RUSKO
Datum vzniku: 25. prosince 1991
10. století: Vznikají rané slovanské státy, včetně Kyjevské Rusi, která se stává významnou mocností ve východní Evropě.
1237 – 1240: Mongolská říše invaduje Kyjevskou Rus, což má za následek dlouhodobou mongolskou nadvládu (tzv. Mongolská nájezdnická nadvláda).
1547: Ivan IV. (Ivan Hrozný) se stává prvním ruským carem.
17. století: Rusko prochází obdobím rozsáhlých teritoriálních expanzí směrem na východ a sever.
18. století: Car Petr Veliký modernizuje a centralizuje ruský stát, získává přístup k Baltskému moři a zahajuje západně orientované reformy.
1812: Napoleonova invaze do Ruska a následný ústup Francouzů, známý jako Velký odchod.
1861: Zrušení nevolnictví v Rusku.
1917: Ruská revoluce – první únorová revoluce svrhuje carovnu a následně v říjnové revoluci bolševici v čele s Vladimirem Leninem přebírají moc.
1918: Vzniká Ruská sovětská federativní socialistická republika, později přejmenovaná na Sovětský svaz.
1941 – 1945: Sovětský svaz hraje klíčovou roli v boji proti nacistickému Německu během druhé světové války.
1991: Rozpad Sovětského svazu a vznik samostatné Ruské federace.
Mezinárodní zkratka: RUS
Měna: ruský rubl (RUB)
Ruský rubl má své poddíly, které se nazývají kopejky. 1 rubl je složen z 100 kopejek.
Rubl byl používanou měnou již v minulosti a i v současné době je hlavní měnou Ruska.
Internetová doména: .ru
Telefonní předvolba: +7
Časové pásmo: + 2 až + 12 GMT
Geografie:
Rusko je největší zemí světa podle rozlohy. Rozkládá se na více než 17 milionech čtverečních kilometrů.
Leží ve východní Evropě a součastně i v Asii.
Rusko sousedí s mnoha zeměmi, včetně Norska, Finska, Estonska, Lotyšska, Běloruska, Ukrajiny, Gruzie, Azerbajdžánu, Kazachstánu, Mongolska, Číny a přes Kaliningradskou oblast i s Polskem a Litvou.
Země je bohatá na řeky a jezera. Nejdelší řeka, Volha, protéká střední částí země. Další významné řeky zahrnují Jenisej, Ob, Amur a Lena. Mezi největší jezera patří Bajkal, který je nejhlubším jezerem světa, a Kaspické moře, což je větší slané jezero.
Pobřeží je omýváno moři a zálivy tří oceánů – Atlantského, Severního ledového a Tichého.
Na západě a severu se nachází převážně rovina, zatímco na jihu a východě je stát hornatý.
Nejvyšší vrchol: Elbrus 5642 m n.m.
Nachází se v Kavkazském pohoří na jihozápadě země, nedaleko hranic s Gruzií.
Hora Elbrus má několik vrcholů, přičemž nejvyšší z nich dosahuje nadmořské výšky 5 642 metrů. Elbrus je stratovulkán, který je v současnosti neaktivní.
Podnebí:
Většina území Ruska má kontinentální podnebí. To znamená, že zde jsou typicky chladné zimy a teplá až horká léta. Rozdíly mezi denními a nočními teplotami mohou být výrazné.
Na severních částech Ruska, jako jsou tundry a pobřeží Severního ledového oceánu, panuje arktické podnebí. Zimy jsou extrémně chladné a krátké léto je relativně chladné.
Některé oblasti, jako například část Sibiře, mají subarktické podnebí. Zimy jsou extrémně studené, s dlouhými obdobími mrazu, a léta jsou krátká a chladná.
V jižních oblastech Ruska, jako je Kavkaz a jižní stepi, se nachází stepní podnebí. Zimy jsou mírné a suché, zatímco léta jsou teplá a suchá.
Fauna a flora:
Rozkládají se zde obrovské plochy tundry, kde dominují nízké byliny, mechy a lišejníky. Zvláštní krásu těchto území oživují vzácné květiny, které se vyskytují pouze v těchto extrémních podmínkách.
V hlubokých lesích tajgy potkáme stromy jako smrky, borovice a jedle, vytvářející jedinečný ekosystém, který hostí mnoho druhů zvířat. Na stepích naopak zakusíme rozmanitost travnatých rostlin, které se přizpůsobily tvrdým podmínkám této otevřené krajiny.
Pokud jde o faunu, Rusko je domovem mnoha ikonických druhů. Zvířata jako hnědí medvědi a lední medvědi přežívají v extrémních podmínkách Arktidy a subarktických oblastí. Vlci a lišky se vyskytují v různých oblastech, zatímco losi a sobi mají důležitou roli v tundrách a taize. Tyto druhy jsou těsně spjaty s tradicemi a kulturou místních obyvatel.
