UKRAJINA

Datum vzniku: 24. srpna 1991

9. století: Formování raných slovanských osad na území dnešní Ukrajiny.

10. – 12. století: Kyjevská Rus, středověký státní útvar, dominuje na území Ukrajiny.

14. století: Kyjevská Rus se rozpadá na různá knížectví, území se stává součástí Litevského velkoknížectví.

17. století: Území je rozděleno mezi Polsko a Rusko po Unii lublinské (1569).

18. století: Část území patří pod Habsburskou monarchii, část pod Ruské impérium.

19. století: Nacionalistické hnutí a kultura se rozvíjí.

1917: Během Ruské revoluce vzniká Ukrajinská lidová republika, později Ukrajinská lidová republika Západní Ukrajiny.

1922: Vytvoření Ukrajinské sovětské socialistické republiky jako součást Sovětského svazu.

1932-1933: Holodomor, uměle vyvolaný hladomor, který způsobil miliony úmrtí.

1941-1944: Během druhé světové války je Ukrajina okupována nacistickým Německem.

1945: Po válce se Ukrajina stává součástí Sovětského svazu jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.

1991: Rozpad Sovětského svazu, vyhlášení nezávislosti Ukrajiny.

2014: Krize na Krymu a anexe Krymu Ruskem, konflikt na východní Ukrajině.

 

Mezinárodní zkratka: UA

 

Měna: ukrajinská hřivna  (UAH)

Tato měna byla zavedena po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 a nahradila dosavadní sovětský rubl. Ukrajinská hřivna je rozdělena do menších jednotek nazývaných kopijky.

 

Internetová doména: .ua

 

Telefonní předvolba: +380

 

Časové pásmo: + 2 GMT

 

Geografie: druhý největší evropský stát, leží u Černého a Azovského moře, většina území jsou roviny, na Krymu a na jihozápadě Ukrajiny jsou pohoří

Na západě Ukrajiny se nachází Karpatské pohoří, které představuje zvlněný terén s horskými vrcholy, lesy a řekami.

Na západním jihu se nachází oblast známá jako Podkarpatská Rus, která zahrnuje nižší kopce a údolí.

Rozsáhlá rovina se nachází ve střední a severní části země. Tato oblast je charakterizována širokými nížinami, řekami a četnými zemědělskými pozemky.

Na jihu Ukrajiny se nachází pobřeží Černého moře s plážemi, letovisky a přístavy.

Ukrajina je protkána mnoha řekami. Nejvýznamnější jsou Dněpr, který protéká středem země, a Dněstr na západě.

 

Nejvyšší vrchol: Hoverla 2061 m n.m.

Je to nejvyšší hora Ukrajiny a také nejvyšší vrchol Karpat. Nachází se v západní části země, poblíž hranice s Polskem a Rumunskem.

 

Podnebí:

Většina Ukrajiny má typické kontinentální podnebí, což znamená výrazné teplotní rozdíly mezi zimou a létem. Léta jsou obvykle teplá, s teplotami dosahujícími často nad 30 °C, zatímco zimy mohou být extrémně chladné, s teplotami klesajícími pod -20 °C. Toto podnebí je charakteristické pro vnitrozemské oblasti a severní část Ukrajiny.

Na druhé straně jižní pobřeží Černého moře, zejména Krym, zažívá subtropické podnebí. Zde jsou zimy mnohem mírnější a krátké, zatímco léta jsou teplá a slunečná. Teploty v zimě se obvykle drží kolem 5-10 °C a v létě dosahují 25-30 °C.

 

Fauna a flora:

V některých oblastech Karpat a na severu Ukrajiny žijí vlci a hnědí medvědi.

Díky řekám a jezerům je Ukrajina domovem mnoha druhů sladkovodních ryb, jako jsou štika, candát, sumec a kapr.

Ukrajina je významným biotopem pro mnoho druhů ptáků, včetně orlů, jestřábů, volavek a sov.

V lesnatých oblastech se vyskytuje různá zvěř, jako jsou jeleni, srnci a divoká prasata.

Ve střední a jižní Ukrajině se nacházejí rozsáhlé stepi s trávovými porosty a suchomilnými rostlinami.

V západní a severní části země dominují smíšené a listnaté lesy s druhy jako dub, buk, jasan a borovice.

Na stepích rostou druhy jako pampelišky, květiny tulipánovité, jitrocele a mnoho dalších rostlin adaptovaných na suché podmínky.

 

Zemědělství:

Země disponuje rozsáhlými územími obdělávané půdy. Zemědělská půda zahrnuje různé typy, jako jsou černozemě (úrodné černé půdy), hnědozemě a luční půdy.

