a další.

Těžba zahrnuje také drahé kovy, jako je zlato, stříbro a platinové kovy. Zvláště v Sibiři se nachází významná naleziště těchto kovů.

Rusko má také velké zásoby uhlí, které se těží převážně v západní a východní části země.

 

Průmysl:

Jak již bylo zmíněno, těžba surovin, jako je ropa, zemní plyn, uhlí, nerostné suroviny a drahé kovy, je klíčovým průmyslovým odvětvím.

Rusko má velký podíl na výrobě elektrické energie z jaderných a tepelných elektráren. Jaderná energetika je zde důležitá, a to jak pro domácí spotřebu, tak i pro export.

Automobilový průmysl, včetně výroby osobních automobilů a nákladních vozidel. Několik ruských firem vyrábí automobily, ačkoliv konkurence na světovém trhu je velmi silná.

Průmysl je historicky silný v oblasti letectví a kosmonautiky. Výroba letadel, raket a vesmírných technologií má značný význam pro zemi.

Země je jedním z předních světových výrobců vojenského vybavení a zbraní.

Potravinářský průmysl zahrnuje výrobu potravin, nápojů a zpracování zemědělských produktů. Produkce masa, mléka, pečiva a dalších potravin má důležitý význam pro zásobování obyvatelstva.

Ruské stavebnictví se rozvíjí v souladu s ekonomickými a urbanizačními potřebami. Rozsáhlé městské projekty, infrastrukturní rozvoj a bytová výstavba jsou důležitými aspekty tohoto odvětví.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, bankovnictví, doprava, obchod

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Rusko má bohatou historii a mnoho kulturních památek, které přitahují turisty. Mezi nejznámější patří Kremel v Moskvě, Petrohradský zimní palác, chrámy na Rudém náměstí a historická města jako Suzdal a Veliký Novgorod.

Příroda nabízí různé krásy od tajgy a tundry na Sibiři po horské oblasti Kavkazu a Bajkal, nejhlubší jezero světa. Lidé se často vydávají na treky, rybolov nebo průzkum přírodních rezervací.

Rusko má bohatou kulturní scénu, včetně divadelního umění, literatury a hudby. Návštěvníci mohou navštívit slavná divadla jako Bolšoj v Moskvě nebo Mariinské divadlo v Petrohradu.

Cesta Transsibiřskou železnicí je jednou z nejznámějších dobrodružství, která umožňuje prozkoumat rozlehlost ruského území a zažít autentický pohled na místní kulturu.

Moskva a Petrohrad jsou hlavními městy, která nabízejí moderní architekturu, módní scénu, noční život a nakupování.

Ruské zimní krajiny lákají milovníky zimních sportů. Destinace jako Soči a Krasnaja Poljana hostily Zimní olympijské hry 2014 a nabízejí sjezdovky a sněhové sporty.

 

Státní zřízení: federativní poloprezidentská republika

Prezident je centrálním bodem výkonné moci. Volí se v přímých volbách na šestileté funkční období a má široké pravomoci, včetně jmenování premiéra, vyhlášení nouzového stavu a podepisování zákonů. Jeho role je klíčová pro směřování zahraniční politiky a celkovou stabilitu země.

Zákonodárný orgán, nazývaný Federální shromáždění, sestává ze dvou komor: Státní dumy a Federální rady. Státní duma, dolní komora, má pravomoc přijímat a schvalovat zákony. Federální rada, horní komora, dohlíží na dodržování ústavnosti a reprezentuje různé regiony a subjekty federace.

Vláda, v čele s premiérem, je zodpovědná za provádění zákonů a správu státního majetku. Prezident jmenuje premiéra a schvaluje sestavení vlády. Toto těsné propojení mezi prezidentem a vládou umožňuje efektivní provádění politických rozhodnutí.

Soudnictví je oddělené od výkonné a zákonodárné moci a zajišťuje dodržování zákonnosti. Nejvyšší soudní orgán je Nejvyšší soud, který dohlíží na soudní nezávislost a zajišťuje spravedlivé soudní procesy. Regionální soudy a další soudní orgány hrají klíčovou roli při ochraně práv občanů.

 

Hlavní město: Moskva

Moskevský Kreml je historické jádro města a sídlo ruských vládců. Zahrnuje impozantní katedrály, paláce a opevnění. V Kremlu se nachází také prezidentský palác a prezidentský administrativní komplex.

Rudé náměstí je obklopeno významnými budovami, jako je Chrámy Vasila Blaženého, Leninův mauzoleum a Historické muzeum. Rudé náměstí bylo důležitém centrem mnoha historických událostí.

