UKRAJINA
Datum vzniku: 24. srpna 1991
9. století: Formování raných slovanských osad na území dnešní Ukrajiny.
10. – 12. století: Kyjevská Rus, středověký státní útvar, dominuje na území Ukrajiny.
14. století: Kyjevská Rus se rozpadá na různá knížectví, území se stává součástí Litevského velkoknížectví.
17. století: Území je rozděleno mezi Polsko a Rusko po Unii lublinské (1569).
18. století: Část území patří pod Habsburskou monarchii, část pod Ruské impérium.
19. století: Nacionalistické hnutí a kultura se rozvíjí.
1917: Během Ruské revoluce vzniká Ukrajinská lidová republika, později Ukrajinská lidová republika Západní Ukrajiny.
1922: Vytvoření Ukrajinské sovětské socialistické republiky jako součást Sovětského svazu.
1932-1933: Holodomor, uměle vyvolaný hladomor, který způsobil miliony úmrtí.
1941-1944: Během druhé světové války je Ukrajina okupována nacistickým Německem.
1945: Po válce se Ukrajina stává součástí Sovětského svazu jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.
1991: Rozpad Sovětského svazu, vyhlášení nezávislosti Ukrajiny.
2014: Krize na Krymu a anexe Krymu Ruskem, konflikt na východní Ukrajině.
Mezinárodní zkratka: UA
Měna: ukrajinská hřivna (UAH)
Tato měna byla zavedena po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 a nahradila dosavadní sovětský rubl. Ukrajinská hřivna je rozdělena do menších jednotek nazývaných kopijky.
Internetová doména: .ua
Telefonní předvolba: +380
Časové pásmo: + 2 GMT
Geografie: druhý největší evropský stát, leží u Černého a Azovského moře, většina území jsou roviny, na Krymu a na jihozápadě Ukrajiny jsou pohoří
Na západě Ukrajiny se nachází Karpatské pohoří, které představuje zvlněný terén s horskými vrcholy, lesy a řekami.
Na západním jihu se nachází oblast známá jako Podkarpatská Rus, která zahrnuje nižší kopce a údolí.
Rozsáhlá rovina se nachází ve střední a severní části země. Tato oblast je charakterizována širokými nížinami, řekami a četnými zemědělskými pozemky.
Na jihu Ukrajiny se nachází pobřeží Černého moře s plážemi, letovisky a přístavy.
Ukrajina je protkána mnoha řekami. Nejvýznamnější jsou Dněpr, který protéká středem země, a Dněstr na západě.
Nejvyšší vrchol: Hoverla 2061 m n.m.
Je to nejvyšší hora Ukrajiny a také nejvyšší vrchol Karpat. Nachází se v západní části země, poblíž hranice s Polskem a Rumunskem.
Podnebí:
Většina Ukrajiny má typické kontinentální podnebí, což znamená výrazné teplotní rozdíly mezi zimou a létem. Léta jsou obvykle teplá, s teplotami dosahujícími často nad 30 °C, zatímco zimy mohou být extrémně chladné, s teplotami klesajícími pod -20 °C. Toto podnebí je charakteristické pro vnitrozemské oblasti a severní část Ukrajiny.
Na druhé straně jižní pobřeží Černého moře, zejména Krym, zažívá subtropické podnebí. Zde jsou zimy mnohem mírnější a krátké, zatímco léta jsou teplá a slunečná. Teploty v zimě se obvykle drží kolem 5-10 °C a v létě dosahují 25-30 °C.
Fauna a flora:
V některých oblastech Karpat a na severu Ukrajiny žijí vlci a hnědí medvědi.
Díky řekám a jezerům je Ukrajina domovem mnoha druhů sladkovodních ryb, jako jsou štika, candát, sumec a kapr.
Ukrajina je významným biotopem pro mnoho druhů ptáků, včetně orlů, jestřábů, volavek a sov.
V lesnatých oblastech se vyskytuje různá zvěř, jako jsou jeleni, srnci a divoká prasata.
Ve střední a jižní Ukrajině se nacházejí rozsáhlé stepi s trávovými porosty a suchomilnými rostlinami.
V západní a severní části země dominují smíšené a listnaté lesy s druhy jako dub, buk, jasan a borovice.
Na stepích rostou druhy jako pampelišky, květiny tulipánovité, jitrocele a mnoho dalších rostlin adaptovaných na suché podmínky.
Zemědělství:
Země disponuje rozsáhlými územími obdělávané půdy. Zemědělská půda zahrnuje různé typy, jako jsou černozemě (úrodné černé půdy), hnědozemě a luční půdy.