Ukrajina je jedním z největších světových producentů obilnin, zejména pšenice, kukuřice a ječmene. Obilniny tvoří důležitou část zemědělské produkce a jsou exportovány do různých zemí.

Ukrajina je také významným producentem řepky a slunečnice, které se používají pro výrobu rostlinných olejů.

Zemědělství zahrnuje také pěstování zeleniny a ovoce, jako jsou rajčata, brambory, jablka, hrušky a další.

Chov dobytka a produkce mléčných výrobků jsou také důležitou součástí ukrajinského zemědělství.

Na jižním pobřeží Černého moře se pěstuje víno. Ukrajina má bohatou tradici vinařství, a proto jsou zdejší vína známá jak na domácím trhu, tak i v zahraničí.

 

Těžba surovin:

Ukrajina má významné zásoby uhlí, zejména černého uhlí, které se využívá pro energetiku a průmysl.

Má bohaté ložiska železné rudy, která slouží pro ocelářský průmysl. Některé oblasti, jako například Kryvbas, jsou známé svou těžbou železné rudy.

Je také významným producentem a tranzitním zeměpisným bodem pro zemní plyn. Zemní plyn má strategický význam pro energetiku v regionu.

Ukrajina má rozsáhlé zásoby soli, která se těží zejména ve formě kuchyňské soli, ale také pro chemický průmysl.

Na Krymu a ve východní Ukrajině byla taktéž nalezena ropná ložiska, což umožňuje těžbu ropy.

 

Průmysl:

Vzhledem k zásobám železné rudy je metalurgie důležitým odvětvím. Ukrajinské ocelárny vyrábějí ocel, která se používá v různých průmyslových odvětvích.

Ukrajina má vlastní energetický sektor zahrnující výrobu elektřiny z různých zdrojů, včetně zemního plynu, uhlí a jaderné energie.

Průmysl výroby chemických látek a hnojiv je také důležitým odvětvím.

Výroba potravin a nápojů, jako jsou obilí, mléčné výrobky, maso, zelenina a ovoce, hraje klíčovou roli v potravinářském průmyslu.

Textilní a oděvní průmysl jsou také součástí ukrajinského průmyslu.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, železniční a silniční doprava, říční a námořní doprava

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Kyjev, Oděsa a Lvov, Chotyňská pevnost, Černobylská elektrárna, Chersonésos, národní parky Svaté Hory, Karpatský a Olešské písky, Karpatské dřevěné chrámy, Rezidence bukovinských metropolitů, Parkový komplex Sofijivka

Ukrajina má dlouhou historii a nabízí mnoho historických a kulturních památek. Kyjev, hlavní město, má mnoho katedrál, kostelů a historických budov, včetně Kyjevské pevnosti a Kyjevské lávky. Lvov je dalším významným městem s krásnou architekturou, historickými náměstími a zámeckými komplexy.

Festivaly jako “Lviv Coffee Festival” nebo “Gogolfest” přinášejí turistům možnost zažít ukrajinskou kulturu a tradice.

Přestože anexe Krymu Ruskem v roce 2014 vyvolala mezinárodní spory, Krym je stále oblíbeným cílem pro turisty. Má krásné pláže, historická místa a lázeňská města.

Jižní pobřeží Černého moře, včetně měst jako Odesa, nabízí turistům slunné pláže, vodní sporty a živý noční život.

Chánivské lázně jsou jedny z nejstarších v Evropě a jsou oblíbeným místem pro relaxaci a léčebné procedury.

 

Státní zřízení: poloprezidentská republika

Ukrajina je poloprezidentskou republikou s prezidentským systémem vlády. Tento systém kombinuje demokratické prvky s významnou úlohou prezidenta a parlamentním dohledem. Prezident zastává pozici hlavy státu a je volen přímo občany na pětileté období. Jeho pravomoci zahrnují jmenování premiéra, schvalování vládních členů, zastupování země v zahraničí a schvalování zákonů. Zároveň hraje klíčovou roli v zahraniční politice a strategických rozhodnutích.

Vláda funguje na principu parlamentního systému, kde premiér je hlavou vlády. Prezident jmenuje premiéra, který následně potřebuje schválení Verchovna Rada, parlamentu Ukrajiny. Tento parlament je jednokomorový a skládá se z 450 poslanců, kteří jsou voleni na pětileté období. Verchovna Rada má pravomoc schvalovat zákony, přijímat ústavní změny a dohlížet na činnost vlády.

Soudní moc v Ukrajině je nezávislým odvětvím státního zřízení a zahrnuje systém soudů. Nejvyšší soudní orgán je Nejvyšší soud Ukrajiny, který má pravomoc v otázkách týkajících se ústavnosti zákonů a rozhoduje o soudních sporech. Tento systém má za úkol zajišťovat spravedlnost a respektovat právní zásady.