Jedno z nejznámějších divadel na světě, Bolšoj divadlo, je centrem ruské opery a baletu. Jeho budova je architektonickou ikonou a zde se odehrávají nádherné představení.

Moskevské metro je známé svými krásnými stanicemi, které jsou téměř jako podzemní paláce. Každá stanice má svůj vlastní design a charakter.

 

Rozloha: 17 098 246 KM2

 

Počet obyvatel: 146 000 000  (2022)

Největší etnickou skupinou jsou Rusové, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Kromě toho zde žijí další etnické skupiny, jako jsou Tatáři, Ukrajinci, Baškirové, Čečenci, Arméni, Čuvaši a mnoho dalších.

Oficiálním jazykem v Rusku je ruština, která je také hlavním komunikačním prostředkem.

Tradičně je Ruská pravoslavná církev hlavním náboženským proudem, ale existuje zde i různé menšinové náboženství, včetně islámu, judaismu, buddhismu a dalších.

 

Památky UNESCO: 30

  1. Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek (1990) – Barokní a klasicistní stavby ve vzácné slohové a urbanistické jednotě – metropole vzniklá od r. 1703 doslova z ničeho na příkaz Petra Velikého.
  2. Kižský pogost (1990) – Církevní dvorec s dřevěnými kostely z poč. 18. století a zvonicí z 60. let 19. století na ostrově v severní části Oněžského jezera.
  3. Moskva – Kreml a Rudé náměstí (1990) – Jádro města a ikonické náměstí, včetně Chrámu Vasila Blaženého.
  4. Kulturní a historický komplex Soloveckých ostrovů (1992) – Na šesti ostrovech v Bílém moři jsou stopy po prehistorickém osídlení i klášterní stavby z 16. až 19. století.
  5. Historické památky Novgorodu a okolí (1992) – První metropole Ruska, centrum pravoslavné církve a ruské architektury.
  6. Bílé památky Vladimiru a Suzdalu (1992) – Dvě slavná historická centra ruského umění. Soustředěny jsou zde náboženské i světské památky.
  7. Architektonický komplex Trojicko-sergijevské lávry v Sergijevě Posadu (1993) – Centrum ruského pravoslaví, postupně budované od r. 1345, okolo nějž později vyrostlo město Sergijev Posad. Pohřební místo Borise Godunova i knížat Trubeckých, interiéry některých kostelů vyzdobeny freskami a ikonami Andreje Rubleva.
  8. Chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském (1994) – Chrám Nanebevzetí Páně z roku 1532. Jeho konstrukce (poprvé použita kamenná jehlancová střecha) měla velký vliv na ruskou architekturu.
  9. Komijské pralesy (1995) – Oblast panenských lesů na severu evropské části Ruska.
  10. Jezero Bajkal (1996) – Nejstarší a nejhlubší jezero na světě, v jeho vodách žije řada endemických druhů fauny.
  11. Kamčatské sopky (1996) – Mnoho druhů sopek a velké množství jiných vulkanických jevů na Kamčatce, poloostrově u Tichého oceánu.
  12. Zlaté hory Altaje (1998) – Jedna z mála evropských horských oblastí, ve které se dosud neprojevily lidské zásahy.
  13. Západní Kavkaz (1999) – Pásy nedotčených horských lesů jsou v Evropě unikátní.
  14. Kurská kosa (2000) – 98 km dlouhá a místy pouze 400 m široká písečná kosa obydlená od prehistorických dob. Zhruba polovina území náleží Litvě.
  15. Komplex Ferapontova kláštera (2000) – Komplex ruského pravoslavného kláštera (monastýru) z 15. až 17. století ležící ve Vologdské oblasti.
  16. Historický a architektonický komplex Kazaňského kremlu (2000) – Zahrnuje skupinu historických budov z období od 16. do 19. století a pozůstatky dřívějších staveb od 10. do 16. století.
  17. Centrální Sichote-Aliň (2001) – Pohoří na ruském Dálném východě, na břehu Japonského moře, porostlé jedním z nejneobvyklejších lesů mírného pásu na světě. V této oblasti, kde se setkává tajga se subtropy, žijí vedle sebe jižní i severní druhy zvířat.
  18. Citadela, staré město a opevnění Derbentu (2003) – Město v Dagestánu – součást severní linie Perské říše za vlády Sásánovců. Kamenné opevnění vzniklo v 5. stol. a je tvořeno dvěma rovnoběžnými zdmi, které tvořily bariéru od moře až na vrchol hory.
  19. Uvsunurská kotlina (2003) – Nejsevernější uzavřená pánev ve střední Asii. Mělké a velmi slané jezero je důležité pro migraci ptáků.
  20. Komplex Novoděvičího kláštera (2004) – Klášter byl postaven v 16. až 17. století v tzv. moskevském barokním stylu. Na přilehlém hřbitově je pohřbeno mnoho vynikajících ruských osobností.
  21. Přírodní systém Wrangelova ostrova (2004) – Wrangelův ostrov nebyl ve čtvrtohorní době ledové zaledněn, a tak se zde vyvinul bohatý život.
  22. Historické centrum Jaroslavle (2005) – Obchodní centrum od 11. stol. Klášter Spasskij z 16. stol. Rozsáhlá výstavba v 17. stol. je důsledkem urbanistického plánování Kateřiny Veliké.
  23. Struveho geodetický oblouk (2005) – Řetězec triangulačních bodů sahající od Hammerfestu v Norsku až k Černému moři, zbudovaný mezi roky 1816–1855. V délce 2820 km prochází Švédskem, Finskem, Běloruskem, Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Ruskem, Moldavskem a Ukrajinou.
  24. Náhorní plošina Putorana (2010) – Rozlehlá oblast čedičových hor cca 100 km za polárním kruhem. Porosty tajgy a tundry; tisíce (!) jezer a množství řek i vodopádů (největší hustota na světě) – mimořádná oblast nejen v ruském, ale i světovém měřítku.
  25. Přírodní park Lenské sloupy (2012) – Vertikální vápencovo-dolomitové sloupy vysoké až 300 m, táhnoucí se několik kilometrů podél břehu sibiřské řeky Leny (ve střední části jejího toku), v Repubice Sacha.
  26. Bulgarský historický a archeologický komplex (2014) – Středověké centrum Volžského Bulharska.
  27. Krajiny Daurie (2017) – Louky, lesy a vodní plochy jsou útočištěm mnoha živočichů, především ptáků.
  28. Chrám a klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice v ostrovním městě Svijažsku (2017) – Církevní komplex na říčním ostrově, jehož historie sahá až do 16. století.
  29. Chrámy pskovské architektonické školy (2019) – 10 chrámů z 12. až 17. století, nacházejících se v centru Pskova na březích řeky Velikaja a představujících jedinečný styl pskovských stavitelů.
  30. Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře (2021) – Nejrozsáhlejší soubor skalních maleb a rytin, které dokumentují kulturu neolitu ve Fennoskandinávii.