Ukrajina je jedním z největších světových producentů obilnin, zejména pšenice, kukuřice a ječmene. Obilniny tvoří důležitou část zemědělské produkce a jsou exportovány do různých zemí.
Ukrajina je také významným producentem řepky a slunečnice, které se používají pro výrobu rostlinných olejů.
Zemědělství zahrnuje také pěstování zeleniny a ovoce, jako jsou rajčata, brambory, jablka, hrušky a další.
Chov dobytka a produkce mléčných výrobků jsou také důležitou součástí ukrajinského zemědělství.
Na jižním pobřeží Černého moře se pěstuje víno. Ukrajina má bohatou tradici vinařství, a proto jsou zdejší vína známá jak na domácím trhu, tak i v zahraničí.
Těžba surovin:
Ukrajina má významné zásoby uhlí, zejména černého uhlí, které se využívá pro energetiku a průmysl.
Má bohaté ložiska železné rudy, která slouží pro ocelářský průmysl. Některé oblasti, jako například Kryvbas, jsou známé svou těžbou železné rudy.
Je také významným producentem a tranzitním zeměpisným bodem pro zemní plyn. Zemní plyn má strategický význam pro energetiku v regionu.
Ukrajina má rozsáhlé zásoby soli, která se těží zejména ve formě kuchyňské soli, ale také pro chemický průmysl.
Na Krymu a ve východní Ukrajině byla taktéž nalezena ropná ložiska, což umožňuje těžbu ropy.
Průmysl:
Vzhledem k zásobám železné rudy je metalurgie důležitým odvětvím. Ukrajinské ocelárny vyrábějí ocel, která se používá v různých průmyslových odvětvích.
Ukrajina má vlastní energetický sektor zahrnující výrobu elektřiny z různých zdrojů, včetně zemního plynu, uhlí a jaderné energie.
Průmysl výroby chemických látek a hnojiv je také důležitým odvětvím.
Výroba potravin a nápojů, jako jsou obilí, mléčné výrobky, maso, zelenina a ovoce, hraje klíčovou roli v potravinářském průmyslu.
Textilní a oděvní průmysl jsou také součástí ukrajinského průmyslu.
Služby a další oblasti ekonomiky: služby, železniční a silniční doprava, říční a námořní doprava
Přírodní a historické zajímavosti: města Kyjev, Oděsa a Lvov, Chotyňská pevnost, Černobylská elektrárna, Chersonésos, národní parky Svaté Hory, Karpatský a Olešské písky, Karpatské dřevěné chrámy, Rezidence bukovinských metropolitů, Parkový komplex Sofijivka
Ukrajina má dlouhou historii a nabízí mnoho historických a kulturních památek. Kyjev, hlavní město, má mnoho katedrál, kostelů a historických budov, včetně Kyjevské pevnosti a Kyjevské lávky. Lvov je dalším významným městem s krásnou architekturou, historickými náměstími a zámeckými komplexy.
Festivaly jako “Lviv Coffee Festival” nebo “Gogolfest” přinášejí turistům možnost zažít ukrajinskou kulturu a tradice.
Přestože anexe Krymu Ruskem v roce 2014 vyvolala mezinárodní spory, Krym je stále oblíbeným cílem pro turisty. Má krásné pláže, historická místa a lázeňská města.
Jižní pobřeží Černého moře, včetně měst jako Odesa, nabízí turistům slunné pláže, vodní sporty a živý noční život.
Chánivské lázně jsou jedny z nejstarších v Evropě a jsou oblíbeným místem pro relaxaci a léčebné procedury.
Státní zřízení: poloprezidentská republika
Ukrajina je poloprezidentskou republikou s prezidentským systémem vlády. Tento systém kombinuje demokratické prvky s významnou úlohou prezidenta a parlamentním dohledem. Prezident zastává pozici hlavy státu a je volen přímo občany na pětileté období. Jeho pravomoci zahrnují jmenování premiéra, schvalování vládních členů, zastupování země v zahraničí a schvalování zákonů. Zároveň hraje klíčovou roli v zahraniční politice a strategických rozhodnutích.
Vláda funguje na principu parlamentního systému, kde premiér je hlavou vlády. Prezident jmenuje premiéra, který následně potřebuje schválení Verchovna Rada, parlamentu Ukrajiny. Tento parlament je jednokomorový a skládá se z 450 poslanců, kteří jsou voleni na pětileté období. Verchovna Rada má pravomoc schvalovat zákony, přijímat ústavní změny a dohlížet na činnost vlády.
Soudní moc v Ukrajině je nezávislým odvětvím státního zřízení a zahrnuje systém soudů. Nejvyšší soudní orgán je Nejvyšší soud Ukrajiny, který má pravomoc v otázkách týkajících se ústavnosti zákonů a rozhoduje o soudních sporech. Tento systém má za úkol zajišťovat spravedlnost a respektovat právní zásady.