Zemědělství:
Díky své obrovské rozloze má Rusko rozsáhlé zemědělské plochy.
Mezi hlavní plodiny patří pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, cukrová řepa a slunečnice. V některých oblastech se pěstuje také ovoce, zelenina a různé druhy ořechů.
Chov dobytka, včetně skotu, prasat a drůbeže, je důležitou součástí ruského zemědělství. Produkce masa, mléka a vajec má význam pro domácí spotřebu i export.
Rusko je významným vývozcem některých zemědělských produktů, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového oleje.
Těžba surovin:
Rusko je jedním z největších producentů zemního plynu a ropy na světě. Zemní plyn pochází z přírodních plynových polí, z nichž největší je plynové pole Jamské na Sibiři. Ropa je těžena v různých částech země, především v oblasti Uralu, Sibiře a Kaspického moře.
Má bohatá ložiska uranu, které jsou využívány pro jadernou energetiku. Kromě toho se zde těží různé nerostné suroviny, jako jsou železná ruda, měď, nikl, titan a další.
Těžba zahrnuje také drahé kovy, jako je zlato, stříbro a platinové kovy. Zvláště v Sibiři se nachází významná naleziště těchto kovů.
Rusko má také velké zásoby uhlí, které se těží převážně v západní a východní části země.
Průmysl:
Jak již bylo zmíněno, těžba surovin, jako je ropa, zemní plyn, uhlí, nerostné suroviny a drahé kovy, je klíčovým průmyslovým odvětvím.
Rusko má velký podíl na výrobě elektrické energie z jaderných a tepelných elektráren. Jaderná energetika je zde důležitá, a to jak pro domácí spotřebu, tak i pro export.
Automobilový průmysl, včetně výroby osobních automobilů a nákladních vozidel. Několik ruských firem vyrábí automobily, ačkoliv konkurence na světovém trhu je velmi silná.
Průmysl je historicky silný v oblasti letectví a kosmonautiky. Výroba letadel, raket a vesmírných technologií má značný význam pro zemi.
Země je jedním z předních světových výrobců vojenského vybavení a zbraní.
Potravinářský průmysl zahrnuje výrobu potravin, nápojů a zpracování zemědělských produktů. Produkce masa, mléka, pečiva a dalších potravin má důležitý význam pro zásobování obyvatelstva.
Ruské stavebnictví se rozvíjí v souladu s ekonomickými a urbanizačními potřebami. Rozsáhlé městské projekty, infrastrukturní rozvoj a bytová výstavba jsou důležitými aspekty tohoto odvětví.
Služby a další oblasti ekonomiky: služby, bankovnictví, doprava, obchod
Přírodní a historické zajímavosti:
Rusko má bohatou historii a mnoho kulturních památek, které přitahují turisty. Mezi nejznámější patří Kremel v Moskvě, Petrohradský zimní palác, chrámy na Rudém náměstí a historická města jako Suzdal a Veliký Novgorod.
Příroda nabízí různé krásy od tajgy a tundry na Sibiři po horské oblasti Kavkazu a Bajkal, nejhlubší jezero světa. Lidé se často vydávají na treky, rybolov nebo průzkum přírodních rezervací.
Rusko má bohatou kulturní scénu, včetně divadelního umění, literatury a hudby. Návštěvníci mohou navštívit slavná divadla jako Bolšoj v Moskvě nebo Mariinské divadlo v Petrohradu.
Cesta Transsibiřskou železnicí je jednou z nejznámějších dobrodružství, která umožňuje prozkoumat rozlehlost ruského území a zažít autentický pohled na místní kulturu.
Moskva a Petrohrad jsou hlavními městy, která nabízejí moderní architekturu, módní scénu, noční život a nakupování.
Ruské zimní krajiny lákají milovníky zimních sportů. Destinace jako Soči a Krasnaja Poljana hostily Zimní olympijské hry 2014 a nabízejí sjezdovky a sněhové sporty.
Státní zřízení: federativní poloprezidentská republika
Prezident je centrálním bodem výkonné moci. Volí se v přímých volbách na šestileté funkční období a má široké pravomoci, včetně jmenování premiéra, vyhlášení nouzového stavu a podepisování zákonů. Jeho role je klíčová pro směřování zahraniční politiky a celkovou stabilitu země.
Zákonodárný orgán, nazývaný Federální shromáždění, sestává ze dvou komor: Státní dumy a Federální rady. Státní duma, dolní komora, má pravomoc přijímat a schvalovat zákony. Federální rada, horní komora, dohlíží na dodržování ústavnosti a reprezentuje různé regiony a subjekty federace.