 

Národní parky: 56

  1. Národní park Abyjský
  2. Národní park Altajský
  3. Národní park Barguzinský
  4. Národní park Bajkalský
  5. Národní park Bikinský
  6. Národní park Čavčižský
  7. Národní park Čerský
  8. Národní park Chakasský
  9. Národní park Čikojský
  10. Národní park Čúvanský
  11. Národní park Dagestánský
  12. Národní park Dalnevostočný
  13. Národní park Darvazský
  14. Národní park Děvínskojarský
  15. Národní park Dvurečenský
  16. Národní park Ergakovský
  17. Národní park Farjonský
  18. Národní park Gornaja Šorija
  19. Národní park Gornaja Šorija
  20. Národní park Kamčatský
  21. Národní park Karačinský
  22. Národní park Karadagský
  23. Národní park Kaškarinský
  24. Národní park Kavkazský
  25. Národní park Kenozerský
  26. Národní park Komandorský
  27. Národní park Kuznecký Alatau
  28. Národní park Laponský
  29. Národní park Losinij
  30. Národní park Manpupuner
  31. Národní park Marij Čodra
  32. Národní park Meždurečenský
  33. Národní park Něněcký
  34. Národní park Ochotské moře
  35. Národní park Oněžský
  36. Národní park Pallasjvärvi
  37. Národní park Pasvik
  38. Národní park Pavelko
  39. Národní park Pečoro-Ilyčský
  40. Národní park Podyjí
  41. Národní park Rjazanovský
  42. Národní park Samarský
  43. Národní park Samurský
  44. Národní park Sajansky
  45. Národní park Severnyj Ural
  46. Národní park Sewerouralský
  47. Národní park Smolninský
  48. Národní park Sokolinyj
  49. Národní park Taganajský
  50. Národní park Valdajský
  51. Národní park Visimsky
  52. Národní park Volčí hrud
  53. Národní park Zabajkalský
  54. Národní park Zjuzelský
  55. Národní park Žigulevské hory
  56. Národní park Žigulevské hor
Svět na dlani eu