Hlavní město: Kyjev
Město se nachází na řece Dněpr.
Kyjev má více než 1 400 let dlouhou historii. Byl hlavním městem Kyjevské Rusi, středověkého státu, který zahrnoval území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska.
Slavnými památkami jsou například Kyjevský Pecherský lávra, kde jsou pohřbeni první křesťanští mnichové, a Kyjevský akademický divadlo opery a baletu.
Kyjev je domovem mnoha významných vysokých škol, univerzit a výzkumných institucí. Město má dlouhou tradici vzdělání a výzkumu a přitahuje studenty z celého světa.
Zde sídlí prezidentský palác, parlamentní budova Verchovna Rada a další státní instituce.
Kyjev má mnoho krásných katedrál a kostelů s různými architektonickými styly. Nejznámější jsou Katedrála sv. Sofie a svatyně sv. Michala.
Rozloha: 603 700 KM2
Počet obyvatel: 41 200 000 (2022)
Největší skupinou jsou Ukrajinci, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Dále zde žijí menšiny různých etnik, jako jsou Rusové, Bělorusové, Poláci, Bulhaři, Maďaři a další.
Hlavním úředním jazykem je ukrajinština, která má hluboké kořeny v historii a kultuře země. Ruský jazyk je také rozšířený a má významnou roli, zejména na východě a jihu země.
Pravoslavné křesťanství, zastoupené Ukrajinskou pravoslavnou církví (Kyjevský patriarchát) a Ukrajinskou pravoslavnou církví (Moskevský patriarchát), je největším náboženským proudem. Kromě toho jsou zde řeckokatolíci, římští katolíci, protestanti a židé.
Ukrajina má několik velkých měst, mezi nimiž Kyjev, Lvov, Oděsa a Charkov jsou nejvýznamnější. Urbanizace je na vzestupu, ale venkovské oblasti stále hrají důležitou roli v zemědělství a kulturním dědictví.
Památky UNESCO: 8
- Kyjev (1990) – Historická katedrála svaté Sofie a klášter Kyjevskopečerská lávra spojené s pravoslavím.
- Historické centrum Lvova – Středověké město Lvov, centrum administrativy, náboženství a obchodu.
- Struveho geodetický oblouk (2005) – Řetězec triangulačních bodů přes 10 zemí, měřící zemskou křivost.
- Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2007) – Nedotčené bukové pralesy na Slovensku a v Ukrajině.
- Rezidence bukovinských metropolitů (2011) – Komplex obydlí s architektonickým vlivem Josefa Hlávky.
- Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině (2013) – Dřevěné chrámy řeckokatolické a pravoslavné církve v Karpatech.
- Starověké město Tauric Chersonese (2013) – Starořecké město založené ve 5. století př. n. l.
- Historické centrum Oděsy (2023) – Oděsa, město světového dědictví ohrožené stavem.
Národní parky: 46
- Národní park Khortitsa
- Národní park Oleshky Sands
- Národní park Mezhigorye
- Národní park Carpathian
- Národní park Skole Beskids
- Národní park Shatsky
- Národní park Synevyr
- Národní park Buzkiy Gard
- Národní park Khotyn
- Národní park Vyzhnytsia
- Národní park Dniester Canyon
- Národní park Gutsulshhina
- Národní park Nizhnednestrovskiy
- Národní park Podilski Tovtry
- Národní park Karpatské bukové pralesy
- Národní park Polessk
- Národní park Dvorichanskyi
- Národní park Azov-Sivash
- Národní park Piryatinskiy Pyryatyn
- Národní park Slobozhanskyi
- Národní park Cheremskoy
- Národní park Pripyat-Stokhid
- Národní park Tuzlovskiye Limany
- Národní park Galitsky
- Národní park Artem
- Národní park Verkhovinskiy
- Národní park Yavoriv
- Národní park Cheremosk
- Národní park Zacharovany Krai
- Národní park Ichnya
- Národní park Kniazhdvir
- Národní park Kremenetskiye Gory
- Národní park Mezin
- Národní park Desna-Stara Huta
- Národní park Nizhnesulskiy
- Národní park Beloberezhye Svyatoslava
- Národní park Regional Nadsyanskiy
- Národní park Gomolshanskiye Lesa
- Národní park Uzhanskiy
- Národní park Hetman’s
- Národní park Zalesie
- Národní park Pivnichne Podillya
- Národní park Yavorivsky
- Národní park Tract Pavliv Potik
- Národní park Sviati Hory
- Národní park Zhuravlyne Lake