Vláda, v čele s premiérem, je zodpovědná za provádění zákonů a správu státního majetku. Prezident jmenuje premiéra a schvaluje sestavení vlády. Toto těsné propojení mezi prezidentem a vládou umožňuje efektivní provádění politických rozhodnutí.
Soudnictví je oddělené od výkonné a zákonodárné moci a zajišťuje dodržování zákonnosti. Nejvyšší soudní orgán je Nejvyšší soud, který dohlíží na soudní nezávislost a zajišťuje spravedlivé soudní procesy. Regionální soudy a další soudní orgány hrají klíčovou roli při ochraně práv občanů.
Hlavní město: Moskva
Moskevský Kreml je historické jádro města a sídlo ruských vládců. Zahrnuje impozantní katedrály, paláce a opevnění. V Kremlu se nachází také prezidentský palác a prezidentský administrativní komplex.
Rudé náměstí je obklopeno významnými budovami, jako je Chrámy Vasila Blaženého, Leninův mauzoleum a Historické muzeum. Rudé náměstí bylo důležitém centrem mnoha historických událostí.
Jedno z nejznámějších divadel na světě, Bolšoj divadlo, je centrem ruské opery a baletu. Jeho budova je architektonickou ikonou a zde se odehrávají nádherné představení.
Moskevské metro je známé svými krásnými stanicemi, které jsou téměř jako podzemní paláce. Každá stanice má svůj vlastní design a charakter.
Rozloha: 17 098 246 KM2
Počet obyvatel: 146 000 000 (2022)
Největší etnickou skupinou jsou Rusové, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Kromě toho zde žijí další etnické skupiny, jako jsou Tatáři, Ukrajinci, Baškirové, Čečenci, Arméni, Čuvaši a mnoho dalších.
Oficiálním jazykem v Rusku je ruština, která je také hlavním komunikačním prostředkem.
Tradičně je Ruská pravoslavná církev hlavním náboženským proudem, ale existuje zde i různé menšinové náboženství, včetně islámu, judaismu, buddhismu a dalších.
Památky UNESCO: 30
- Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek (1990) – Barokní a klasicistní stavby ve vzácné slohové a urbanistické jednotě – metropole vzniklá od r. 1703 doslova z ničeho na příkaz Petra Velikého.
- Kižský pogost (1990) – Církevní dvorec s dřevěnými kostely z poč. 18. století a zvonicí z 60. let 19. století na ostrově v severní části Oněžského jezera.
- Moskva – Kreml a Rudé náměstí (1990) – Jádro města a ikonické náměstí, včetně Chrámu Vasila Blaženého.
- Kulturní a historický komplex Soloveckých ostrovů (1992) – Na šesti ostrovech v Bílém moři jsou stopy po prehistorickém osídlení i klášterní stavby z 16. až 19. století.
- Historické památky Novgorodu a okolí (1992) – První metropole Ruska, centrum pravoslavné církve a ruské architektury.
- Bílé památky Vladimiru a Suzdalu (1992) – Dvě slavná historická centra ruského umění. Soustředěny jsou zde náboženské i světské památky.
- Architektonický komplex Trojicko-sergijevské lávry v Sergijevě Posadu (1993) – Centrum ruského pravoslaví, postupně budované od r. 1345, okolo nějž později vyrostlo město Sergijev Posad. Pohřební místo Borise Godunova i knížat Trubeckých, interiéry některých kostelů vyzdobeny freskami a ikonami Andreje Rubleva.
- Chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském (1994) – Chrám Nanebevzetí Páně z roku 1532. Jeho konstrukce (poprvé použita kamenná jehlancová střecha) měla velký vliv na ruskou architekturu.
- Komijské pralesy (1995) – Oblast panenských lesů na severu evropské části Ruska.
- Jezero Bajkal (1996) – Nejstarší a nejhlubší jezero na světě, v jeho vodách žije řada endemických druhů fauny.
- Kamčatské sopky (1996) – Mnoho druhů sopek a velké množství jiných vulkanických jevů na Kamčatce, poloostrově u Tichého oceánu.
- Zlaté hory Altaje (1998) – Jedna z mála evropských horských oblastí, ve které se dosud neprojevily lidské zásahy.
- Západní Kavkaz (1999) – Pásy nedotčených horských lesů jsou v Evropě unikátní.
- Kurská kosa (2000) – 98 km dlouhá a místy pouze 400 m široká písečná kosa obydlená od prehistorických dob. Zhruba polovina území náleží Litvě.
- Komplex Ferapontova kláštera (2000) – Komplex ruského pravoslavného kláštera (monastýru) z 15. až 17. století ležící ve Vologdské oblasti.
- Historický a architektonický komplex Kazaňského kremlu (2000) – Zahrnuje skupinu historických budov z období od 16. do 19. století a pozůstatky dřívějších staveb od 10. do 16. století.