 

Hlavní město: Kyjev

Město se nachází na řece Dněpr.

Kyjev má více než 1 400 let dlouhou historii. Byl hlavním městem Kyjevské Rusi, středověkého státu, který zahrnoval území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska.

Slavnými památkami jsou například Kyjevský Pecherský lávra, kde jsou pohřbeni první křesťanští mnichové, a Kyjevský akademický divadlo opery a baletu.

Kyjev je domovem mnoha významných vysokých škol, univerzit a výzkumných institucí. Město má dlouhou tradici vzdělání a výzkumu a přitahuje studenty z celého světa.

Zde sídlí prezidentský palác, parlamentní budova Verchovna Rada a další státní instituce.

Kyjev má mnoho krásných katedrál a kostelů s různými architektonickými styly. Nejznámější jsou Katedrála sv. Sofie a svatyně sv. Michala.

 

Rozloha: 603 700 KM2

 

Počet obyvatel: 41 200 000 (2022)

Největší skupinou jsou Ukrajinci, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Dále zde žijí menšiny různých etnik, jako jsou Rusové, Bělorusové, Poláci, Bulhaři, Maďaři a další.

Hlavním úředním jazykem je ukrajinština, která má hluboké kořeny v historii a kultuře země. Ruský jazyk je také rozšířený a má významnou roli, zejména na východě a jihu země.

Pravoslavné křesťanství, zastoupené Ukrajinskou pravoslavnou církví (Kyjevský patriarchát) a Ukrajinskou pravoslavnou církví (Moskevský patriarchát), je největším náboženským proudem. Kromě toho jsou zde řeckokatolíci, římští katolíci, protestanti a židé.

Ukrajina má několik velkých měst, mezi nimiž Kyjev, Lvov, Oděsa a Charkov jsou nejvýznamnější. Urbanizace je na vzestupu, ale venkovské oblasti stále hrají důležitou roli v zemědělství a kulturním dědictví.

 

Památky UNESCO: 8

1. Kyjev (1990) – Historická katedrála svaté Sofie a klášter Kyjevskopečerská lávra spojené s pravoslavím.
2. Historické centrum Lvova – Středověké město Lvov, centrum administrativy, náboženství a obchodu.
3. Struveho geodetický oblouk (2005) – Řetězec triangulačních bodů přes 10 zemí, měřící zemskou křivost.
4. Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2007) – Nedotčené bukové pralesy na Slovensku a v Ukrajině.
5. Rezidence bukovinských metropolitů (2011) – Komplex obydlí s architektonickým vlivem Josefa Hlávky.
6. Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině (2013) – Dřevěné chrámy řeckokatolické a pravoslavné církve v Karpatech.
7. Starověké město Tauric Chersonese (2013) – Starořecké město založené ve 5. století př. n. l.
8. Historické centrum Oděsy (2023) – Oděsa, město světového dědictví ohrožené stavem.

 

Národní parky: 46

1. Národní park Khortitsa
2. Národní park Oleshky Sands
3. Národní park Mezhigorye
4. Národní park Carpathian
5. Národní park Skole Beskids
6. Národní park Shatsky
7. Národní park Synevyr
8. Národní park Buzkiy Gard
9. Národní park Khotyn
10. Národní park Vyzhnytsia
11. Národní park Dniester Canyon
12. Národní park Gutsulshhina
13. Národní park Nizhnednestrovskiy
14. Národní park Podilski Tovtry
15. Národní park Karpatské bukové pralesy
16. Národní park Polessk
17. Národní park Dvorichanskyi
18. Národní park Azov-Sivash
19. Národní park Piryatinskiy Pyryatyn
20. Národní park Slobozhanskyi
21. Národní park Cheremskoy
22. Národní park Pripyat-Stokhid
23. Národní park Tuzlovskiye Limany
24. Národní park Galitsky
25. Národní park Artem
26. Národní park Verkhovinskiy
27. Národní park Yavoriv
28. Národní park Cheremosk
29. Národní park Zacharovany Krai
30. Národní park Ichnya
31. Národní park Kniazhdvir
32. Národní park Kremenetskiye Gory
33. Národní park Mezin
34. Národní park Desna-Stara Huta
35. Národní park Nizhnesulskiy
36. Národní park Beloberezhye Svyatoslava
37. Národní park Regional Nadsyanskiy
38. Národní park Gomolshanskiye Lesa
39. Národní park Uzhanskiy
40. Národní park Hetman’s
41. Národní park Zalesie
42. Národní park Pivnichne Podillya
43. Národní park Yavorivsky
44. Národní park Tract Pavliv Potik
45. Národní park Sviati Hory
46. Národní park Zhuravlyne Lake