- Centrální Sichote-Aliň (2001) – Pohoří na ruském Dálném východě, na břehu Japonského moře, porostlé jedním z nejneobvyklejších lesů mírného pásu na světě. V této oblasti, kde se setkává tajga se subtropy, žijí vedle sebe jižní i severní druhy zvířat.
- Citadela, staré město a opevnění Derbentu (2003) – Město v Dagestánu – součást severní linie Perské říše za vlády Sásánovců. Kamenné opevnění vzniklo v 5. stol. a je tvořeno dvěma rovnoběžnými zdmi, které tvořily bariéru od moře až na vrchol hory.
- Uvsunurská kotlina (2003) – Nejsevernější uzavřená pánev ve střední Asii. Mělké a velmi slané jezero je důležité pro migraci ptáků.
- Komplex Novoděvičího kláštera (2004) – Klášter byl postaven v 16. až 17. století v tzv. moskevském barokním stylu. Na přilehlém hřbitově je pohřbeno mnoho vynikajících ruských osobností.
- Přírodní systém Wrangelova ostrova (2004) – Wrangelův ostrov nebyl ve čtvrtohorní době ledové zaledněn, a tak se zde vyvinul bohatý život.
- Historické centrum Jaroslavle (2005) – Obchodní centrum od 11. stol. Klášter Spasskij z 16. stol. Rozsáhlá výstavba v 17. stol. je důsledkem urbanistického plánování Kateřiny Veliké.
- Struveho geodetický oblouk (2005) – Řetězec triangulačních bodů sahající od Hammerfestu v Norsku až k Černému moři, zbudovaný mezi roky 1816–1855. V délce 2820 km prochází Švédskem, Finskem, Běloruskem, Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Ruskem, Moldavskem a Ukrajinou.
- Náhorní plošina Putorana (2010) – Rozlehlá oblast čedičových hor cca 100 km za polárním kruhem. Porosty tajgy a tundry; tisíce (!) jezer a množství řek i vodopádů (největší hustota na světě) – mimořádná oblast nejen v ruském, ale i světovém měřítku.
- Přírodní park Lenské sloupy (2012) – Vertikální vápencovo-dolomitové sloupy vysoké až 300 m, táhnoucí se několik kilometrů podél břehu sibiřské řeky Leny (ve střední části jejího toku), v Repubice Sacha.
- Bulgarský historický a archeologický komplex (2014) – Středověké centrum Volžského Bulharska.
- Krajiny Daurie (2017) – Louky, lesy a vodní plochy jsou útočištěm mnoha živočichů, především ptáků.
- Chrám a klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice v ostrovním městě Svijažsku (2017) – Církevní komplex na říčním ostrově, jehož historie sahá až do 16. století.
- Chrámy pskovské architektonické školy (2019) – 10 chrámů z 12. až 17. století, nacházejících se v centru Pskova na březích řeky Velikaja a představujících jedinečný styl pskovských stavitelů.
- Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře (2021) – Nejrozsáhlejší soubor skalních maleb a rytin, které dokumentují kulturu neolitu ve Fennoskandinávii.
Národní parky: 56
- Národní park Abyjský
- Národní park Altajský
- Národní park Barguzinský
- Národní park Bajkalský
- Národní park Bikinský
- Národní park Čavčižský
- Národní park Čerský
- Národní park Chakasský
- Národní park Čikojský
- Národní park Čúvanský
- Národní park Dagestánský
- Národní park Dalnevostočný
- Národní park Darvazský
- Národní park Děvínskojarský
- Národní park Dvurečenský
- Národní park Ergakovský
- Národní park Farjonský
- Národní park Gornaja Šorija
- Národní park Gornaja Šorija
- Národní park Kamčatský
- Národní park Karačinský
- Národní park Karadagský
- Národní park Kaškarinský
- Národní park Kavkazský
- Národní park Kenozerský
- Národní park Komandorský
- Národní park Kuznecký Alatau
- Národní park Laponský
- Národní park Losinij
- Národní park Manpupuner
- Národní park Marij Čodra
- Národní park Meždurečenský
- Národní park Něněcký
- Národní park Ochotské moře
- Národní park Oněžský
- Národní park Pallasjvärvi
- Národní park Pasvik
- Národní park Pavelko
- Národní park Pečoro-Ilyčský
- Národní park Podyjí
- Národní park Rjazanovský
- Národní park Samarský
- Národní park Samurský
- Národní park Sajansky
- Národní park Severnyj Ural
- Národní park Sewerouralský
- Národní park Smolninský
- Národní park Sokolinyj
- Národní park Taganajský
- Národní park Valdajský
- Národní park Visimsky
- Národní park Volčí hrud
- Národní park Zabajkalský
- Národní park Zjuzelský
- Národní park Žigulevské hory
- Národní park Žigulevské hor